Diktátorské boty

Diktátorské boty
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399889/mid_diktatorske-boty-7iO-399889.jpg 5 20 20

Seriál politicko satirických kreseb, jimiž Josef Čapek zobrazil vzestup a povahu diktátorských vůdců, symbolizovaných párem typických vojenských bot.

Přidat komentář

tittanie
30.10.2023

Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem se dívala, jaké další knihy napsal Josef Čapek. Jsem ráda, že jsem si ji prošla. Není v ní moc textu. Jenom obrázky a k tomu věta.
Výstižné.

Forestwalker
27.07.2023 5 z 5

Horova předmluva mi připadá poněkud paradoxní, když si uvědomím, že ještě 10 let před vydáním téhle knihy psal Hora oslavné ódy na Lenina (Struny ve větru).
Podstatnější je samozřejmě Čapkův podíl na téhle knize, a i když samozřejmě nemusím souhlasit s některými tezemi, jako že fašismus lze porazit vzděláním na úrovni 1. stupně ZŠ, po výtvarné stránce je kniha pěkná a případným zájemcům dokáže zprostředkovat názorové prostředí jisté části předválečné české společnosti.


douchova11
26.05.2021 5 z 5

Bohužel jsem knihu četla "jen" v elektronické podobě - v knihovnách jí mají pouze k prezenčnímu vypůjčení :-(, ale rozumím tomu - fyzických výtisků asi moc nebude. Z knihy jsem byla docela paf - i když tam toho textu ke čtení moc není, tak myšlenky, které Josef Čapek ke svým kresbám napsal, jsou natolik výstižné, že není co dodat.

Terka_v25
12.03.2021 5 z 5

Další dílo p. Čapka, které varuje před nástupem diktátorů. Jde opět o kresby, které jsou srozumitelné a výstižné. A jak už to bývá poslední kresba knihy dokonale vystihuje realitu, tedy že se příběh bude opakovat. Co více zaujalo moji pozornost:
"Zrodily se – jako mnoho jiných věcí – z chaosu. Nebo jsou vrchností danou z vůle národa i boží? Ať tak či onak – jsou nejvýsostnějším výrazem rasových a duchových ideálů národa"
"Jeden diktátor – dva diktátoři – tři diktátoři"
"Čím větší číslo bot, o tolik méně občana"

Ronnie68
19.11.2019 5 z 5

Tak tyto kresby s pár řádky vystihly celou zlou dobu ...

JulianaH.
24.06.2019 4 z 5

„Jednotnost hromadné vůle by patrně ztratila na své průraznosti, kdyby se nad dunivým maršem bot vznášela polekaná srdce a mozky s pochybovačným úsměvem." (J. Hora)

Tož dobrá. Kresby stylově rozmanité a výstižné, předmluva Josefa Hory, vlastně literární parafráze obrazů, půvabná (boty diktátorovy, „ta veliká továrna na smrduté plyny, ta vznešená kostnice přebytečných občanských lebek").
Jako ilustrace strachů a předsudků, které chovali evropští demokraté ve 30. letech, se knížečka hodí. Diktatura je prý bezhlavé, barbarské a neřádné šílenství davu, jenž chce být disciplinován a baven trochou adrenalinu. Já osobně nesouhlasím s tím, že by fašismy byly iracionalistické a nepřátelské kultuře, ale přirozeně chápu, proč to tak vnímala liberální/komunistická část inteligence.

„Čím větší číslo bot, o tolik méně občana."
„– To tak – aby tu něco od toho chytlo!" (bota zašlapávajíc pochodeň kultury)