Dievča z Titanicu
Hazel Gaynor
Písal sa rok 1912, keď sa vtedy ešte len sedemnásťročná Maggie rozhodla odísť z Írska do Ameriky. Odchod bol pre ňu obzvlášť ťažký, pretože v Írsku nechala svoju veľkú lásku, Séamusa. Spolu s ňou vycestovalo z malej farnosti celkovo štrnásť ľudí. Všetci sa nalodili na Titanic v očakávaní nezabudnuteľnej cesty na najúžasnejšej lodi tých čias. V tej chvíli ešte netušili, že čoskoro sa táto plavba premení na tragédiu, ktorá si vyžiada stovky obetí a tých, čo prežijú, poznačí na zvyšok ich života. Trvalo ďalších sedemdesiat rokov, kým bola Maggie schopná znova o tejto katastrofe hovoriť. Keď však videla, že jej pravnučka potrebuje pomoc a inšpiráciu pre svoju ďalšiu žurnalistickú kariéru, rozhodla sa vyrozprávať jej svoj príbeh z Titanicu. Grace ho poslala do novín a nechtiac tým spustila lavínu udalostí, ktoré nakoniec viedli k odhaleniu jedného z najromantickejších a zároveň najtragickejších príbehov našich čias. Príbeh Dievčaťa z Titanicu inšpirovaný skutočnou udalosťou.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MotýľOriginální název:
The Girl Who Came Home, 2012
více info...
Přidat komentář
Prakticky se ztotožňuju s názory Starmoon a Lauralex, ale uvedu pár vlastních poznámek. Také mě zpočátku udivilo, že se bude jen část děje odehrávat na Titanicu. Navíc když se linka z roku 1982 zdála být zbytečná. Už jsem si (opět) říkala, proč je v současnosti "nezbytné" do každého románu strčit více časových linií. Nicméně se naštěstí ve druhé půlce ukázalo, že i rok 1982 má své opodstatnění. Co mi ale na této lince hodně vadilo, byla jakási povrchnost v popisu postav, neosobnost. A zadruhé hodně velká naivita (např. situace s vydáním článku). Vlastně až do poloviny se v knize téměř nic, co neuvádí už anotace, neudálo. A nyní přejdu ke kladům, protože právě od poloviny se rozjel skutečně nešťastný a zároveň vlastně nadějný příběh zkázy monumentálního Titanicu a osudů všech, kdo na něm pluli. Tehdy mě román začal nejvíc bavit. Pochvalu zaslouží autorka, že si pečlivě nastudovala informace, tudíž moc zajímavě popsala, jak to na Titanicu chodilo, vypadalo apod. Zaujala mě též skutečnost, že se inspirovala irskou skupinou, která se roku 1912 opravdu vydala přes Atlantik za příbuznými a (snad) lepším životem. Samozřejmě, příběh je plný klišé a ve výsledku jde o klasickou četbu pro ženy, přesto právě Titanic dává knížce nějakou přidanou hodnotu, takže jsem nakonec byla spokojená a příjemně dojatá. Jinak řečeno, Dievča z Titanicu se mi hodně líbilo. Byla jsem ráda, že ona neosobnost se týkala výhradně pozdější linky, nikoliv roku 1912. Chválím rovněž příjemný styl psaní, který udržel mou pozornost, i když se toho zrovna moc nedělo. Abych to nějak zakončila, nečekejte nic mimořádného, rozhodně ne jeden z "najromantickejších príbehov našich čias", ale velmi milý a vlastně dějově prostý román, jak jedna tragédie ovlivnila životy všech zúčastněných. Mně osobně vůbec nevadila malinká podobnost s filmem od Jamese Camerona, protože jej jednak miluju a jednak jsem si při čtení mohla představovat scény z tohoto filmu. Naopak by mě potěšilo, kdybych si mohla někdy přečíst filmový příběh v knižní podobě. Úplně na závěr - obálka ve slovenském vydání se bohužel nepovedla. Nejenže je zavádějící, ještě působí kýčovitě až hrůza, ale co se dá dělat. V originálu se mi líbí více.
Hodnotila bych třemi hvězdičkami, ale za ty popisy Titanicu a následné hrůzné noci jednu přidávám :-)
Nevím jestli to byla s tou slovenštinou, nebo opravdu slabší kniha od autorky, než třeba úžasná kniha Sejdeme se v Monaku. Každopádně ode mě za 4*
Co se týče obálky, souhlasím s čtenářkou Starmoon - hezká, ale nesedí to k Meggie.
