Dítě v pravý čas

24.07.2014

Propojit lehkou kritiku politického prostředí v Británii konce 80. let s komorním příběhem jednoho muže (resp. jednoho manželství), kterému "zmizela" dcera? Nemožné? Přinejmenším ne v důstojném provedení? Pro McEwana žádný problém. A ještě k tomu to zvládá na výbornou, píše nádherným stylem, dokáže vše v pravou chvíli okořenit až magicky snovými vzpomínkami na Stephenovo dětství a seznámení jeho rodičů a zakončit neuvěřitelně akčním hořkosladkým koncem. Snad jedině právě s tou uvěřitelností jsem místy měla maličko potíž (a právě ten konec nemusel být až tak akční, nemuselo se vše vyřešit během jediné noci...). Ale jinak jsem velmi spokojená.

14.04.2014

Psychologická studie rozpadu manželství po zmizení jejich tříleté dcery, odehrávající se během dalších tří let po její ztrátě - rozdíl mezi vnímáním a řešením situace u muže a ženy - podáno z pohledu muže. Zároveň se autor vyjadřuje i ke společenské a politické situaci v Británii osmdesátých let (hrozba atomové války, vládní program...) Na McEwana překvapivý šťastný konec. Nelehké čtení, hodně psychologie, hra s jazykem...

12.03.2013

Dost zvláštní kniha, chvílemi jsem se úplně ztrácela. Podle mě je to hodně smutná, chvílemi hodně zmatená, až nepochopitelná kniha. Konec je dobrý, ale kdyby tam některé části nebyly, tak by mě to více bavilo.

07.10.2012

Tak nevím, psychologické příběhy mám ráda, ale tahle knížka se mi nečetla moc dobře. Začátek mě zaujal, ale pak se příběh jaksi táhnul a začalo to být nezáživné a já přestala být trpělivá čtenářka. Ač to normálně nedělám, přeskakovala jsem stránky a konečně si přečetla závěr.

29.01.2012

Příběh se četl dobře, pouze v některých chvílích jsem to stěží přelouskávala, ale celkově je to opravdu zajímavá psychologická kniha. I když jsem to četla před lety, vybavuji si, jak krásně kniha skončila - což bylo velmi překvapivé a lepší závěr jsem si snad nemohla přát..

09.11.2011

nedokázala jsem se přenést přes začátek...bohužel...možná to zkusím jindy

23.10.2011

Některé pasáže dokázaly skvěle vtáhnout, další byly precizní z hlediska psychologie osob, dále oceňuji vcelku trefný nadhled na zaručeně správné vědecké teorie, které se na nás denně valí. Knížka obsahuje dost silných míst, ale celou dobu jsem měl pocit, že moc nedrží pohromadě. Asi by se mi víc líbila jako soubor krátkých povídek a z nich bych některé vyřadil. Po skvělé Betonové zahradě je pro mne spíše zklamáním. Kdyby to bylo možné, dal bych 3,5*.