Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461960/bmid_divka-jiz-jsi-tu-zanechal-dsx-461960.jpg
5
2543
2543
Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv – rodinu, svou pověst i život –, jen aby mohla znovu spatřit svého muže... O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Girl You Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
U paní Moysové mám jediný problém, nevím, která její kniha je nejlepší, protože mi všechny přijdou geniální a skvělé. Aktuálně jsem dočetla tuto, takže ji řadím na první příčku. Úžasné, strhující, pod kůži lezoucí, opravdové.
Dobře napsaná kniha s působivým námětem. Někdy mne rušilo přehnané propletání současných a minulých příběhů. Rozuzlení je nádherné, i když reálně asi hůře uvěřitelné. Nakonec jsem ale ráda, že jsem přečetla první knihu této autorky (z důvodu Čtenářské výzvy).
Moc jsem se těšila na moji první knížku od této autorky. Začátek super, to jsem stránky jen hltala. Ale jakmile se příběh dostal do současnosti, prostě mě to nějak přestalo bavit a už jsem to chtěla mít dočtené. Možná jen můj problém s tím, že když má knížka takto vysoké hodnocení, prostě čekám, že budu číst s pusou dokořán....... to se ale bohužel nestalo. I tak určitě ještě nějakou další autorčinu knížku zkusím.
Další povedená knížka. To proplétání doby a zjišťování, jak to vlastně bylo, se mi moc líbilo. Příběh Sophie byl silnější než Liv, ale je to dáno i tou dobou a tím, co se odehrávalo. Od knížky jsem se nemohla odtrhnout a musela číst dál, abych zjistila, jak to vlastně dopadne :-)
Od autorky se mi moc líbila i Než jsem tě poznala, ale tato kniha se mi díky historické zápletce trefila do vkusu ještě víc. Byly chvíle, kdy jsem se od ní nedokázala odtrhnout.
Nádherný a půvabný příběh, který mi díky námětu válečných restitucí připomínal Dámu ve zlatém, ale tohle byla ta krásná romantika, kterou si čas od času potřebujete přečíst a díky níž získáte zpátky špetku naděje, že jednou může být zase dobře. Moyesová psát umí a každý její příběh je hlubokou sondou do lidské duše. A všechno v jejích knihách vás vždycky rozmetá. Zamilujete si všechny postavy a jejich příběh zhltnete na posezení. Ono se k tomu vlastně ani nedá moc co napsat, ty pocity a tu hloubku celého příběhu si prostě musíte prožít. U této knihy nemusíte váhat. Přečíst je to takřka povinnost!
Sofie a Liv. Dvě ženy , dva životní příběhy ,jež od sebe dělí téměř sto let a obraz , který dramaticky ovlivní jejich životy.
Nádherná knížka , kterou dlouho nedostanu z hlavy ...
Moje první setkání s autorkou. Poprvé jsem četla něco o první světové válce. Obojí je pro mě zajímavým zážitkem, na který budu chtít navázat.
Umění mám velmi ráda. I proto mě moc zaujalo, co všechno by se mohlo odehrát během jednoho století kolem jednoho obrazu. Úžasné, že pouhý obraz mohl mít takový vliv na něčí manželství (škoda, že jsme se toho od Liesl nedozvěděli víc) a na tolik životů. Myslím, že od teď se budu na obrazy dívat jinak, budu si představovat, jaké kotrmelce a komu ten či onen obraz způsobil. Je to pro mě nový pohled na umění, polidštěný, dobrodružný.
Do příběhu Sophie jsem se začetla velmi rychle, dostala mě tak na druhé nebo třetí stránce. Pak jsem už skoro nedýchala a najednou střih a zjevila se Liv. Nejdřív jsem z toho byla rozladěná, strašně jsem se chtěla vrátit za Sophií do St. Péronne, nechtěla jsem ji tam nechávat samotnou. Potom jsem se začetla i do Livina příběhu, vyklubala se z ní moc sympatická postava. Ale Sophiina linka byla prostě živější, plastičtější, za mě lepší.
Zajímalo by mě, jestli to je o obrazu vymyšleném (to předpokládám) nebo jestli ten obraz doopravdy existuje (nenašla jsem ho). Strašně bych ho chtěla vidět, ten Sophiin aristokratický výraz. Strašně bych chtěla vidět Sophii, do které se zamiloval Kommandant. (Malíř Edouard Lefévre skutečně v té době žil.)