Trochu som sa bála, že príbeh bude variáciou Cameronovho filmu, čo sa, našťastie, nekonalo, a vlastne ma bavilo, ako sa autorke viackrát podarilo v poslednej chvíli preplávať okolo očakávaného klišé (nie žeby ich v texte aj tak neostalo dosť :)).
Určite však netreba veriť zveličenému prísľubu z anotácie, lebo románový románik má ďaleko od „jedného z najromantickejších a zároveň najtragickejších príbehov našich čias“. Skrátka je to milý (a veľmi nepravdepodobný) príbeh, ktorý trochu dojme, trochu poteší a možno trochu naštve, na to „trochu“ však kladiem dôraz, a to najmä u tých, ktorí majú o Titanicu čo-to načítané a napozerané.
Viac sa mi páčila linka z minulosti (1912), tá zo súčasnosti (osemdesiate roky) mala nevýraznú hlavnú postavu, nasilu vymyslenú zápletku a hlavne nevierohodnú linku o žurnalistike (SPOILER: autorka si naivne predstavuje proces písania a vydávania článkov, napríklad veľké noviny ponúknu mladej neznámej študentke titulnú stranu, ak im napíše príbeh, lebo im ju odporučil jej profesor; samozrejme, dotyčná študentka nemá žiaden deadline, článok doručí o dva roky, všetci sú z neho paf, uverejnia ho do dvoch týždňov a z autorky sa hneď stane temer celebrita... Ha ha ha. Mimochodom, ten slávny „článok roka, možno desaťročia“ má 2000 znakov, teda rozsah stĺpčeka či komentára... KONIEC SPOILERU).
Summa summarum: škoda, že autorka si nezistila viac o fungovaní mediálneho sveta; o Titanicu si však toho naštudovala celkom dosť, a hoci občas malo jej dielo trhliny a podobne ako Lauralex som mala pocit, že z témy sa dalo vyťažiť viac, pre tých, ktorí majú radi fenomén Titanic, môžem knihu odporúčať.
A ešte k obálke: škoda, že slovenský vydavateľ neprevzal niektorú zo zahraničných; táto slovenská, čo ako nerada to píšem, je veľmi gýčová a ešte aj zavádzajúca, keďže románové „dievča z Titanicu“ má gaštanové vlasy a chudobný pôvod, určite nie je blonďavou nalíčenou a očividne bohatou slečnou ako tá na obálke.
Kniha je síce krásna, je tam super zápletka ktorá vás na konci prekvapí. Postavy vychádzajú z reálnych ľudí čo cestovali na lodi. Spisovateľka ma naozaj talent na písanie. Jediné čo sa mi nepáči na tejto knihe je to, že je bohužiaľ vidno veľkú podobnosť s filmom Titanic, ktorým sa autorka zjavne inšpirovala. Ale kto ma rád romány odporúčam. Nie je to ani tak o tom potopení lode ako o tom príbehu lásky okolo toho.
Titanic, to je pro mě prostě něco… něco významného, oslnivého a já čekala ten jeho velký příběh, jenže ten se úplně nekonal. Asi jsem v tomto případě čekala trochu víc. Zklamaná nejsem, to ne, jen jsem si to představovala trochu jinak a až tak závratně to se mnou nehnulo, jak jsem očekávala, a až tak jsem to neprožívala. Nezdálo se mi to úplně až tak… osobní.
Celkově se mi to zdálo mírně uspěchané. Na jedné stránce jsem četla, jak se plaví na Titanicu a ani ne v půlce loď najednou narazila, aniž by to z toho příběhu bylo patrné, že by k tomu právě mělo dojít, a pak se najednou potopil a nějak prázdno mezi tím.
Člověk nesmí čekat úplně do detailu historicky převzatý příběh, i když se to u tak velkého tématu nabízí a očekává. Ta historická linka tam je, ale jinak jde hlavně o příběh inspirovaný dějinami. Přece jen tu jde spíš o ten zážitek, o ten život na pozadí katastrofy. A z pohledu příběhu se mi to líbilo a zaujalo mě to. Měla jsem zase pocit, jako bych se vrátila na palubu.
Je to milý, jemný a hezky napsaný příběh, jen jsem zkrátka od tohoto honosného a kolosálního tématu očekávala trochu víc napětí a akce, což by se z toho rozhodně dalo vytěžit. Ale je fakt, že Hazel na to šla spíš přes lidi a city, a na tom taky něco je. I když mi to trochu víc než do dramatu spadalo do romantiky obalené katastrofou, ne jako to hlavní.
