Dívka č. 37
Christian Gálvez
Emocemi nabitý příběh dvou generací propojených válkou, srdcem a uměním. Jeden telefonát. Jeden nalezený průkaz nacistického vojáka. A v něm jedna rukou připsaná věta, jež v roce 2019 v nitru jeho mladé nálezkyně rozpoutá doslova bouři: Hannah, dívka č. 37. G. Wolf. Jméno Wolf náhle vystoupí na povrch jako základní vodítko. Jeho prostřednictvím se Hannah ponoří do osudu své stejnojmenné babičky, která jako malá prožila druhou světovou válku v nacisty okupované Itálii a tuto rodinnou odyseu své vnučce nikdy nesvěřila. Minulost a současnost se pro Hannah střetávají v jediném městě: ve Florencii, městě mostů nad řekou Arno, jež se v roce 1944 stalo svědkem krutostí a barbarství páchaných nacisty. Bylo však i místem, kde stateční muži a ženy zachraňovali nejen životy ohrožených Židů, partyzánů a kohokoli, kdo se ocitl ve špatný čas na špatném místě, ale také vzácné umělecké památky a kulturní odkaz. Pár statečných, kteří do temnoty zuřícího válečnému konfliktu vnášeli pomyslný paprsek světla. Román překypující vášnivou láskou k životu ve strhujícím tempu vynáší na světlo zapomenutý osud německého konzula v Itálii Gerharda Wolfa a události, jejichž důsledky se i v dnešní době dají vnímat jako varování. Je současně i poctou člověku, který navzdory riziku pomáhal všem kolem sebe a před zničením zachránil také Ponte Vecchio, nejslavnější most ve Florencii.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
Hannah, 2021
více info...
Přidat komentář
Dívka č. 37 je zavádějící název. Knize by slušel výstižnější název jako Hrdina Florencie nebo Vlk Itálie či podobně. Jde o příběh podle skutečné události o německém konzulovi Gerardu Wolfovi, který pod záštitou německé diplomacie chránil italské město, památky, ale hlavně životy. Bohužel je pravdou, že začátek knihy je pomalý, nesmělý a těžkopádný, ale když vydržíte, tak od poloviny kniha dostane jiný náboj a zaručuji vám i knedlík v krku, snad i slzu v oku. A závěr je úžasný a lidský.
Takže vydržte a čtěte ...
Nebyla jsem schopná ji dočíst. Téma zajímavé, hlavně ta historická část, ale napsáno takovou formou, že jsem se stále nutila a konec nedočetla. Škoda, nedočetla jsem v životě jen pár knih. Celé téma 2. sv je popsáno jako pro čtenáře, kteří o tom skoro nic neví.
Dotčeno,ale někdy jsem se fakt musela nutit.
Autorův styl psaní mi moc nesedl,připadalo mi to takové těžkopádné a místy chaotické.
(SPOILER)
Florencie, mnoho cenných památek, německý konzul a židovská rodina. A hlavně válka...
Opravdu pěkný a zajímavý námět, ale... dle mého špatně zpracovaný. Současná linka má zbytečné odbočky - kromě babiččiny smrti a nálezu a na závěr setkání s Veronikou. Historický příběh je lepší, ale mně přišel napsaný pro někoho, kdo o tématu holocaustu ještě nikdy neslyšel. Bohužel mi to připadalo špatně čtivé, od třetiny knihy jsem se k četbě nutila. Ale konec už byl lepší a dal knize smysl.
Na konci knihy je dovětek o skutečném Wolfovi s dalšími postavami i to, že židovská rodina je symbolickým zástupcem mnoha skutečných tragických osudů Židů ve Florencii. Ty surové popisy mučení v knize dávají dost jasnou představu...
"Vždycky to za to stálo. A vždycky bude."
"Kdo se ve jménu svobody zřekne toho, kým má být, zabíjí se zaživa." Goethe
Téma a místo rozhodně zajímavé, citáty ze slavných literárních děl inspirativní, odkazy na hudbu pro mě doposud neznámé kapely Morgan překvapivé, ale . . .
Mám spoustu drobných výhrad, počínaje překladem a konče novodobou linkou. Není to nic zásadního, ale výsledkem je, že ve mně tato kniha vyvolala mnohem méně nadšení než v ostatních dosavadních čtenářích. Možná jsem nečetla pozorně, možná jsem jen nedovtipná, nevím.
