Divadlo Větrník

Limonádový Joe, Sentimentální romance, to jsou nejslavnější inscenace, které vzniky ve Větrníku, originálním experimentálním divadle, navazujícím za války programove na divadelní avantgardu meziválečnou. Divadlo Větrník existovalo v Praze 1941 až 1946. Hrálo především v salónu U Topičů na Národní Třídě, po válce též v Mozarteu a v Rokoku. Jeho soubor tvořili mladí, většinou dvacetiletí lidé, kteří získali své první divadelní zkušenosti v herecké škole E. F. Buriana. Sdružili se přeevším proto, aby v době války nemuseli pracovat na oficiálních scénách a mohli pokračovat v divadelní tvorbě inspirované E. F. Burianem, v případě vedoucího souboru Josefa Šmídy i J. Honzlem. Chtěli i v této těžké době dělat nekonvenční, pokrokové a vlastenecké divadlo, které odpovídalo jejich představám o skutečné divadelní tvorbě. Specifické podmínky prostoru, v nemž pracovali, atmosféra doby a nesporný talent režiséra i herců se projevily v originální dramaturgii a posléze i v celém jedinečném divadelním stylu. Na miniaturním pódiu Větrníku začínali mnozí z těch, kteří se později stali výraznými osobnostmi českého divadla - V. Brodský, Z. Řehoř, J. Pleskot, M. Horníček, M. Kopecký, S. Zázvorková, G. Heverle, O. Budín, aj.... celý text