Dítě na nástupišti
Gill Thompson
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/439232/bmid_dite-na-nastupisti-sqi-439232.jpg
4
280
280
Praha 1939. Mladá matka Eva má tajemství ze své minulosti. Když do země vpadnou nacisté, Eva ví, že jediný způsob, jak udržet její dceru Miriam v bezpečí, je poslat ji pryč - i když to znamená, že ji už nikdy nemusí spatřit. Ale když je Eva odvezena do koncentračního tábora, hrozí, že její tajemství bude odhaleno. V Londýně pomáhá Pamela umístit židovské děti z Evropy. Spřátelí se s jednou nevyzvednutou dívenkou a vezme si ji domů. Teprve když její mladý syn nastoupí do RAF, Pamela si uvědomí, jak snadno by se její vlastní svět mohl zhroutit. Inspirováno skutečným útěkem tisíců židovských dětí z nacisty okupované Evropy ve vlacích Kindertransport do Londýna.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
The Child On Platform One: Inspired by the children who escaped the Holocaust, 2019
více info...
Přidat komentář
Moc hezký příběh. Propojení záchrany dětí, piloti RAF, Terezín a hudba. Autorka si toho hodně nastudovala a každou událost chtěla dostat do svého příběhu. Někdy to, jak vše propojila, je až moc na sílu. Třeba pražský židovský vědec vyvíjející cyklon B. Ale stále se pohybujeme v mezích uvěřitelnosti.
Líbí se mi, jak si vyhrála s českým prostředím. Nicméně mi pocitově chvilkami připadalo nereálné.
Postavy jsou skvělé, úplní lidé z masa a kostí. Mým oblíbencem byl Will.
Méně se mi líbily skoky v čase. V tom skoku se ztratila spousta informací - proč se Evini rodiče přestěhovali do Plzně? Kdo je Oskar?
A zařazení Brna do kategorie venkovských letišť.
Poslouchala jsem jako audioknihu, kniha byla krásně namluvená. Příběh byl zajímavý, smutný, osudy některých postav tragický. Poslech jsem si užila, ale některé věci mi přišly zbytečně moc vykonstruované. Knihu hodnotím pozitivně 4*.
Jak už bylo napsáno dříve, až moc ne-uvěřitelných setkání všech postav. Příběh pěkný, ale emoce ve mně moc nevyvolal. Určitě jsem už četla lepší knihy s touto tématikou. A těch nepřesností v ději bylo také pár. Takový průměr.
Kniha měla potenciál mnoha témat - vzájemného vztahu adoptovaného a vlastního dítěte, vztah mezi Miriam a jejím adoptivním otecm a další pro mě netradiční témata. Knize přičítám k dobru, že byla oproštěna od love story, nicméně byla tak strašně moc obsáhlá a právě těchto témat rodič-dítě a vztahů prošla tak moc, ale ani u jednoho se nějak hluboce nezastavila. Proto mě kniha vlastně ani moc nezasáhla. Byla prostě taková průměrná.
No ze začátku jsem byla dost popletená kdo je kdo, a nechápala jsem. Ale jak jsem četla dal, tak sem pomalu a jistě začala chápat a do děje se pořádně dostala. Ale i tak.. Kniha je krásně napsaná, čte se moc hezky. Ale je tu to ale... Bohužel, je mnoho takových podobných knih na trhu, že tato krásně zapadne mezi průměr škoda.. Ale i tak 3 hvězdy si zaslouží.
Obsáhlý román, u kterého jsem chvílemi ztrácela zájem číst dál, snad pro jeho délku nebo souběh náhod v tom příběhu, nevím. Námětem je podobný knize Nový domov od autorky Lizzie Page a je zvláštní, že totéž jsem zjistila u předtím čtené knihy Oceán mezi námi. V porovnání se mi nejvíc líbil Nový domov.
Kniha o nelehkém osudu židovských obyvatel před a v průběhu druhé světové války. Na toto téma bylo napsáno velké množství knih, přesto se stále jejich čtení neomrzí. Není na škodu si občas připomenout minulost a třeba se z ní i poučit :) Příběh to je smutný, ale zároveň plný naděje a i nějakých těch šťastných konců :)
Jak těžká volba musela být pro rodiče poslat své dítě samotné samotinké do vzdálené ciziny? A o kolik většímu pocitu viny pak při transportech čelili ti, kteří tu odvahu neměli?
V knize jsem ocenila absenci popisu násilí v Terezíně, jako by si autorka řekla: "Však vy už víte, jaké to bylo". Při čtení se mi zprvu zdálo, že těch náhod je na jednu knihu trochu moc. Díky doslovu, který poukázal na skutečný základ některých pasáží, jsem ale tento nedostatek odpustila. Asi byl nutný pro propojení nitek příběhu.
Moc krásná kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Navzdory těžkým tématům, kterým se věnuje, je napsána lehce, citlivě a neuvěřitelně čtivě.
