Divé ženy
Emilia Hart
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537178/bmid_dive-zeny-662ac5bbb822c.jpg
4
359
359
Kate se za sebou rozhodla všechno nechat a prchnout z Londýna do domku v Cumbrii, který zdědila po své pratetě. Netuší však, že dům ve svých útrobách už od dob honů na čarodějnice v 17. století ukrývá nečekané tajemství. Violet raději sbírá brouky a šplhá po stromech, než aby si nechala vštěpovat, jak se má správně chovat mladá dáma. Až do chvíle, než jí řada šokujících událostí navždycky změní život. Altha je souzena za čarodějnictví a za vraždu místního statkáře. Její ve vsi všeobecně známé, nepřirozené spojení s přírodou a zvířaty představuje hrozbu, kterou je třeba jednou provždy vymazat z povrchu světa. Divé ženy však patří do přírody. A nelze je zkrotit... V tomto dechberoucím románu o ženské houževnatosti a obrozující síle přírody se napříč pěti staletími splétají příběhy tří žen.... celý text
Přidat komentář
Pěkná kniha,v podstatě rodinná sága několika žen a jejich spojení s přírodou, prolínání několika časů, za mě krásný detailní popis přírody v každém čase. Ale jednu hvězdu pryč za Netflixovsky korektní přístup k jedné z hlavních postav,kdy to ani nebylo nutné, děj ani nic to nezměnilo. Chjo,škoda.
Čekala jsem, že kniha bude o čarodějnicích a tajemna kolem. Mám ráda prolínání času ale kniha celkem nuda. Nejvíc mi vadilo popisování všeho do detailu. Příběh než o čarodějnicích byl spíš o zneužívaných ženách. Připadalo mi to jako hon na chlapy než na čarodějnice. Celkem ztráta času.
Nádherná nádherná kniha. Plná kouzel a ženské odhodlanosti a síly. Vůbec mi nevadily tři dějové linky, nepletou se, naopak do sebe vše krásné zapadá.
Ze začátku jsem měla problém sledovat tři dějové linky, ale pak to bylo užasně čtivé, magické a krásné.
Nádherný, magický příběh, čtivý a krásně napsaný. A jedna z nejkrásnějších obálek, co jsem kdy viděla.
Kniha mne překvapila, téma tří nezávislých žen spojených s přírodou je silné a dobře napsané. Trochu mi vadily tři dějové linie a skákání v ději, ale výsledně se to dalo zvládnout a nakonec to do sebe pěkně zapadne, včetně vran.
Je to o tom, že být odlišný, zde tedy odlišná jako silná žena z rodu Weyvard, je vždy problém a záleží i na tom, zda si to hrdinka vybojuje a také zda se za ni někdo postaví.
PS A ten hmyz Frederickovi přeju a ty vrány Simonovi taky...
Zajímavá knížka. Silné příběhy třech žen, je neuvěřitelné čím vším si museli projít.
Líbilo se mi jak se jednotlivé silné příběhy prolínaly. Místy jsem měla o ně strach .Jsem ráda jak to dopadlo.
Divé ženy
Divé ženy je kniha o třech silných ženských postavách, jejichž příběhy se postupně prolínají a zanechávají ve vás spoustu pocitů. Je to oslava ženské síly, vytrvalosti a inteligence, které se spousta mužů po celé generace bojí. Čtení je to krásné a kouzelné, ale zároveň dost emotivní a smutné se spoustou domácího násilí.
Bavily mě tři časové linie a tři příběhy různých žen se stejného rodu, které to v životě neměly jednoduché. Ani jeden pohled mi nepřišel nudný a vyprávění hezky utíkalo. Přijde mi, že celá kniha má takový podzimní vibe, takže je to ideální čtení na pochmurné podzimní dny, kdy se zachumláte do deky, uděláte si čaj nebo horkou čokoládu a budete si jen číst.
Ze začátku jsem měla problém se začíst a hlavně mi dělal problém ty tři linie, ale pak si to sedlo a těšila se, až budu mít čas a vzít si knihu. Mohu napsat, že kniha je vážně napínavá, kouzelná.
