Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/461960/bmid_divka-jiz-jsi-tu-zanechal-dsx-461960.jpg
5
2543
2543
Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv – rodinu, svou pověst i život –, jen aby mohla znovu spatřit svého muže... O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Ikar (ČR)Originální název:
The Girl You Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Dům, nebo obraz? Darování, nebo krádež? A je to vůbec tak jednoduché?
Někdy stojí za to některé věci nevidět, jindy vás detailní pohled přesvědčí o nesprávnosti vlastních požadavků.
Líbí se mi postupné nastolování rovnováhy mezi dobrem a zlem, správným a špatným, loajálním a prodejným, láskou a nenávistí, to všechno během 2. světové války a 21. století. Z dvou stran mince je náhle poutavý příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Překrásná kniha, v níž se prolínají dvě historická období. Velmi zajímavě naspáno, čtenáři blízkým, jednoduchým a srozumitelným slohem. Od autorky Moyes za mě nejlepší kniha.
(SPOILER)
Dva nápadité příběhy v různých dobách, které se vzájemně prolínají a jsou spojeny obrazem a určitou formou ponechání. Mně osobně se více líbil příběh Sophie zasazený do období první světové války, protože ta přeci jen bojovala za svou lásku. Obdivovala jsem její statečnost, odhodlání a celkově jsem o hrdince a jejích činech přemýšlela. Kdežto v druhém případě hrdinka bojovala za vlastnictví obrazu. Ano, obraz sice byl spojený s jejím manželem, ale v součtu ho získala jen díky náhodě, kterou ani sama netušila, a kdyby byl kradený, tak jí ho prostě vezmou. Chybělo mi tam asi nějaké větší propojení, ať už s obrazem, nebo mezi hrdinkami. Navíc málem poškodila i celý jeho odkaz. Na druhou stranu se mi líbil její příběh, kde nakonec vše skončilo dobře a konečně se posunula dál. V tom jsem jí fandila.
Celkově mi přišla kniha krásná a už mi v knihovně čeká další příběh od super autorky Moyes.
Moje první přečtená kniha od autorky a rozhodně nelituju. Nejvíce se mi líbila historická část, u které jsem celkem litovala, že ji autorka nenatáhla na celou knihu. Doufám, že se toho dočkám alespoň u Lodi plné nevěst, kterou mám již doma od jejího vydání a zatím jsem se k ní nedostala.
Ale co se týče současné linky přišlo velké ALE v podobě Liv (Olivie), která byla podle mě čtyři roky svého života zaseknuta v jedné tragické události a tím její život jakoby skončil. Naštěstí se na scéně objeví Mo, jejíž humor mi byl velice sympatický a další postava, která děj udělá zajímavější.
Celkově knihu hodnotím velmi kladně a můžu říct, že jsem si po Domu ozvěn celkem dost spravila chuť a jsem zpět ve skvělé čtenářské formě. :)
Autorka opět nezklamala. Kniha se nádherně četla jedním dechem. Příběh moc krásný. Doporučuji. Čtení probíhalo v rámci #ctenarskavyzva2023.
(SPOILER)
Dlouho jsem nečetla nic od Jojo Moyes, proto jsem v knihovně zavítala k písmenu „M“ a zaujala mě anotace právě této knihy.
Hodně mě bavila první část, která se odehrávala ve Francii roku 1916, v městečku St. Péronne. Sofie mi byla moc sympatická, líbila se mi její láska k Édouardovi, to jak byla nebojácná, jak věřila v dobro, jak si cenila svého obrazu a trochu i to „něco“ mezi ní a Kommandantem (k němu mě taktéž něco přitahovalo, možná to jak byl tajemný, ale i jeho touha po lidskosti, doteku a blízkosti druhého člověka v průběhu války).
„Myslíte, že kdybychom se setkali za jiných okolností, mohli bychom být přáteli? Chtěl bych věřit, že ano.“ (str. 124)
Konec první části končil napínavě. Autorce se také dobře povedlo popsat dobu a prostředí války se vším strádáním, ať už šlo o jídlo, majetek či lidské vztahy.