"Možná, signora Vespucciová, ovšem já svým skromným dílem pouze dočasně zachycuji nesmrtelnou krásu vaší tváře. Jsem spíše stoupencem Danteho, který zastával názor, že tajemství šťastného života s milovaným člověkem tkví v jediném: nepokoušet se ho změnit."
Velmi dobrý historický román, a velmi silný příběh. Příběh G. Wolfa jsem samozřejmě neznala a i když asi nikdo neví, jestli se to takto odehrálo (spíše jde o autorovu fantazii), tak je to úplně jedno, protože takových příběhů se mohly odehrát stovky a my je neznáme. Určitě šlo o zachycení atmosféry a osudů lidí v té době žijících a toužících po životě. Myslím, že na základě takto silných příběhů se čtenář dokáže nejlépe do dané doby a situace přenést. Kniha se čte velmi dobře, napětí se stupňuje
Na knihu jsem byla nalákána a byla jsem překvapena,čekala jsem asi něco trochu jiného,,Dvě časové linie,,to mám moc ráda,,jedna věta Hannah,dívka č.37 G:Wolf,,v prukazu nacistického vojáka a příběh muže začít,,místy to bylo drsné,krutost doby ale i lidskost,statečnost,,bylo to zajímavé,čtivé,,,husí kuže a slzy,,,
Po delší době kniha, při které jsem měla slzy v očích. Tak dobře napsaná, že do roku 1944 mě vtáhla tak dokonale, že jsem v té galerii byla s s Hannah a Danielou také a zoufalství G.Wolfa z toho, jak to dopadlo, cítila velice živě.
Vymyslet příběh k historicky žijící osobnosti do takových detailů, jako jsou hry s karamelkou, chce opravdu talent.
Kniha, která mě učarovala od prvních stránek. Prolíná se zde současnost a minulost, a právě minulost je vsazena do období 2. světové války ve Florencii. Hlavní představitel příběhu G. Wolf byl německým konzulem ve Florencii. Tato kniha vypovídá statečnosti, lidskosti, ale bohužel i krutosti té doby. Bylo to nelehké, ale dojímavé čtení. Překvapil mě spád a čtivost knihy, díky tomu jsem tento neobyčejný příběh (který má skoro 400 stran) přečetla za necelé čtyři dny...
Knihu jsem měla rozečtenou, chybělo mi jen pár stránek a já je včera nebyla schopná dočíst. Dnes jsem tedy dočetla tento válečný příběh o statečnosti, lidské sounáležitosti a krutosti doby. Když jsem ho začala číst, ani ve snu by mě nenapadlo, že ničení, strach, ztráta těch, které milujeme a beznaděj vystoupí ze stránek této moc pěkné, zvláštní knihy tak krutě do dnešní reality. Plakala jsem.
Kniha, u níž jsem nebyla dlouho schopná říct, co si o ní vlastně myslím, stále jsem čekala na to, kdy se propojí čtyřicátá léta se současností. V určitých momentech mi chyběl spád a děsilo mě, kolik stran mám stále před sebou. Přibližně od poloviny mě však kniha pohltila a nemohla jsem se od čtení odtrhnout.
Teď zpětně hodnotím kladně především to, jak bravurně zvládl autor popsat skutečné historické události a zkombinovat je s fikcí. Všechny události měl pan Gàlvez skvěle promyšlené a i ta nejmenší věc, jako třeba karamelka, vede k zajímavé pointě a provazuje tak minulost s přítomností.
V určitých chvílích jsem se potutelně usmívala, v těch naturalističtějších jsem zatínala pěsti a odolávala nutkání knihu zavřít, v jiných jsem měla oči plné slz.
To, že jsem se dozvěděla o G. Wolfovi, jednom z mnoha hrdinů druhé světové války, bylo dalším velkým kladem. Dosud jsem o něm nikdy neslyšela, a přitom by si pozornost zasloužil.
