Diaspora
Greg Egan
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15394/diaspora-15394.jpg
4
21
21
Děj Diaspory je situován do budoucnosti, kdy se lidstvo dělí na konzervativní tělaře, kteří i přes nevýhody z toho plynoucí zůstávají ve svých organických tělech (byť mnohdy značně geneticky modifikovaných), na Gleisnerovy roboty - umělá fyzická těla s vlastní inteligencí a obyvatele polis - superpočítačů obývaných inteligentním software - bytostmi, které žijí již plně ve virtuální realitě. Román se zaměřuje právě na obyvatele polis a na nesčetné možnosti, které jsou jim otevřeny bez omezení fyzického světa.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , NávratOriginální název:
Diaspora, 1997
více info...
Přidat komentář
Slyšel jsem, že je mainstream sci-fi, potom hard sci-fi a nakonec Greg Egan. A asi na tom něco bude.
Autor buduje komplexní uvěřitelný svět založený na současném vědeckém poznání. Přitom odpovídá na otázky, které by vás zprvu ani nenapadly položit. O lidské povaze, vlivu nesmrtelnosti, našem místě ve vesmíru… A mnohá další témata pouze otevírá a nabízí čtenáři k vlastnímu přežvykování.
Kniha je věcná, nebojí se složitých konceptů a jejich popisů. Provokuje vaši logiku a nutí k zamyšlení. A přestože mě trochu zklamal závěr (sice silný, ale zasloužil by větší péči), tak za myšlenky, které se mi zakously do hlavy, si zasluhuje absolutní hodnocení.
Z hľadiska prístupnosti nie je najšťastnejšie začať fikciu tak hard, ako to robí Egan v Diaspore. Zabudnite na napätie, vzťahy, budovanie postáv a zápletky, pretože o TO tu vôbec nejde. Diaspora je totiž hard core aj pre klasickú hard sci-fi.
Bez nejakých okolkov sa pustí do budovania netelesnej entity, bytosti ktorá sa zrodí a vyvinie čisto v sieťových virtuálne-softwareových štruktúrach. Do vienka síce dostane určité štrukturálne danosti, podobne ako človek dostáva DNA, ich ďalší vývin je však zákonite rozdielny, a to hlavne v jednom podstatnom bode - telesná bytosť má neustály styk s fyzickým okolím - to formuje vývin jej vnímania, učenia a správania. Netelesná bytosť sa k základným poznatkom o svete musí dostať tiež, ale inak, takpovediac uvažovaním, sprostredkovanou skúsenosťou, a nie vrodenou "intuíciou". Týmto spôsobom sa Egan dostáva k problémom nášho chápania reality. Pozor, to sme len na začiatku a budú sa diať ešte iné podivné veci. Súvislosti však pochopia tí, ktorí aspoň tušia o čo ide, a drvivá väčšina ostatných sa bude zmätene pýtať čo to má všetko znamenať. A v tom vidím hlavný problém. Pokus zrozumiteľne popísať vývin pojmov, identity ja, seba samého, druhých bytostí, princípov priestoru, fyzického sveta u odlišných bytostí je megalomanské sústo. Intelektuálne potešenie sa stáva intelektuálnym cvičením a predvádzaním sa. Mne to až tak neprekážalo, no prvých zhruba 50 strán je čitateľsky asi najneústretovejší úvod široko ďaleko. Popracovať na zrozumiteľnosti a dal by som plný počet. Dobrým príkladom je Tysonov dokument Inexplicable universe, ktorý rovnaké témy predvádza oveľa jasnejšie a často aj hlbšie.
Človek, ktorý nemá aspoň nejaký vzťah k vedeckému poznávaniu v Diaspore nájde len nejasné, zmysel i konzistentný dej postrádajúce rozprávanie, natiahnuté v rozmedzí niekoľkých tisícročí (2975 AD - ?). Naopak doma sa bude cítiť ten, kto má rád špekulácie teoretickej fyziky (čierne diery, topológia, viacrozmerný vesmír, fyzika častíc), kozmológie a vývinovej psychológie vo vzťahu k umelej inteligencii a transhumanizmu - a zároveň sa nebojí nových poznatkov. Záber tohto dielka je intelektuálne obdivuhodný a vo svojej podstate veľmi vyzývavo uletený. Treba však brať do úvahy varovanie, čo to všetko obnáša.
