Dítě a přírodní zákony
Céline Alvarez
Francouzský bestseller, prodáno 130 000 výtisků. Autorka detailně, systematicky a přitom velice přístupným jazykem formuluje svou tříletou zkušenost s uplatňováním metody Montessori u skupiny cca 15 dětí ve věku 3–4–5 let v mateřské školce v letech 2011-2014. Tuto metodu, která je už více než sto let stará, navíc obohatila o nejnovější zkušenosti získané v oboru neurovědy.... celý text
Přidat komentář
Publikace ideální pro pedagogické pracovníky a ty, které zajímá způsob vzdělávání děti.
Autorka ukazuje výsledky své metody a popisuje její průběh a pomůcky, které při tom použila. Detailně popisuje důvody, proč danou věc použila, jakým způsobem a jaký byl výsledek. Vše je adekvátně uzpůsobeno zrání mozku dítěte.
Zvídavý rodič ocení hlavně kapitolu o tvárné inteligenci člověka. Autorka vysvětluje, jakým způsobem prostředí ovlivňuje vývoj mozku dítěte do 6 let. Odborné pasáže podává čtivě.
Za mě milé překvapení. Knihu jsem koupila ve výprodeji za pár korun. Určitě doporučuji.
Zajímavé poznatky, které navazují na koncepci Marie Montessori.
Určitě se některé dají využít i v běžné MŠ a pomohou i rodičům dětí v předškolním věku.
Knihu jsem koupila náhodou a jako obvykle jsem od knihy, která má člověka poučit o dětech, nic neočekávala. Nakonec to bylo zajímavé. Nejvíce se mi líbila část s materiály, kde jsou popsané postupy - pro laika je to zajímavé a myslím, že leccos se u nás dá uplatnit i u prvňáků. Co mě velmi šokovalo je, že běžná mateřská škola počítá s tím, že děti ve věku 3-5 let budou sedět na zadku a vyplňovat písanku nebo jiné cvičení a v 5 letech budou umět číst, psát a počítat. Zatímco se zahradou a pobytem venku se zřejmě příliš nepočítá. Bohužel, kniha neobsahuje pro českého čtenáře doplnění o úvod, který by vysvětloval, jak přesně to s těmi francouzskými školkami je. Naše školky jsou podle všeho sice nepříliš podnětné, ale mnohem svobodnější prostředí pro dítě. Velmi mě zaujalo, že experimentální třída byla věkově smíšená a je popisována spolupráce mezi různě starými dětmi. To je myšlenka, které velmi fandím. Přijde mi nepřirozené držet pohromadě 25 lidí stejného věku, nikde mimo školu se to člověku neděje. Nelíbily se mi jen dvě věci. Úmorné opakování stejných myšlenek a nedostatečné členění textu. Ocenila bych kdyby byly do rámečku vyčleněny metody nebo naopak jejich aplikace nebo prostě kdyby to bylo vymyšlené tak, aby člověk mohl zpětně snadno vyhledat postup či přístup, který ho zaujal a nemusel kvůli jeho nalezení nutně číst i "my jsme to udělali tak a tak" a několik názorných příkladů.