Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60782/bmid_holisticka-detektivni-kancelar-dirk-Y9E-60782.jpg
4
454
454
Dirk Gently série
1. díl >
Kdo je Dirk Gently? Jakými případy se zabývá? Připomínají jeho pátrací metody spíše opiového Sherlocka Holmese, nebo bourbonového Phila Marlowa? Nežli se čtenář dočká odpovědí na tyto palčivé otázky, stane se svědkem řady poměrně neuvěřitelných událostí. Je konfrontován se zjevením bytosti zjevně mimozemského původu, prvními posmrtnými zkušenostmi úspěšného podnikatele a přízračnými okolnostmi provázejícími cambridgeský akademický život, které zavánějí nesmrtelností. Dirk Gently dusnou atmosféru nejprve vystupňuje, aby pak spletité dějové linky brilantně vystavěného románu dotáhl do překvapivého konce, kdy se dočkáme ničeho menšího než záchrany lidstva před totálním vyhynutím. Tak ani tentokrát NEPROPADEJTE PANICE!... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Humor
Vydáno: 1997 , ArgoOriginální název:
Dirk Gently's Holistic Detective Agency, 1987
více info...
Přidat komentář
"Záchrana lidstva před totálním vyhynutím zdarma."
Typický britský humor v ryzí formě. A ve stejné formě i Douglas Adams, který se při psaní musel skvěle bavit. Začátek knihy mi přišel mírně nepřehledný, ale pak už to byla jízda a já se celý zbytek čtení těšil na osud pohovky. Možná jen je trochu škoda, že postava Dirka nebyla svým excentricky výřečným stylem úplně nepodobná Doctorovi Who. A vlastně Richard byl takový Arthur Dent. Ale co.
Kdysi hodně dávno, jsem tuto knihu četl, ale kromě elektrického mnicha, jsem si vůbec nic nepamatoval. Zřejmě někdo změnil minulost, protože přece nejsem s pamětí na tom tak špatně. Ano, přesně tak to bylo. Knihu jsem začínal číst, začínal číst, začínal číst... asi tak do jedné třetiny, to byl stále začátek. Na tak útlou knihu, mi přišel "úvod" opravdu dlouhý a vleklý. Naštěstí se misky vah přehouply a zbytek knihy prosvištěl, docela smysluplně (na Adamse), až do konce. Žádné popadání za břicho, se nekonalo, ale tak hezky jsem si početl. PS: Kdo píše tyhle anotace? Vždyť to je vyzrazení celého příběhu. Chybí tam už jen část o tom, co měl Dirk k obědu.
Myslíte, že existuje nějaká logická odpověď na otázku, zda existuje nějaká možnost, jak dostat vzpříčenou pohovku z chodby do místnosti?
Stejně je zajímavé, že fůry skvělých nápadů nejsou nic jiného než starý dobrý princip konec - začátek.
Jo, jo, čtete dobře, ten princip funguje, vy přeci víte, co chcete, jde jen o to vytvořit si dostatečně věrohodnou řadu logicky znějících kroků, které k vašemu závěru povedou :-).
Zjistila jsem, že nejspíš patřím k myšlenkové škole Douglase Adamse, jeho způsob chápání světa mi dokonale dává smysl, a to až do těch nejmenších nesmyslů :-).
Patřím totiž k těm, kteří odjakživa věří že cesta je cíl! A teď se mi to, světe div se, prostřednictvím Elektromnicha, potvrdilo!
A tak, jako už z dřívějška vím, že odpovědí na všechny otázky světa je 42, tak teď jsem, po přečtení této skvělé příručky, ještě zjistila, že dveře jsou cesta! ... prostě musíš věřit! ... že je otevřeš, a bude tam ta správná :-) ...
Víte, existuje spousta programů, které vám pomůžou dojít k rozhodnutí, a to tak, že zváží všechny relevantní skutečnosti, porovnají je a zanalyzují, nakonec vyleze to správné řešení jenže potíž je v tom, že řešení, ke kterému všechno správně seřazené vede nemusí být nutně to, které člověk chce! ... /mě se to třeba stává poměrně pravidelně :-)/.
Takže možná, že to není zas tak špatný nápad, zní to vlastně docela dobře ... "zjistit, jestli je nějaký konkrétní důvod, proč se věci dějí jedna po druhé, a jestli existuje způsob, jak tomu zabránit".
A tak vážení, věřte! Věřte si čemu chcete, protože víra hory přenáší ... a to přes všechny možné důkazy ... věřte ve svou vlastní intuici :-) .
Chvílemi docela zábavné, skoro jako Stopařův průvodce. Nicméně jindy záhadné až jsem nevěděl co se děje a v podstatě jsem musel ve Wikipedii dohledat informace o tom co se tam vlastně přesně dělo :-) Příjemné překvapení je to, že stejnojmenný seriál na Netflixu má jiný děj než vydané knížky, tedy jedná se o rozšíření agendy agenta Gentlyho. A už se chystám na druhý díl.
