Diktátor
Robert Harris
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356193/bmid_diktator-slh-356193.jpg
5
51
51
Římská trilogie série
< 3. díl
Cicero odchádza do vyhnanstva v Thessalonikách, kde ho neskôr navštívi mladý tribún Milo a sľúbi mu pomoc pod jednou podmienkou, a to že Cicero sa zmieri s Pompeiom. Cicero ho napokon poslúchne, pomerí sa s Pompeiom aj s Caesarom a tí mu dovolia vrátiť sa do Ríma. Stane sa miláčikom davov, vyhľadávaným advokátom a rešpektovaným rečníkom v senáte. V Ríme v tom čase vládne triumvirát troch najvplyvnejších mužov: Pompeia, Ceasara a Crassa, no táto krehká politická rovnováha nebude trvať dlho. Crassus zahynie v boji, Caesar prekročí Rubikon a začne sa vojna, v ktorej zahynie Pompeius. Moci sa chopí Ceasar a na istý čas sa zdá, že Cicero pokojne dožije v ústraní. No blíži sa dátum marcových íd a sprisahanci chcú pripraviť Caesara o život.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Dictator, 2015
více info...
Přidat komentář
Dôstojné zakončenie zaujímavej, napriek téme svižne napísanej trilógie z pera človeka, ktorý si dal námahu s dôslednou a detailnou domácou prípravou. Veľa som sa dozvedel, nenudil som sa, záver ma dostal do kolien.
Ľudia sa vekmi nemenia, história sa evidentne opakuje, paralely so súčasným stavom sú zarážajúce, som zvedavý ako dopadnú naše REPUBLIKY...
"Politika je nejvznešenější ze všech povolání."
"Politika je povolání, nikoli kratochvíle pro diletanty."
"Není ušlechtilejší motiv pro vstup do veřejného života než rozhodnutí nenechat si vládnout od podlých mužů..." (Cicero)
Máte pocit, že žijeme v politickém marasmu? Tak si přečtěte Harrisovu trilogii z prvního století př. n. l. Politické násilí, vraždy, zastrašování, manipulace, podvody, zrady, uplácení, cynismus, chamtivost, licoměrnost... a to jsem určitě nevyjmenovala všechno. A přece to byla politika, kterou Cicero pokládal za alfu a omegu svého života. Co mě rovněž fascinuje, byl obrovský zájem římského lidu o veřejná soudní slyšení a procesy. Chléb a hry zdá se nebyly jedinou veřejnou zábavou a zjevně ani ne tou nejméně krutou. Právníci museli být nejen vzdělaní v právních vědě a rétorice, ale i baviči a herci.
Pokud jde o postavu samotného Marka Tulia Cicera, ve své době patřil k právnické a řečnické elitě starého Říma. V posledních letech svého života, jak přibližuje Harris v poslední části trilogie, se po nemálo dramatických životních útrapách stal hlavně filozofem a literátem. Zdali to byl člověk hodný respektu v každém jeho hnutí mysli, rozhodnutí či kroku není jednoznačné; každá doba si žádá své oběti, zdá se. Soudě dle praxe tehdejší i současně nemohu také souhlasit se všemi jeho výroky. Nejsympatičtěji na mě Cicero zapůsobil v době své konzulské kariéry. Musím ale ocenit jeho pozdější tvorbu, k níž by nejspíš nedošlo v takovém rozsahu, kdyby se mu bývalo dařilo v životě lépe nebo se rozhodoval jinak. Harris se dle svých slov snažil o maximální věrnost ve vykreslení povahy a života Cicerona skrze zápisky jeho bývalého otroka Tirona, kterému se podařilo zvěčnit i další neméně zajímavé postavy té doby. Seznamujeme se tak se vzestupem a zejména pádem Caesara nebo jeho následovníka imperátora Augusta. U obou osobností sehrál nemalou roli právě Cicero, ač již jen téměř filozof a literát, čímž završil svou nesmrtelnost a slávu. Po všech stránkách skvělé dílo.
"Dokud je život, je i naděje."
Skvele zakonceni trilogie. Pokud jste videli serial HBO Rim, pak muzete predvidat, co vas zhruba ceka. Byt nikoliv z pohledu Caesara, Antonia ci Augusta. Z Cicerova vypraveni pak pribeh muze vyznivat jako dekonstrukce piedestalu legendarnich diktátorů. Galska genocida, likvidace politickych souperu, demontaz republiky. A nakonec smirliva smrt stareho filosova, ktery si i prez vlastni ego a pýchu dokazal udrzet tvar a casto volil cestu moralnejsi, nez tu nejlehci. Cela trilogie je opravdu velky pribeh, ktery stoji za to cist.