Konec mě překvapil a při odkrytí, jak to tedy se Sophií skončilo, jsem samozřejmě slzela, a to dost. Vlastně jsem se rozbrečela, už když do soudní síně přivezli věkovitou Édith na vozíčku. (Mimochodem to slovo se mi líbí. Věkovitá.)
Rozhodně ve mně tahle knížka zanechala stopu. Doporučuji zejména lidem milujícím umění a historii.
Přečteno jedním dechem! Na takový příběh se nedá jen tak zapomenout. Co všechno je člověk schopen obětovat pro lásku? Sophie úplně vše. Bezpodmínečně milovat a být milovaná. Liv to také neměla jednoduche o to víc je úžasné, že o ona našla důvod milovat a bojovat!
Zde bez debat 5⭐!
Časovou linií i počtem stran rozsáhlá, krásná kniha, obsahující období od 1. světové války až po nedávnou minulost. Napínavý děj se odehrává kolem uměleckého díla, které je okouzlující a vede k poznávání pravých hodnot lidského života.
Velmi zajímavý příběh kde romantika byla jen okrajově a ne hlavní téma knihy. Myslela jsem si že knihu budu číst dlouho a nutit se do čtení ale opak byl pravdou. Přečteno jedním dechem
81%
Na plátně jsem spatřila dívku, kterou jsem vůbec nepoznávala. Vzdorně na mě hleděla, vlasy jí v pološeru házely měděné odlesky a pleť měla jako alabastr - dívka s panovačným sebevědomím šlechtičny.
Byla zvláštní, hrdá a krásná. Jako by mi ukázal kouzelné zrcadlo.
"Věděl jsem to," pronesl tiše. "Věděl jsem, že tam jste."
Krásná knížka. A nezapomenutelná, k ní se určitě časem vrátím. Pobrečela jsem si. Přidávám se ke všem pětihvězdičkovým komentářům tady na databázi a třeba zrovna moje oblíbená uživatelka Šánka mi mluví z duše.
Kniha se mi četla velmi dobře. Příběh je velmi silný, zaujal mne natolik, že druhá část knížky pro mne nebyla tak důležitá ani čtivá...spíš mne zajímaly další informace o hlavním příběhu.
Obě hrdinky jsem si zamilovala. Byly to silné ženy, leckdy trochu naivní, ale to vše ve jménu lásky, kdy je občas naivita na své půdě. Jojo mistrovsky vykreslila prostředí - ať už se jednalo o atmosféru okupovaného městečka, nebo o duši skleněného domu uprostřed Londýna, totálně jsem jí to žrala a byla přímo tam, v hotelu Le Coq Rouge, a pak zase na břehu Temže...
musím vyzdvihnout Mo, Livinu gotickou kamarádku, která mě neskutečně bavila a každou její větu jsem si užívala. Přihazovala mezi ty těžké emoce vtip a odlehčení, což příběhu svědčilo. Na její vúdú panenky budu vzpomínat ještě dlouho. Líbilo se mi, že romantická linka zde ustupovala trochu do pozadí a tím hlavním, co táhlo děj dopředu, byly právě osudy ženských hrdinek.
Čtení Dívky je velmi příjemná záležitost, která vás hladí po duši a zůstane člověku ještě nějakou dobu v hlavě. Dojemné, silné, milé, romantické, vtipné. Má to zkrátka všechno, co můžete od románu pro ženy chtít. Doporučuji!
Jojo, dá se. Je to teda hlavně velká romantika, ale čtivá, napínavá, zejména v poslední třetině, kdy se obě dějové linie vzájemně prolínají a dotvářejí tak jeden společný celek. Jako když stavíte puzzle a postupně zacelujete zbývající díry. Jedna z knih, která se četla skoro sama a v bleskovém čase.
Myslela jsem, že mě bude tematicky nudit...a to jsem se tedy dost spletla! Umně a nenásilně propojené časové roviny, dějová linka, která drží, žádná vata. Jasně, romantika současného příběhu je předvídatelná a prostě sladká...ale říkám si: no a? Je to přece Jojo Moyes, pod jejíž rukou se i klišé stává super příběhem.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Londýn láska Paříž soudní procesy obrazy (umění) prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
První mnou přečtená kniha od této autorky a musím říct, že mě nadchla. Konkrétně jsem byla unešená z napínavé historické linky - příběhu Sophie. Liv byla také sympatická postava, ale soudní procesy a obecně její svět až tak strhující nebyl.
Co se Jojo Moyes ale musí nechat, je kniha jako celek a styl, jakým píše. Skvělý příběh.