Velice zajímavá a troufnu si říct, že i poučná kniha. Smutná, ale krásná. Nebylo to lehké čtení, ale určitě stojí za přečtení.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tohle bylo opravdu perfektní čtení z období 2.světové války. Autor má lehký a úderný styl psaní, kterým si vás k sobě připoutá – proto tato knížka tak krásně plyne. Příběh mě jedním slovem okouzlil a já se do něj naprosto ponořila. Rozhodně se neřadí mezi všechny ty příběhy, které v tomto žánru běžně čteme. Zaujal mě především tím, že je napsán podle skutečných událostí a prožíváme v něm válku očima Florenťanů (Itálie), což není u této literatury zvykem. Co bych mohla říct k hlavnímu hrdinovi? Gerhard Wolf (který skutečně existoval) mi ukradl srdce a stále ještě žasnu nad jeho charakterem. Jediné, co mě rozčiluje, je to, že o něm ví velice málo lidí – přitom by si zasloužil opravdu velkou pozornost a pro svoji odvahu v tak těžké době by se mohl stát vzorem spousty lidí. Kniha měla také skvělou atmosféru, která ve mně v průběhu čtení vyvolala řadu emocí – strach, smutek, vztek, dojetí. Najdete tu i, jak už to tak bývá, spoustu pasáží k zamyšlení. Při konci mi po obličeji skanula nejedna slza. Finální poznámka autora, kde vysvětloval, co všechno je v příběhu podle pravdy, už byla pomyslnou třešinkou na dortu. Závěrem, pokud máte rádi historické romány a příběhy inspirativních osobností, které nám do dnešní doby posílají nejedno poselství, přečtěte si tuhle knížku!
Knihu jsem tu měla nachystanou již delší dobu, věděla jsem, že to nebude jedno z úplně lehkých čtení, ale to žádný z této doby…konkrétněji se jedná o příběh z II. světové války. Tentokrát jsem se ocitla v Itálii – Florencii. Román je rozdělen do dvou časových linií - které se střídají minulost s přítomností, jak už z jiných knih známe.
Ta první vypráví skutečný příběh…
Gerharda Wolfa (1896-1971) – německého konzula z Florencie – příběh je popsán od napadení fašisty a nacistické okupace až po osvobození. Gerhard je muž/ hrdina, který miloval město a jeho občany do té míry, že pro ně riskuje svůj život. Muž oddaný, který chránil umění (plno obrazů slavných malířů se dodnes dochovalo díky němu), dokázal svou chytrostí, schovat nejdůležitější umění ve Florencii. Dle autora Galvéze je příběh vyprávěn dle skutečných událostí a dle něho si zaslouží, aby ho znali všichni.
Druhá linka je emotivním příběhem vnučky Hannah, žijící momentálně ve Španělsku, studující však ve Florencii…
Pojmenovali ji Hannah po své nedávno zemřelé babičce - Hannah, která byla židovka. Babička si celý život schovávala průkaz německého vojáka, na jehož poslední stránce bylo napsáno: Hannah, dívka číslo 37. G. Wolf. Tento průkaz objevila vnučka v pozústalosti po babičce.
Co toto znamená a jak to, že babička Hanah přežila II. světovou válku, se v tomto příběhu stránku za stránkou dozvídáme, Hannah to nedá a urputně pátrá po minulosti své babičky – na tyto kapitoly jsem se vždy moc těšila.
Tato kniha je jiná, příběh se čte pomaleji, protože je nabitý informacemi – jako bonus jsem se dozvěděla zajímavé informace o známých osobnostech jako třeba Hugo Boss, papež Benedikt XVI nebo Ferdinand Porsche.
Doporučuji spíše, čtenářům, kteří se chtějí něco dozvědět a nevadí jim přijímat i surové historické fakta.
Krásná kniha o tom, že i v dobách temna se objevili lidé, kteří neváhali riskovat vlastní život pro druhé. Navíc se odehrává v umění plném městě Florencie. Více v mojí recenzi v záložkách
Ze začátku jsem trochu pochybovala, zda mě kniha chytne. Ale opak byl pravdou. Velice zajímavá kniha z hlediska historie města Florencie - památky, válka. Mně neznámý osud německého konzula Gerharda Wolfa (dosud jsem o něm nic nečetla), osudy obyčejných lidí za nacismu.
Výborná kniha, doporučuji k přečtení.
Super. Tak tahle kniha mě opravdu bavila. Mám ráda knihy založené na skutečných událostech. Tady byla skutečnost a smyšlené postavy tak krásně, jemně a dokonale propojeny, že i smyšlená část příběhu byla uvěřitelná. Doporučuji, minimálně všem , kteří odsunzuji všechny Němce v průběhu 2.svet. války. Určitě si tuhle knihu přečtu ještě někdy.