Dinka
Valentina Osejeva
Román o Dince uvede čtenáře do jiného světa. V Dinčině světě je totiž mnoho místa pro dobrodružství, pro romantiku, ba i pro hrdinské činy. Přestože tu autorka vlastně vypravuje o svém dětství před mnoha lety, není to román o minulosti, je to především román o dětství. Identifikační číslo tohoto vydání knihy je 13-032-67 .
Přidat komentář
Moje jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Čestla jsem ji pořád dokola. Ideově jsem ji nijak nevnímala, ale přátelství Dinky a jejího kamaráda bylo hezké. P.S. Skoro jsem Dince záviděla ty červené safiánové střevíčky od Lenky. :)
V dětství mi tato kniha přinesla touhu bojovat za spravedlnost a spoléhat na přátele, ať už se bude v životě dít cokoli.
Až mnohem později jsem si uvědomila, že kniha je vlastně o boji za socialismus a odehrává se v Rusku. Musím ale říci, že mne v tomto směru nepoznamenala, zůstala ve mě jako kniha o kamarádech "na život a na smrt" a ne jako propaganda.
Ovšem nevím, jak by ji četli současní mladí čtenáři.
Asi se k ní budu muset vrátit a zjistit to :o)
Autorovy další knížky
| 1951 |  Vaska Trubačov a jeho kamarádi |
| 1975 |  Sbohem dětství |
| 1967 | Dinka |
| 1960 |  Správní kluci |
| 1985 | O nevděčné hospodyňce |
Před mnoha lety jsem se poprvé setkala s Dinkou v knize Sbohem, dětství... Bylo mi patnáct, stejně jako jí, a i já jsem se zamilovala - do Loňky, Dinčiných dobrodružství, do světa tolik vzdáleného a přesto důvěrně známého...
A vždycky mě zajímalo, co bylo předtím. Jak se ti dva seznámili, co všechno spolu prožili na útesu nad Volhou...
Krásný příběh plný naděje, lásky, obyčejného lidského štěstí, plný odvahy a dobrodružství, plný těch neopakovatelných chvil, které můžeme zažít jen pokud věříme na zázraky... A přitom hluboce lidský, místy bolavý a krutý, takový, jaký je sám život...