• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Emilia Hart

Divé ženy

„Opravdu krásná obálka. Slibná, zajímavá anotace, ale to bylo asi tak všechno co kniha mohla nabídnout. Vyhozené peníze. Sledujeme osudy tří žen - v roce 2019 Kate, v roce 1942 Violet a v roce 1619 Altha. Ani jedna mi nepřirostla k srdci. Všechny slabé, manipulativní, to co autorka zamýšlela jako silné nezrotné ženství se nepovedlo. Přečetla jsem, ale čím jsem byla v knize dál, tím více jsem se musela ke čtení nutit. To spojení těchto žen s přírodou - ptáci, hmyz, ne opravu se mi to nelíbilo. Naopak mě to dost rušilo. Ochočená vrána byla úsměvná. A to předávání těchto schopností z matky na dceru, a hurá necháme se oplodnit, abychom měli dceru, která po nás zdědí jakési podivné schopnosti.....ehm to fakt ne. Chyběl mi i nějaký milostný příběh a jak už je tady zmíněno v některých hodnoceních, tak autorka má evidentně nějaký problém s muži. Nechápu vysoké hodnocení této knihy.“... celý text
— Holly.W

---

Nezlomné

„Tri ženy, tri príbehy, tri dejové línie. Altha 1619, Violet 1942 a Kate 2019. Ženy majú rady prírodu, načúvajú jej a ona im odpovedá, no ľudom (prevažne mužom) okolo sa to veľmi nepáči. Jednu „prekvapivo upália, ale jej zápisky pretrvajú do ďalších storočí. (Wau, to v tom plesnivom domčeku?) Rýchle zhrnutie, aby som aj po čase vedela, o čom to bolo, a ktoré by som prijala ešte pred prečítaním, lebo aj napriek všeobecnému nadšenému odporúčaniu, je na mieste malé varovanie - nie je to len o magickom prepojení, ale aj o násilí (nielen fyzické, ale aj psychické týranie, znásilnenie, nechcené tehotenstvo, potrat, samovražda a podobné lahôdky, vyberte si). V podstate, keby tie dotyčné neboli prepojené cez hmyz, rastliny a vtáky, asi by sa pomsty, či nejakej ochrany ani nedočkali. Skutočne týrané ženy nezachráni magický realizmus. Koniec príbehu. Nepotrebujem čítať knihy, kde sú ženy utláčané a týrané.“... celý text
— parvitas

---

Divé ženy

„Mám neuvěřitelnou radost, že tento krásný rok, jsem uzavřela četbou vyjímečné feministicky laděné knihy, jejíž překrásná obálka mě v knihkupectví na první pohled okouzlila a silný příběh pak doslova uhranul. Kniha je utkána ze tří vypravěčích linek, které se v samotném závěru románu dokonale propletou jako pavoučí síť. Vypráví příběh tří různých žen, které se sice odehrávají v třech časových rovinách - v první polovině 17.století, během 2.světové války a v současnosti, ale přitom jsou úzce spojené jednou krví, krví divokých žen, které musí čelit násilím ovládané mužské společnosti a toxickym vztahům. (Autorka ale rozhodně nezatracuje celé jejich pokolení) Altha, Violet a Kate nejsou oběťmi mužského násilí, umí se mu vzepřít, a to díky obrovské, nezdolné síle, pramenící v samém lůnu přírody a kterou díky prastarému rodovému umění umějí využít. - Kate pod rouškou tmy prchá z Londýna na anglický venkov, do zchátralé Weyward, cottage, kterou zdědila po pratetě, na kterou si sotva vzpomíná. Chata porostlá břečťanem a obklopená zarostlou divokou zahradou je sice na hony vzdálená od násilnického partnera, ale v jejich samotných základech se skrývá odvěké tajemství, které zde bylo ukryto už od dob čarodějnických procesů v 17. století. - Mladičká Altha čeká na soud za údajnou vraždu místního farmáře, kterého udupalo jeho vlastní stádo a hromadí se proti ní důkazy o čarodějnictví. - A zatimco druhá světová válka zuří, Violet, uvězněna v rozpadajícím se rodinném sídle, spoutaná společenskými konvencemi, touží po kvalitním vzdělání, jaké dostává její bratr – a hlavně po levanduli vonící náruči své mrtvé matky, která jí zemřela, když byla ještě dítě a o které se říkalo, že se před svou smrtí zbláznila. Jedinými stopami, které po ní Violet zůstaly, jsou medailonek s iniciálou W a slovo Weyward vyryté do podlahové lišty v její ložnici. Magický realismus téměř na každé straně, strhující popisy přírody, které vyniknou díky skvělému českému překladu Niky Exnerové, divo-tvorná, čaro-dějná kniha, která svědčí nejen o autorčině obdivu a lásce k přírodě, svým blízkým, ale také ke klasické anglosaské literatuře.“... celý text
— LaVendula

---

---

Divé ženy

„Příběh žen jednoho prastarého rodu, které jsou obdařeny empatií, vůlí pomáhat a také odhodláním nevzdat se své odlišnosti od ostatního světa. Trochu mi trvalo, než jsem se začetla, ale příběh se rozvinul a já se pak nemohla odtrhnout. Trošičku mi vadily některé nedotažené drobnosti, a proto jsem ubrala polovinu *. To ale nic nemění na celkově krásném počtení.“... celý text
— Racík

---

Divé ženy

„Příběhy tří ženských postav, které jsou vzájemně propletené a souvisí spolu. Počáteční strany knihy mi přišly lehce zmatené než jsem příběhu plně propadla. Poté jsem musela obdivovat krásné popisy přírody, která na nás dýchá z každé stránky. Co mi však trochu vadilo, byl pohled na muže, protože ve většině případů je jim v příbězích přidělen negativní charakter.“... celý text
— monushka