Skutečné události pospojované do jednoho příběhu.
Na konci je doslov autorky, který velice oceňuji - odkazuje v nich na knihy, pořady i youtube videa, ze kterých se můžete dozvědět ještě více.
Úplný závěr je o naději a odvaze. Vždycky stojí za to bojovat.
Velmi citlivě napsaná kniha o příšernostech, které se tehdy děly. Pořád jsem tak nějak doufala, že to skončí jinak, ale tyhle knihy končí prostě tak jak končí. Příběh jsem hrála stránku za stránkou a velmi se mě dotknul. Člověk si vždy tak nějak uvědomí, že se vlastně nemá tak špatně.
Nemám téhle knížce co vytknout. Citlivé vyprávění o propletených osudech několika lidí před válkou, během ní i po válce. Úžasně zpracované, čtivé. Čtenář tak dostane dávku poctivého vztahového příběhu a emocí na pozadí skutečných, krutých událostí (válka, Nicholas Winton, Norimberské procesy, nástup komunismu). To všechno zaobalené v dojemném vyprávění, které citlivější povahy neodradí mnohdy až nechutnými detaily. Skvělé, vážně skvělé. Pět hvězdiček.
Naprosto souhlasím s komentářem Alisa 1980 viz. níže: Čtivý příběh, líbily se mi pasáže opřené o skutečné události. Snad až příliš náhod.
Čtivý příběh, líbily se mi pasáže opřené o skutečné události. Snad až příliš náhod.
... krásný příběh matky a jejích dvou dcer ve smutných dobách. Doba byla zlá, v knize je to výstižně popsáno, hezký konec
Po letní romantice jsem zas na chvíli potřebovala změnit žánr a volba hlavně díky povedené obálce padla teď právě na tuhle knížku. A pro mě byla milým překvapením. Poslední knihy co jsem četla, myslím ty z válečného období, na mě vždycky působily až trýznivým dojmem. Tahle doba zkrátka byla plná bolesti, utrpení, smutku a neskutečné bezmoci a my jako čtenáři dnes můžeme jen doufat, že už nikdy nic podobného ani my a ani naše děti nezažijeme. Pokaždé mi to už jen při tom čtení rvalo srdíčko na kusy. No a právě proto je tahle knížka úplně jiná. Samozřejmě je to opět smutný příběh, ale tentokrát to ve mně při čtení nezpůsobovalo tolik bolesti. Necítila jsem tu tíživou bezmoc. Naopak, po celou tu dobu jsem cítila převážně naději. Autorka do příběhu zakomponovala i události, které sice někomu mohou připadat až neuvěřitelné, ale opravdu se staly. Vše je popsáno v samotném závěru knihy. Snažila se celé to období popsat pravdivě, ale zase trochu jinak a já jsem jí za to vděčná. V knize se prolíná životní příběh a osud hned několika osob a za srdce vás vezmou všechny. Ze začátku mi trochu trvalo se začíst, ale nakonec už jen díky tomu pocitu naděje a stylu, jakým je tato kniha napsána, nemůžu jinak, než za 5*. Nezasáhla mě sice tolik jako třeba Hana, Zlomení andělé nebo Klíč k minulosti, ale zase se mi díky tomu "pozitivnímu" stylu psaní četla o dost lehčeji. Za přečtení určitě stojí.
Během válečných roků se setkáváme s židovskou rodinou Kolischerových v Praze, jejich malá dcerka Miriam měla štěstí, že se dostala do Anglie se skupinou dětí kterým pomohl Nicholas Winton. Další rodinou byli v Anglii manželé Pamela a Hugh Denisonovi. Postupem času Eva s Josefem prožijí kruté časy v různých koncentračních táborech, v Terezíně kde Eva hraje jako klavíristka se setkává s vyjímečně nadanou dívkou Hanou, ve které poznává svou druhou dcerku. Doba strávená v těch letech je popsána pravdivě a srdce nechápe zlovůli nacismu. Ukončení knihy je dojemným setkáním sester Miriam a Hany při společném koncertě, kde je provedena jako vzpomínka skladba jejich maminky Evy "Villanelle". Kniha krásná a dojemná.
Kniha vypráví příběh Evy a jejích dvou dcer. Jedna žije v Británii u pěstounů, s druhou se setká v Terezíně. Spisovatelka skvěle popisuje tehdejší atmosféru a vtáhne do děje.
Velmi povedená kniha. Oceňuji, že se opírá o skutečné události i přesto, že příběh byl vymyšlen. Určitě si ji ráda někdy znovu přečtu.
Dítě na nástupišti
Knihu jsem četla dlouho a pomalu. V příběhu je sice zahrnut úžasný počin Nicholase Wintona, hudební aktivity v terezínském ghettu, čeští piloti působící v RAF, přesto ale jsem narazila na několik málo uvěřitelných situací a příhod.
Myslím, že kdyby se autorka věnovala pouze jednomu tématu, vyznělo by to lépe.