Hartová sepsala obhajobu síly ženy, která je a vždy byla obětí predátorů, už jenom proto, že je a byla ženou obdařenou z jejich pohledu trestuhodně nedosažitelnými půvaby a nepochopitelnou inteligencí. Hartová svým ženám propůjčila sílu nikoliv fyzickou (kterou - ať již skutečnou nebo domnělou - se pyšní mužská polovina světa a ty ženy, které byly donuceny v mužském prostředí navléci si virtuální kalhoty a napumpovat své tělo více testosteronem, než je obvykle nutné), ale sílu ducha, která se zde projevuje silou magickou, nebo třeba jen znalostí síly bylin a energií. Už jen osobní prostor je naplněn osobní energií a jsou mnozí, kteří negativně vnímají jeho narušení. Joooo, bosorky, takový strach budily (budí?) v řádu společnosti, že bylo třeba je upalovat, věšet, mučit. Protože síla muže se v jejich přítomnosti schoulila do temného koutku jejich nezdravých srdcí. Generační román Hartové Nezlomných žen - jejichž osudy se v příběhu postupně propojují - odhaluje jejich nesmrtelnou sílu, ať zrozenou z tmářské ignorance minulosti nebo komplexů frustrovaných násilníků dneška. Pánové se ale nemusí bát, Hartová kupodivu nachází i kladné mužské postavy ve světě ženských obětí mužské pánovitosti, moci a chtíče ;-). Nevím, zdali je správné román označovat štítkem "pro ženy". Určitě je pro ženy zajímavý a inspirativní, ale stejnou měrou bych mu dala štítek "pro muže". Možná uhádnete, proč. Mmch, knihu jsem přečetla téměř vzápětí poté, co ke mně doputovala, a to zejména kvůli její nádherné obálce.
Krásná obálka, zajímavý námět, jen tomu ještě něco chybělo. Místy to bylo dost prvoplánové a nedotažené. Jinak střídání časových rovin mě ruší, hlavně mi to brání se začíst do příběhu, takže jsem se poprvé rozhodla číst knihu chronologicky - nejdříve Althu pak Violet a nakonec Kate. A bylo to teda o dost lepší.
Asi jsem od knihy očekávala něco trochu jiného. Je tedy pravda, že většinou nečtu anotaci, ale tak nějak jsem si myslela, že to bude trochu víc o čarodějnických procesech a tak. Ačkoliv zde máme tři linky (a jedna z nich vlastně je o čarodějnickém procesu - a ta mě paradoxně bavila nejméně), tak já si užila převážně tu Violetinu.
Každopádně to jak všechny ženy vnímaly přírodu bylo zajímavé. Čtení to bylo pěkné, ale něco mi tam chybělo. Nebo jsem jen nebyla zrovna v době čtení naladěná na tu správnou vlnu. :)
A tohle byl krásný zážitek :) Počínaje obálkou a konče příběhem. Moc se mi líbilo propojení žen s přírodou a působilo to na mě uklidňujícím a laskajícím dojmem. Při střídání časových rovin se mi občas některý z příběhů líbí víc a pak mě ruší, když přejdu k tomu méně oblíbenému, ale tady se mi líbily všechny tři hrdinky a každý z příběhů mě moc bavil.
Mě se to moc líbilo. Čtení jsem si užila, střídání časových rovin neruší. Všechny tři příběhy žen jsou zajímavé a ke konci se čím dál více propojují. Musím také pochválit obálku, ta je tedy parádní.
Knížku jsem si koupila, protože mě zaujala anotace s dovětkem ,,dechberoucí román". Očekávala jsem tedy strhující příběh, který nebudu moci ani na chvilku odložit. Téma střídání časových rovin a silné ženské hrdinky je kombinace k níž se vždy ráda vracím. A i když tohle vše knížka slibovala, jako ,,dechberoucí" ji bohužel označit nemohu. Je to vážně škoda, protože téma bylo pro mě hodně čtenářsky zajímavé. I přesto, že byly v příběhu pěkné momenty a některé kapitoly se mi četly pěkně, nepovedený závěr a předvídatelný děj knížce ublížil. Své čtenáře si však Divé ženy jistě najdou.
Kniha mě zaujala krásnou obálkou i anotací.
Jde o téma, které mě zajímá a i prolínání několika dějových linií mám v knihách ráda.
Kniha se dobře čte, je do určité míry až poetická a ,kouzelná, i popisy přírody jsou hodně živé a krásné.
Ale jinak jsem poněkud zklamaná. Přijde mi, že potenciál příběhu nebyl využit…
Jednotlivé dějové linie na sebe občas navazují docela zmateně, autorka také poměrně často omílá to samé a v některých částech děje zbytečně chvátá nebo nechává čtenáře zbytečně tápat a domýšlet si.
Kniha stojí za přečtení, ale není to dílo, které čtenáři utkví v paměti a nějak ho ovlivní.
Opravdu zajímavá knížka, která sleduje osudy tří žen z rodu Weywardů, které mají dar léčit druhé a také dar silného vnímání přírody. Dar, který je zároveň prokletím a nebezpečím, zvláště v době honu na čarodějnice. Za plnou čtenářskou spokojenost dávám všechny hvězdy.
Opravdu krásná knížka o tom že bychom vždy měli poslouchat svůj vnitřní hlas.
Dobře se to četlo.
Divé ženy
"Oddychové" nenáročné čtení.