Dítě džungle
Sabine Kuegler
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21109/bmid_dite-dzungle-bim-21109.jpg
4
76
76
„Ve Ztraceném údolí, u zapomenutého národa, jsem byla šťastná. Všude jinde na světě si připadám ztracená.“ Příběh Sabiny Kueglerové – jeden z nejneobyčejnějších osudů naší doby – začal, když jí bylo pět let. Tehdy odjela se svým otcem, německým lingvistou a misionářem, na Novou Papuu do Indonésie – ke kmeni, který ještě dnes vede život jako v době kamenné. Hluboko v pralese, ve „Ztraceném údolí“, si její rodiče pro sebe a své tři děti postavili dům, ke kterému bylo možné se dostat jedině po vodě nebo vzduchem. Malému blonďatému děvčátku se v džungli na první pohled zalíbilo. Naučila se lovit, lézt po stromech a plavat v řekách, kde se to hemžilo krokodýly. Věděla, jak šípem zabít jedovatého pavouka a rozdělat oheň bez zápalek. Namísto hranolků jedla pražený hmyz, místo žvýkaček žvýkala netopýří křídla. Naučila se, jak dovede být příroda krutá, ale také poznala, co znamená válka a nenávist mezi lidmi. U kmene Fayu, kde vyrůstala a kde se kdysi pěstoval kanibalismus, se každé provinění trestá smrtí. A přesto se děti tohoto kmene staly pro Sabinu bratříčky a sestřičkami. V sedmnácti letech rodiče poslali Sabinu do švýcarského internátu, aby tam dokončila školní vzdělání. Pro dívku, která se považovala za příslušnici kmene Fayu, to byla katastrofální změna. „Teprve tady jsem poznala, co je to strach,“ prohlásila. Všechno pro ni bylo nové – nevěděla, jak nakupovat, zdravit lidi, jak přecházet ulici. Dnes, po létech strávených v civilizaci, se už navenek přizpůsobila celkem dobře. Přesto se jí ale stýská po domově v džungli, ta palčivá touha v ní je stále živá. Touží vrátit se do džungle, aby našla odpověď na otázku, kam opravdu patří a kdo vlastně je – Fayu, nebo Evropanka? 32 s. barev. obr. příl. Volným pokračovaním této knihy je „Volání džungle“.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Dschungelkind, 2004
více info...
Přidat komentář
Moc zajímavá knížka ze zajímavého prostředí.
Napřed nám autorka díky svým osobním zážitkům přiblíží život u kmene. Někdy veselé historky, jindy smutné, ale ze života.
A ke konci popisuje, jaké těžkosti zažívala po návratu do Evropy, když se chtěla začlenit do "civilizované společnosti ".
Autorka knihu napsala citlivě a velmi čtivě.
Moje srdcovka. Několikrát mě postavila na nohy. Vyprávění nevšedně prožitého dětství uprostřed pralesa mezi domorodci, v kontrastu s hledáním sebe sama a životem v moderní Evropě.
Tuhle knížku četla moje matka na dovolené v Egyptě, když mně bylo třináct. Ze zvědavosti jsem si ji půjčovala vždycky, když ji odložila, dokud jsme ji obě nedočetly. Z nějakého důvodu mi ale utkvěly v paměti spíš momenty ze Sabinina studia ve Švýcarsku než z dětství na Papui. Zaujal mě také zmatený trilingvismus dětí z její rodiny.
Celkový dojem, který ve mně kniha zanechala, byla lítost nad autorčiným „ztraceným rájem" exotiky a dětství.
Kniha má trošičku slabší styl psaní. Nicméně vše vyvážil její obsah. Po dočtení se mi v hlavě honily myšlenky spojené se situací Sabiny. Její život ve dvou naprosto odlišných společnostech. V dětství obklopena rodiči, sourozenci a členy kmene Fayů, na studiích bez zázemí rodiny v civilizované Evropě. Spousta otázek, kde dále žít. Budu se zájmem sledovat její osudy v dalších pokračováních.
Je úžasné co člověk v dnešní době může ještě zažít. V knize je velmi dobře vidět, jak moc nás ovlivní naše dětství a to co v něm prožijeme. Zároveň je zde zdokumentováno i to, jak se těžko misí různé kulturní vlivy.
Obdivuji rodiče Sabine, že se dokázali vymanit svému kulturnímu vlivu a přejít do zcela jiné kultury, aby zde předali ze svého světa jen to dobré. A za jejich odvahu vzít do cizího světa i vlastní malé děti.
Chvílemi mi úplně nesedl ten styl psaní, ale jak jsem se začetla, tak to byla pecka! Hodně mě to zaujalo. Příběh z exotiky. Je zajímavé zjistit, že takhle někdo žije. Zajímavé na tom všem je, že příběh je podle skutečné události. Já s knihou byla spokojená. Perfektní odreagování.
Myslím, že bez názorných fotek v knize by mě tato kniha zcela nezaujala, určitě obrázky v knize pomáhají ke správné představivosti míst, lidí a všeho okolo. Navíc se mi líbilo, že je kniha je podle skutečné události jedné ženy.
Tak toto bolo dobrodružstvo! Ako malá som snívala o džungli, no po prečítaní tejto knihy by som tam žiť nechcela.
Kniha byla velmi zajímavá, trošku rušivým elementem byl styl napsání knihy, ale brzy jsem se rozečetla a jsem nadmírů spokojená.
Kniha byla opravdu zajímavá, můžete se v ní dozvědět mnohé o domorodcích, jejich jazyku i zvyklostem...
Dítě džungle
Je to místy takové naivní, ale ve většině případů jsem to brala jako velmi zajímavý cestopis / životopis.
Části z džungle jsou velmi podrobně popsané, ale přechod Sabiny do západní civilizace a život v západní civilizaci je už velmi stručný.
Knížka je velmi čtivá a pro mnohé velmi zajímavá, ne každý se do džungle podívá, natož aby tam žil .
Je to pro mne zajímavé čtení.