Skvele zakonceni cele trilogie a zaroven i Ciceronova zivota. Vetsina romanu se nese na melancholicke vlne, stary svet konci a novy, momentalne sice mnohem bezohlednejsi, prichazi. Hlavni hrdina vsak nevidi budoucnost v nastupujicim principatu. Bohuzel kazde jeho rozhodnuti se ukazuje jako spatne.
Autoruv styl formy smyslenych vzpominek mi maximalne vyhovoval. Ihned po docteni navrhuji pokracovat romanem Ja, Claudius.
Na pět určitě nepůjdu, ale ty čtyři to se dá. Zpočátku to ani na ně nevypadalo, ale druhá polovina knihy (od Crassovy smrti, kdy do sebe začnou pořádně řezat Caesar s Pompeiem a pak hlavně po Caesarově smrti je to zvrat na zvrat) je mnohem lepší a pak už se to čte jedním dechem. Nicméně nemůžu se až tak ztotožnit s autorovým pojetím hlavní postavy, kterou zobrazuje až příliš kladně a činy, jež u jiných krutě odsuzuje (zejména přelétavost z jednoho tábora k druhému a pak třeba i ke třetímu), u něj obhajuje s tím, že u něj to byla politická (a někdy i životní) nutnost, zatímco všichni ostatní to vždy dělali jen pro vlastní zisk a moc. Občas z toho Cicero vystupuju jako klasický právník, který se všemu vyhne, všechno okecá, s každým se domluví, vše obhájí, ale i na něj jednou dojde...
Na druhou stranu, v porovnání se všemi megalomany (Crassus), gaunery (Clodius), narcisy (Pompeius), masovými vrahy (Caesar), intrikány (Antonius) a totálními vychcanci (Octavianus) z toho přece jen ten Cicero vždy vychází mnohonásobně lépe. Opravdu to bylo takové to poslední tlukoucí srdce římské republiky - ale v konkurenci výše uvedených byl jeho boj předurčen k neúspěchu.
Rozhodně si dovolím jeden citát, který jsem si musel poznačit a který se autorovi velice povedl, jelikož popisuje veškerá impéria, která z dějin známe: "Kdykoli se něco zdá na vrcholu, můžete si být jisti, že proces destrukce už započal."
Klenot v mém seznamu Faktum.
"Diktátor" mi otevřel obzory historie, živé, umanutě uhrančivé, o neutuchající Ciceronově vizi o vládě republiky za jakoukoli oběť.
Doba živě bohatá na vše, boje, války, spiknutí, intriky, lásky, otroctví, marnosti, sny o svobodě, zrady.
Doba bojů Orlů v legiích je jen část této historie, tak jako, coby epizoda, doba vlády Kleopatry, Caesar, Pompeius a Ciceron jsou osobnosti této doby, která vládla mocí římské říše.
Citace:" Těch hodin, co jsem strávil tím, že jsem je učil mluvit! Měl jsem je spíš učit správně myslet."
"Myslel si, že to může být jeho poslední řeč, a chtěl, aby byla zaznamenaná pro budoucí generace: souhrn všeho, k čemu dospěl ohledně svobody, republiky, úlohy státníka jako smiřovatele a mravního oprávnění k vraždě tyrana."
Konce katů diktátora byly jako prokletí.
Po osobnosti božského zůstaly mince, stavby, vodovody, lázně, pompa hrdosti a titul pro vladaře a jeho země (císařství).
Jedinečně skvělé.
Třetí díl trilogie - opět se skvěle četlo. Kniha nás provádí třetí fází života Cicerona až do jeho tragické smrti. Výborné - doporučuji.
Naprosto úžasné čtení (a to ve všech smyslech toho adjektiva): vypadá to, jakoby před Caesarem existoval jen slabý odvar politiky a politik(a) se definoval(a) až s ním a snad nic dalšího po něm vymyšleno nového už nebylo (i pěti-/sedmi-letka byl už jeho nápad!).
Stále mám před jeho inteligencí a schopnosmi respekt, ale stále víc je mi jasné, že touha po moci diriguje a omlouvá ve vlastních očích to, co prostě mnozí ostatní nikdy ospravedlnit nemůžou. A mezi nimi i Cicero, sice také politik (senátor, konzul), ale bez ambicí vládnout (sám), a tudíž bez nutnosti ohýbat mravní zákony, dosahovat nemravných zákulisních kompromisů, jít doslova přes mrtvoly. Když čteme romány o Caesarovi, je potřeba číst i o ostatních v jeho době, abychom dostali jakýs takýs pohled z obou stran - a Harrisova trilogie je - samozřejmě nejen pro tento účel - opravdu skvělá volba.
