Horečka
Manfred Weinland
Pomalým, majestátním pohybem klesal do hlubiny. Slaná voda teple a měkce halila jeho tělo. Z temna jezera se nořily šarlatově rudé a jedovatě zelené skupiny korálů na útesech, které trčely jako bizarní drápy. Tady byl domov kanibalů, místo bez návratu… Sy Kidredge nevěděl, že se mu to zdá. Pro něj to byla skutečnost. Záhadná nemoc, kterou ho nakazil moskyt starý sto dvacet milionů let, zatemňovala jeho ducha šílenstvím… Když Jim Harryhausen setřásl pouta neklidného spánku, seděl mu Sy Kidredge jako mohutná žába na břiše a svíral mu oběma rukama krk. -- zdroj: www.legie.info --... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Dino-Fieber
více info...
Přidat komentář
Ach ten překlad, opět několik nelogičností, co se týká přímých vět a ten "rhinoceros" asi překladateli chybělo pár stránek ve slovníku. Jinak příběh je stále napínavější a, i když téměř bez dinosaurů, byl pro mě problém se odtrhnout. I když bych měl několik výhrad pan Weinland rozhodně umí cliffhangry, jak na konci kapitol, tak i na konci "knihy".
Tímhle dílem definitivně končím se sérií Dinoland. Z původně dobré myšlenky se série stočila úplně jiným nežádoucím směrem. Další obrovské mínus je naprostá ignorace a neznalost nejzákladnějších faktů o dinosaurech. Chápu, že v době psaní díla neexistoval internet, ale tak snad si mohl autor načíst něco v jakékoliv encyklopedii. Takhle kniha připomíná dílko 13letého puberťáka napsané někde na koleni při čekání na autobus. Poslední ránu tomu dodal překladatel, zřejmě dosud překládající maximálně tak komixy. Že je carnivor masožravec a herbivor býložravec není zas tak přísně tajná informace, a proboha, v každém anglicko-českém slovníku člověk najde nosorožce - rhinoceros...
Příliš mnoho lepších knih čeká na přečtení :-)
Je trochu škoda, že kvůli „mimořádným událostem“ na základně žádní dinosauři do děje prakticky nezasáhnout a stále větší prostor dostávají „nedinosauří“ formy pravěké fauny. Navíc mě mrzí, že se všichni tři autoři v rámci série nevyvarovali časté laické chyby – pterosauři ani mořští plazi nejsou dinosauři, jak bohužel mnohdy tvrdí i postavy, které mají být erudovanými odborníky. No, snad se opět brzy propojí obě časové linky.
Z technického soudku – nevím, jestli jsou „menší Carnivorové“ (spolu s „herbivorem“ z minulého dílu) a „vnější podoba s dnes žijícím Rhinocerem“ nějaký (autorský?) záměr nebo pořádný překladatelský kiks. Hádám spíš to druhé.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Procitnutí |
| 1995 |  Moloch |
| 1994 |  Zmizelé děti |
| 1994 | Následníci |
| 2006 | Dynastie Věčných |
Více toho samého, jen hektičtějšího, takže v bleskových střídání vypravěčských linií jsem se občas ztrácel. Manfred Weinland pokračuje v nastaveném směru - sice bez dinosaurů, ale se stále houstnoucí temnou atmosférou. Některé scény by se neztratily ani v regulérním hororu, a závěrečný útok na plot mi způsobil nepříjemné mrazení v zádech. Na psychologii postav by se ovšem měl autor vykašlat. Ta se nehodí ani do jeho sofistikovanějšího pojetí série.