Nicméně určitě se jí tím povedlo opět uctít památku všech, kdo na Titanicu byli. A to byl ten nejhlavnější záměr této knihy.
Príbeh sa dobre čítal,ale trošku som sa strácala v postavách. Kniha však bola pútavá, mrzí ma však, že na Titanicu sa odohrával iba časť deja, kedže tento aspekt ma na knihe najviac lákal. Ale aj tak odporúčam prečítať túto milú knihu.
Miluju Titanic.
Asi to takhle shrnu jednou větou, jinak by to bylo vážně na HODNĚ, HOOOODNĚ dlouho.
Takže si vždy ráda přetu cokoli ve spojením s Titanicem - a nebo se samozřejmě ráda a kdykoli podívám na nějaký film (a na ten s Jackem klidně každý den a ano- teda vlastně ne,nedělám si srandu:DD)
Knížka se mi líbila, ale bylo to spíš takové drama (ale hezky napsané), já osobně bych klidně přivítala více akce a napětí (např. potápění Titanicu, snaha přežít..). Taky mi trošku vadily občasné narážky autorky na pejsky v záchranných člunech - ale je dost možné, že toto jsem vnímala jen já..
Jako odpočinkové čtení doporučuji:)
Katastrofa Titanicu opisana pomocou flashbackoveho pribehu pravnucky a prastarej mamy. Maggie ako 17-rocna prezila potopenie Titanicu a o svojom pribehu mlci az do momentu 21. narodenin pravnucky Grace, ktora kedysi koketovala s novinarskou karierou. Pribeh Maggie ma byt pre Grace vstupenkou do novinarskej brandze... a ked ten uzrie svetlo sveta, udeju sa este vselijake veci.
Dej sa odohrava v niekolkych linkach. V roku 1982 primarne medzi Grace a Maggie a v roku 1912 pomocou pribehov na oboch stranach Atlantiku i skrz listy a dennik.
Jednoznacnym plus je tema, Titanic a jeho pribehy su jednoducho tahakom. Samotny styl, hlavne v prvej polovici, mi vyhovoval menej, bol prilis vlacny, natiahnuty, nieco tomu chybalo. Mne obycajne nerobi problem citat "pomalsi" pribeh, ale toto bolo az prilis. Na druhej strane, niektore casti boli skutocne pekne a velmi dobre citatelne a posledna tretina kniha odsypala uz velmi rychlo.
Moje romanticke "ja" potesil aj zaver, prisiel mi trochu "neknizny", na efekt by som to zakoncila inak, ale v normalnom zivote by mi prave toto riesenie pripadalo adekvatne :-)
Co mi velmi vadilo, bola ta zurnalisticka linka. Nezda sa mi prilis pravdepodobne, aby mala devatnastka taku sancu a uz vobec nie to, ze by v tom case mohli byt uz vsetci presvedceni, ze ma pred sebou velkou buducnost. A uz vobec nie, ze jej jeden clanok, aj ked so silnym pribehom, moze zabezpecit karieru.
Nie je to žiadna sladká romantika, ale veľmi pekný historický príbeh s mierne romantickým nádychom. Opisuje príbeh Maggie, ktorá ako 17-ročná opustila Írsko a vydala sa na cestu do Ameriky slávnou loďou. O 70 rokov neskôr sa zdôveruje svojej pravnučke Grace, ktorá napíše o svojej prastarej mame príbeh.
Striedajú sa tu 2 časové línie. Kniha je plná opisov lode, porovnáva život bohatých z 1.triedy a chudobných z 3.triedy. Záver má zaujímavé rozuzlenie, ktoré ma v celku prekvapilo a potešilo. Príbeh je založený na skutočných postavách.
Začiatok knihy mi pripomínal film Titanic, ďalej je to však iný príbeh , nie je to žiadna romanca, detailne opisy lode, úžasné...
Štítky knihy
námořnictvo lodě Titanic (zaoceánský parník) ztroskotání, potopení lodě Britské královské námořnictvoAutorovy další knížky
2019 | Poslední Vánoce v Paříži |
2021 | Byli jsme mladí a stateční |
2021 | Sejdeme se v Monaku |
2016 | Dievča z Titanicu |
Připomínalo mi to děsně film Titanic, ale s trošku jinak.. Za mě tohle ne.. Ne a ne... Titanic je jen jeden, tohle se nepovedlo..