Vizuálne ilustrácie k niektorým myšlienkam z Eganovho webu
http://www.gregegan.net/DIASPORA/DIASPORA.html#CONTENTS
"Kterou cestou se vydáme teď? Nemůžeme se nechat vést historií. Nemůžeme se nechat vést evolucí...Tělaři si s nesmírnou oblibou představovali, jak přiletí mimozemšťané, aby ´dobyli´Zemi, ukradli jim ´drahocenné´fyzické zdroje, vyhladili je ze strachu před ´konkurencí´... jako kdyby druh schopný vykonat takovou cestu neměl dost síly, rozumu a představivosti, aby se zastaralých biologických imperativů zbavil. Dobývat galaxii - to by udělaly bakterie, kdyby měly kosmické lodě, protože by nic lepšího neuměly, neměly by na vybranou."
Docela těžké počtení. Největší utrpení je asi první pětina knížky, kdy se seznámíte s mikrosvětem polis a zrozením nové entity. V polis je to sice občan, ale prakticky je to prostě entita bez těla. Děj Diaspory vás provede několika tisíci lety existence toho co zbylo z lidské existence. Evoluce lidstva, jejíž směr je v knížce nastíněný, je depresivní a rozhodně není pro Homo Sapiens povzbudivá, ale v tomto podání je celkem reálná. No, jsem rád, že se toho nedožiju. Rozlučte se s emocemi, pocity a vlastně jakoukoliv citovou reakcí potomků lidí na cokoliv. Oni prostě jen jsou a vlastně ani nevědí co přesně chtějí a kam je další vývoj zavede. Jenže tady nenajdete postavu s kterou se budete mít chuť stotožnit. Je to jen taková historie budoucnosti bez příběhu.
Místy mě Diaspora připomněla Schismatrix, místy Heechee ságu.
Egan je asi "nejtvrdším" z autorů hard SF. Lze říci, že jeho práce nemá obdoby: klade vysoké nároky jak na konzistenci a detailní promyšlenost fikčního světa, tak na čtenářské schopnosti a vzdělání. Diaspora je však dílem, jež by (nejen) žádný čtenář SF neměl minout. (To pak víceméně platí i o jeho dalších knihách) Egan klade hluboké otázky po povaze vědomí a jeho možnostech, po smyslu a naplnění bytí; odpovídá rozvinutím dalekosáhlých predikcí ohledně možné povahy existence, přičemž do své konstrukce započítává jak detailní znalost astrofyziky (tedy makrosvěta), fyziky částic (mikrosvěta), psychologie, kognitivních věd, AI i možností programování. To vše pak kombinuje s notnou dávkou existenciální závrati protkané snahou dostat se na dřeň poznání sama sebe (povahy vědomí) a prostředí (povahy existence jako takové zjevující se v podobě vesmíru(ů), který(é) lze do určité míry pochopit). Těm, kteří Eganovým knihám vyčítají neživotnost a jistou strnulost v charakterizaci postav či zkrátka neschopnost vyprávět příběh, bych rád odpověděl, že Egan navazuje v dobrém slova smyslu na tradici "filosofických románů", jako je Flatland Edwina Abbotta. Stejně jako Abbott i Egan otvírá dveře poznání, rozšiřuje horizont myšlení (Egan na poněkud komplexnější a náročnější rovině než Abbott). SF vychází imho z vážné snahy uchopit ontologii obrazotvorností, čili dostat se tam, kam ji filosofie ani věda (z jakéhokoli důvodu) nemůže následovat. Greg Egan tak činí víc, než kdokoliv jiný: otvírá pandořinu skříňku "imaginace rozumu".
Knihu jsem četl v angličtině a ačkoliv se považuji za relativně pokročilého uživatele tohoto jazyka, Eganova Diaspora byla v tomto ohledu trochu nad mé schopnosti.
Můj pocit z knihy lze vyjádřit jedním slovem: překvapení. Očekával jsem trochu filozofické sci-fi o problémech lidstva s postupným přechodem do virtuálního prostoru. Místo toho jsem dostal zajímavou a docela optimisticky pojatou vizi budoucnosti a hodně, hodně fyziky.
Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na styl návaznosti jednotlivých částí (v ději se skáče o stovky či tisíce let dopředu), díky kterým přicházíme o kontinuitu děje. Trochu mi taky vadila naivita a nerealističnost uvažování některých charakterů.
Po přečtení mám nicméně o čem přemýšlet, zpětně mě akorát mrzí právě má volba jazyka. Hlavně popis fyzikálních a technologických koceptů v Diaspoře jsem nebyl schopen pochopit tak, jak bych si přál, což u černý hard sci-fi je docela podstatný nedostatek. Takže se jakožto nadšenec do fyziky/matematiky ke knize možná znovu vrátím.