Co mi vadilo byla špatná práce editora, typicky místo ě bylo vytištěno é. Navíc mnoho chybějících uvozovek. To je fakt zbytečné.
Dočteno napřeskáčku. Trpí to stejnými neduhy jako nastavovaná kaše Stopaře. Ani v půlce knihy neznáte zápletku, nevíte, o co jde a kam to směřuje. Je to hodně zdlouhavý úvod do série, kterou si odpustím.
vtipne, ale na me asi trochu moc silene. Stopare miluju, tohle mi mozna jen zrovna nesedlo.
Myslela jsem, že odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec je 42. Po přečtení této knihu však musím říct, že odpověď je dveře pro kočky, bílé.
Líbila se mi myšlenka i vtipnost. Malý problém jsem měl se zmateností a nepřehledností příběhu, ale to je můj problém. Dobře by se to dalo asi zfilmovat.
Jako fanoušek Doctor Who se mi tahle Detektivní (navíc holistická) kancelář sympaťáka (Doctora) Dirka Gentlyho trefila do vkusu, resp. "smrdí" z toho typický Douglas Adams. Skoro mě až překvapilo, že je Dirk Gently toliko ve stínu mnohem slavnějšího Forda Prefecta. Páč absurdní je to minimálně stejně, ale navíc, což mně osobně sedlo více, je to takové... přístupnější a ne až tak mimózní (ovšem ne že by té absurdity bylo málo, nakonec koně v koupelně nevidíte každý den). A samozřejmě humor, typicky suchý a tak nějak mimochodem. Jo, myslím, že po Stopařovi jsem objevil svoji další oblíbenou humornou sérii.
Pořád jsem nevěděl, jestli je to naprostá hovadina, nebo geniální test pozornosti ze strany Douglase Adamse. Pak přišel konec a já zjistil, že nebyl dobrý nápad číst si knihu před spaním, protože odpověď na úvodní otázku je zodpovězena už v samotném názvu knihy. Vše souvisí se vším, a je tak nutné být neustále připraven spojovat nespojitelné a za důležité nápovědy brát i naprosto nevinné poznámky a kulturní odkazy. Pro mě tak s poslední stránkou nastala fáze nového listování, abych si připomněl, co jsem už zapomněl, nebo v polospánku přehlédl... Nu, masakr, tohle mě ve výsledku baví a těším se, až se na knihu za pár let zase vrhnu a nechám se znovu překvapovat...
Kniha pak není tolik vtipná jako Stopařův průvodce po Galaxii, ale má v sobě podobnou praštěnost a ulítnutost. Je jí jedno, co použije, zda fantasy či sci-fi prvek, tam trochu kultury, tady zase trochu fyziky. Dost mi to připomíná Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochu, která je sice v jádru fantasy sérií, ale v celku jde o nálož všeho možného i nemožného.
Poznámka 1: Není náhoda, že mi části knihy připomínaly Doctora Who, kniha má původ ve dvou jeho dílech. Svět je malý a o náhody není nouze :)
Poznámka 2: Ke knize jsem se paradoxně nedostal jako fanoušek Stopařova průvodce, ale jako divák seriálu volně inspirovaného Adamsovou Holistickou detektivní kanceláří. A musím říct, že mě bavil seriál i kniha. Obojí je v něčem své a originální, děj je v 95 % odlišný, ale vzájemně sdílí podobně praštěnou atmosféru, témata a Dirka Gentlyho, který jako by sobě z oka vypadl. Jsem zvědav, jak bude druhé pokračování ne/odpovídat druhé sérii seriálu.
Echm...neobrátil tady někdo občas pár stránek zaráz? Ne, jsem si jistá že ne. Ale proč se tam stalo tolik věcí bez vysvětlení?
Ne že by tam občas nebyla sranda, ale dohromady to celý nějak nefunguje a ani moc nevím, o co tam vlastně šlo. Má to asi všechny záporné kvality třetího až pátého dílu Stopařova průvodce. Ano, ty díly, ke kterým se pravděpodobně raději nevracíte, byť třeba první dva považujete za pecku.
První třetina trápení (asi ho obsadil nějaký šílený nudný duch) a pak už návrat starého Adamse a jeho, lehce zpomalená, svěží jízda...údolím plným chyb..
"Gravitace...Vidíš?... A nechávají ji puštěnou i přes víkend. Takže dříve nebo později si jí někdo musel všimnout. Ale kočičí dvířka..."