(Naneštěstí jsem četla první díly už dávno, kdy to vypadalo, že ani poslední díl u nás vydán nebude: teď je trilogie komplet a není lepšího doporučení, než si přečíst všechny tři díly pěkně za sebou.)
Někdy je to čtení trošku moc suché - fakta jsou fakta (Harris ani nešel zdaleka do takových podrobností, jako třeba McCulloughová ve své Římské sáze), však také "vychází" z deníku Ciceronova tajemníka Tirona, ale pořád je to dobré románové čtení.
Víme, co následovalo dál, ale možná se zde pronesené Sybilino proroctví tak nějak týká i nás: nejprve budou vládnout tři, pak dva, pak jeden a nakonec nikdo.
"Takový byl Caesar. Jako vodní vír. Vtahoval k sobě lidi pouhou silou své energie a moci, až uchvátil skoro celý Řím."
Závěr trilogie se stejně jako závěr Ciceronova života dá jistě považovat za nejbouřlivější část obojího. Ačkoliv příběh působí místy trochu encyklopedicky nebo možná učebnicově, jde o fascinující obraz doby, která utvářela podobu naší civilizace.
Poslední díl trilogie o životě Marka Tullia Cicerona. Být politikem v přelomové epoše dějin je poněkud nebezpečné a nevděčné povolání, jak pozná Cicero na vlastní kůži. V posledním díle zažije vzlety i pády, skvělé návraty i zoufalé útěky, pocity štěstí i naprosté beznaděje. A třebaže z dějepisu víme, kudy se bude jeho osud ubírat až k hořkému konci (a autor se striktně drží všech faktů dané historické epochy i podrobně zmapovaného osudu hlavního hrdiny), je to napínavé čtení až do poslední stránky.
Cicero ztratil vše - pověst, majetek, rodinu a své výsadní postavení. V Římě se stal takřka ze dne na den psancem a utíká z republiky před svými pronásledovateli až do řecké Soluně. Jeho vyhlídky do budoucnosti jsou plné obav a nejistoty. Avšak nevyzpytatelná politika Říma, spolu s mocenskými touhami Caesara, Pompeia a Crassa jej nakonec přeci jen dovedou zpět, aby opět v senátu sehrál jednu z klíčových rolí a dal tak základ celé řadě rozhodnutí, která budou udávat směr, kterým se republika bude ubírat.
Skvělé zakončení této trilogie o Marku Tulliu Ciceronovi a tak trochu mne mrzí, že mám tuto poslední životopisnou knihu slavného řečníka již za sebou. Opravdu se to četlo samo a zvraty v knize jsou dávkovány s takovou pravidelností, že jste při čtení v permanentním napětí a to vás nutí číst dál a dál:-)...a nejlepší na tom všem je, že sotva je jeden problém či nastalá situace zažehnána, vyvstávají zvraty další, takže nudu v této knize budete hledat opravdu jen sporadicky:-).
I přes své výsostné postavení a popularitu v Římě, kterou si Cicero poctivě a pracně vybudoval, to ve svém životě neměl vůbec jednoduché. Kniha ho líčí, jako člověka čestného, milujícího, plného dobrých mravů a zásad, ale i přesto vše byl i samotný Cicero tu a tam nucen jít proti své vůli a zásadám, protože tak to zkrátka ve vrcholné politice Říma chodilo a chodí i dodnes.
Vynikající dílo, které potěší nejen milovníky historie, ale i ty, kteří se zajímají o současnou politiku. Při pohledu o dva tisíce let zpět na dobu Marca Tullia Cicera totiž uvidí neuvěřitelné množství paralel mezi posledními lety římské republiky a vývojem dnešního světa. Ať již se jedná o rozdíl mezi bohatstvím patriciů a plebejců, dosahující nebývalé výše nebo o komercializaci silových složek případně o manipulaci s veřejným míněním. Všechny tyto dílčí faktory přispívají k nárůstu znechucení prostých lidí a následné rezignaci na ideje republiky. To ale ve svém důsledku vede o pět set let později ke zhroucení starověkého světa a dramatickému úpadku civilizace.
Ale protože ve skutečnosti není moc lidí, kteří by tuto podobnost viděli, budeme asi nuceni si historii zopakovat. Jen rychlost, s jakou se vše odehraje, bude zřejmě mnohem vyšší. Rozhodně tedy doporučuji si celou Římskou trilogii přečíst, byť nejde o žádné oddechové čtení. Třeba vám ale pomůže lépe pochopit současnost a připravit se na budoucnost.
Zaujímavo napísaná celá séria a tento tretí diel uzatvára politickú a aj životnú cestu M. T. Cicerona.