Dítě, které v noci našlo slunce
Luca Di Fulvio

Raühnval, bohaté knížectví ve východních Alpách. Mladý Marcus tam vede privilegovaný život jako syn zdejšího lenního pána. Až do dne, kdy dojde ke strašlivému krveprolití, při kterém je vyvražděna celá jeho rodina i všichni ostatní obyvatelé hradu. Marcus přežije díky pomoci Eloisy, dcery porodní báby, a prostí vesničané ho přijmou mezi sebe. Vláda krutého nového knížete však způsobí, že v Marcusově nitru brzy začne zrát odvážný plán – chce bojovat za svobodný a spravedlivý život nejen pro sebe, ale i pro všechny ostatní nevolníky v knížectví. Při naplňování tohoto záměru se neustále střetává s nejtemnějšími stránkami lidské existence. Navíc hrozí, že přijde o to nejcennější, co má...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Il Sole Di Notte, 2015
více info...
Přidat komentář

Zatím jsem v polovině knihy, ale po Chlapci, který rozdával sny, je tato kniha jako pohádka pro dospělé. Hodně mě zklamala.
Konečně jsem s přemáháním dočetla. Ráda se k oblíbeným knihám vracím, ale tuhle někomu věnuji. Hrůza.


Pěkný historický román. Zase jsem se jednou zcela ponořila do příběhu. Kniha splinila vše, co od historického románu očekávám.


Třetí přečtená kniha tohoto autora a opět skvělá! Moc se mi líbila a všem doporučuji její přečtení.


Nejlepší kniha jakou jsem za poslední dobu četla a nejlepší kniha jakou autor dosud napsal.


Mám ráda historické fikce ze středověku. Tento bravurně napsaný román doporučuji všem, kteří mají rádi čtivé příběhy.


Tak od tohoto autora si určitě ještě něco přečtu :-) krásná kniha a krásný příběh od začátku až do konce.


Uf... tak tohle byla nádhera. Spisovatel opět nezklamal. Moc dojemny a krásně napsaný příběh, který v sobě zkrývá něco co ve vás zůstane...


I když to má hodně stránek, je to velice čtivé, napínavé, a líbí se mi to zakončení. Takže hlavně za závěr dávám pět hvězdiček. A taky za to, že se v příběhu objevila i jedna významná česká historická postava.


Ano, bylo to pěkné. Ale nezbavila jsem se dojmu, že je tam hodně nelogických věcí. Příběh se odehrává ve středověku, takže opravdu nevěřím, že devítiletý Marcus, který byl navíc jediným synem věhlasného a dle popisu krutého válečníka a knížete, si bude ráno hrát na dvoře se svou chůvou na schovávanou a u toho se ládovat skadkostmi (podle knihy zřejmě každodenní jev), když jiní chlapci šlechtického původu už by dva roky sloužili jako pážata u nějakého rytíře. Popřípadě teda u svého otce, ale rozhodně by si osvojili tvrdou disciplínu a rytířské zásady. A Marcus byl každopádně dost starý na to, aby se už učil zacházet s mečem, místo toho mu služebná utírá nohy, hraje si s ním a obskakuje ho jako churavé dítko.
Podobných maličkostí tam bylo hodně, takže kdyby autor nebyl takový skvělý vypravěč, knížku bych odložila hned na začátku, protože od historických románů vyžaduji určitou přesnost a logické souvislosti... proto jsem strhla jednu *


Nádherná kniha ! Mám jen samá slova chvály, krásná obálka knihy skrývá kouzelně pohádkový příběh starý šest set let o moci lásky a nenávisti, o odplatě a odpuštění. Každičkou stránku knihy jsem si užívala a prožívala osudy hlavních hrdinů Mikaela a Eloisy, ten příběh si snad každý čtenář zamiluje, pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Milý pane Luca di Fulvio, musíte být jistě úžasný muž, když jste autorem tohoto překrásného příběhu. Smekám před vámi a zůstávám vaší věrnou čtenářkou. Grazie !


Luco je skvělý spisovatel, má krásné psaní. Jeho knihy jen těžko odložit a tato kniha nebyla výjimkou. Jediné co se mi tentokrát příliš nelíbilo byl konec, celou dobu jsem si myslela, že to tak skončí, ale doufala jsem, že spisovatel se znovu rozhodne čtenáře překvapit a příběh trochu zamotá, ale udělal z toho trochu naivní, obyčejný konec, ale i přesto kniha byla skvělá a ráda si jí někdy přečtu znovu.


Ano ano, i druhá kniha od autora, kterou jsem četla, byla skvělá. Do Marcuse / Mikaela jsem se zamilovala téměř od první stránky a drželo mě to celou knihu. Jeho láska k Eloise bylo pohlazení po duši. Výborně popsané chování ostatních lidí v knize, ať už zlých nebo dobrých. V knize nechybí láska, nenávist, krutost, napětí, přátelství, odvaha, ale i pomoc od druhých. Rozhodně za 5 hvězd, kniha je opravdu krásná.


Luca Di Fulvio je skvělý vypravěč. Číst jeho knížky je jako ocitnout se uprostřed děje a všechno sledovat na vlastní oči. Dítě, které v noci našlo slunce je vlastně taková pohádka. Nádherně vyprávěná pohádka o tom, co je důležité.


S autorem jsem se setkala poprvé a musím říct, že mě to nadchlo. Kniha je perfektně propracovaná, krutá a přesto se v ní najde dobro a do konce jsem byla napnutá, jak to dopadne. Pro mně rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem si letos přečetla. :-)
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2015 | ![]() |
2014 | ![]() |
2019 | ![]() |
2021 | ![]() |
Velice heroické až pompézní. Nadnesený a vznešený až užvaněný styl dialogů. Hlavní hrdina (mladý revolucionář) mi šel velkou část knihy na nervy svou nedůvtipností, to autor přehnal. Porodní bába Agnes je příliš drsná, zbytečně hrubá. I když to dělá ve snaze o záchranu. Její dcera je jako divoženka. A to, jak chlapce oslovovali, mu na sebevědomí jistěže nepřidalo. Vůdce rebelů Volod je vůbec zvláštní. Na jedné straně chlap z ocele, na straně druhé máčka. Je to celé takové nereálné, jakoby schválně posazené do fantaskní roviny, a přitom jsou tu scény naprosto realistické. Čte se to výborně, ale pan spisovatel by neměl tolik nafukovat skutečnost. Jako vlastenku mě potěšila kapitola o návštěvě u Mistra Jana Husa v jeho kostnickém žaláři. Jinak mě kniha příliš nenadchla. Taky jsem si povšimla nepřesnosti na s. 340, kde se píše, že jedné postavě "žlutý knír zežloutl". To si představit nedovedu:) Tak dneska za 3.