Myslím, že dost bylo Adamse. Po několika knihách už mám docela dost té jeho urputné "komičnosti", kdy pomalu v každém odstavci použije přirovnání (vypadal jako, připadalo mu jako by, ...) jen proto, aby v tom přirovnání mohl napsat něco třeskutě vtipného. Aby nebyla mýlka, jeho styl humoru je mi blízký a fakt mě pobaví, nesměl by ale tak strašně moc tlačit na pilu.
Pokud jde o tuto konkrétní knihu (nové vydání), tak předně pominu úplně neskutečné množství chyb, což mi bylo odpovědným redaktorem vysvětleno jako nechtěný tiskařský šotek. Samotný děj se rozjíždí pomalu, jak už tu někdo psal, nejde se moc začíst. Čtivé to začne být až někdy po str. 150, a v tu chvíli jsem najednou měla pocit, že čtu Doctor Who - Shada. Abych po několika dalších stranách dojem přehodnotila, protože najednou to silně připomínalo Doctor Who - Město smrti. Je to prostě splácanina obojího a rozhodně doporučuji přečíst si spíš ty dvě výše zmíněné knihy, Holistická kancelář totiž končí naprosto useknutě, bez vysvětlení - jak zachránili Zemi? co to mělo být s tím Bachem? co to mělo být s tím Coleridgem - copak ty básně měly nějaký zvláštní význam pro záchranu světa? a proč se z magnáta stal duch? A tak. Adamse asi přestalo bavit, jak vykrádá sám sebe, tak to utnul. Jsou knihy, které vlastně nekončí a ať si čtenář sám domyslí, jak to všechno dopadlo (a já to z duše nesnáším). Adams ale k takovým autorům nepatří, ten vysvětluje děsně rád, takže tohle moc nechápu a fakt mě to naštvalo. Podruhé to číst nechci, je to taková slátanina plná fórků, nad kterou se bude rozplývat asi jen nekritický obdivovatel Adamse.
Humorné to bolo, pobavilo. Ale hlavný hrdina je nesympatický (prečo to nemohol byť Richard?), v deji sa trocha strácam (u Adamsa sa to dá tolerovať, v detektívke nie) a nerobí mi dobre, keď v humornom románe niekto sympatický zomrie a na konci ho pozostalí napriek schopnostiam cestovania v čase zabudnú oživiť...
Kdyby se nejednalo o knihu do výzvy a já neměla na její splnění tak málo času, musela bych knihu odložit. Ne proto, že by byla špatná, ale asi se momentálně nenacházím v tom správném časoprostoru, abych si ji náležitě užila. Mám Adamse ráda, jeho myšlenkové pochody nepobírám, ale neuvěřitelně mě fascinují. Ke knize se budu muset ještě někdy v budoucnu vrátit.
Kniha je takový dost klasický a zároveň zcela neklasický Adams… Kniha je totiž hrozně chytrá a nacpaná spoustou nádherných, absurdních a zajímavých myšlenek. Ty jsou navíc napěchované do Adamasovského humoristického hávu, což krapítek mate zařazení žánru, zda se jedná o sci-fi, nebo humoristickou novelu. Podle toho, který pohled na žánr si čtenář vybere, bude pak hodnotit výsledek jako více či méně povedený… Prostě Adams…
Naneštěstí je kniha tak přecpaná myšlenkami, narážkami, postavami i hříčkami a hádankami, že v ní prakticky nezůstává místo pro plynutí děje a kniha se topí sama v sobě, což ještě více komplikuje čtení a řekl bych, že máte tak cca 35%, že s tím praštíte.
Každopádně pro čtenářovo dobro je dobré si před začátkem četby několikrát zopakovat ústřední mantru: „Toto není Stopařův průvodce Galaxií ani jeho žádný díl, toto je Dirk Gently“, jinak je zde vysoká šance na zklamání.
Facit: „Je to moc dobré.“ Oprava: „Je to moc dobrého najednou.“
Těžká nuda, tak 85% knihy mám pocit že čtu pořád jakýsi úvod, a už teď, po pár měsících vůbec nevím o co tam šlo. Něco s cestováním v čase a elektromnichem, ale pointa? Uff...
S těžkým srdcem musím říct, že knihu odkládám, nějak se přes ni nemůžu překousat a to i přesto, jak jsem se na ni po druhém (ano, čtete správně) díle těšila.
Jediné, co můžu říct s určitou jistotou, je, že se k této knížce vrátím, protože Adamsův styl miluju.
Štítky knihy
cestování časem duchové a přízraky humorné sci-fi soukromý detektiv
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Docela jsem se zasmála, ale přece jenom, na to že je to Adams, tomu něco maličko chybělo. Trochu jsem se ztrácela ve jménech a ke konci mi to přišlo nelogické a zmatené, ale zase je to humor a ten já mám ráda, takže výsledek 4*