Druhá část odehrávající se v Londýně v roce 2006, kde se střetávají dějové linky dvou postav, Liv (Olivie) Halstonové a Paula McCaffertyho, byla fajn, ale dost předvídatelná… Bylo mi líto Liv, že v tak mladém věku přišla o manžela Davida. Paul už měl závazky z minulosti, exmanželku se synem, oceňovala jsem že z něho autorka neudělala nevázaného mladíka. Chápala jsem, že pro Liv byl obraz vzpomínkou na zesnulého Davida, že to pro ni byla věc, kterou milovala a nechtěla se jí vzdát, ale chvílemi jsem prostě nerozuměla jejímu chování. Proč si od Paula vše nenechala v klidu vysvětlit, byl v tom nevinně, nemohl tušit, že majitelkou obrazu, který bude jeho firma chtít navrátit původním majitelům, je zrovna Liv, do které se zakoukal. Podle mě se k němu nechovala fér, ale bylo v tom z její strany hodně emocí, a v těch se na rozum moc nehraje. Ale stejně nechápu, že byla ochotna obětovat všechno, jen aby obraz zůstal jí. Popis Skleněného domu byl zajímavý.
POZOR: extra SPOILER!
Pár věcí mi ale v příběhu bylo nejasných: Jak Paul přišel na Édith Béthunovou. Je jen zmíněno že hledal seznam současných majitelů Lefévrových děl a najednou se v soudní síni objeví Édith…
Když Sophie a Édouard dostali falešné průkazy (jakoby za „služby německé říši“) a utekli do Švýcarska, je uvedeno, že jim pomohl utéct Kommandant Friedrich Hencken. Jak potom mohl uvěřit tomu, že je Sophie mrtvá, že umřela v táboře na španělskou chřipku…neměl si jak ověřit, že utekli do bezpečí?
KONEC extra SPOILERU!
„Jsme na tebe strašlivě pyšní, abys věděla.“
„Za co? Vždyť jsem prohrála, tati.“
„Prostě za to, žes to nevzdala. To je někdy samo o sobě hrdinství.“ (str.400)
Kniha mě moc bavila, obzvlášť historická linka, klidně bych obrátila poměr stran „historie“ versus „současnost“ a většinu času bych raději četla o Sophii, hodnotím velmi kladně a doporučuji k přečtení. 5*
Moje první a určitě ne poslední kniha od Jojo Moyes. Hrozně mě překvapil spád děje a celkové prolínání jednotlivých postav. Nejsem úplně velký fanda tématu válek, koncentračních táborů apod. Díky těmto románům se k informacím dostanu příjemnější a jednodušší formou.
Bude se líbit milovníkům romantiky, k těm já moc nepatřím. Obě hrdinky poněkud naivky. Příběh je postaven dílem na víře té první - na její víře v solidnost německého důstojníka. To mi nesedělo. Neseděly mi ani dialogy hlavních současných aktérů příběhu. Ale dočetla jsem.
Tak tady mi při konci skoro až slza ukápla.. Krásné, romantické, s dobrým koncem:-)
Soudní dění se mi zdálo trochu zdlouhavé. Ale nakonec mi to ani nevadilo. Kniha měla vše, co se od skvělého románu očekává.
Chování německého důstojníka se mi zdálo velmi nevěrohodné a rušilo mě v četbě natolik, že knihu odkládám nedočtenou.
První část mě naprosto spolkla, nemohla jsem přestat číst..... druhá byla trochu zbytečně rozvleklá a trochu mi vadily i ty odbočky zpět v čase, pro mě by k dokreslení celého příběhu postačila ta korespondence a vzpomínky. Celkově ale dobré, promyšlené, propojené, čtivé.
To byla zase pecka. Mam rada prolinani pribehu z historie a soucasnosti. Autorka to umi skvele podat, hezky nam to nadavkuje, abychom az do konce byli napnuti k prasknuti, jak to vlastne dopadne. No a cele je to samozrejme dramo dramicko a dojak jak svina.
Příběh jednoho obrazu, odehrávající se ve dvou časových obdobích, počínaje rokem 1916 a pak současností. Otřesné zážitky obyvatel během obou světových válek, nekončící naděje ve shledání a naprosto nečekaný závěr...určitě doporučuji k přečtení.
Téma skvělé. Nemohla jsem se odtrhnout. Skvěle se prolínají oba příběhy. Za mě velká spokojenost.
Autorka mě opět překvapila volbou tématu. Vůbec jsem nečekala, že se v příběhu ocitnu v roce 1916 a pak ten příběh budu sledovat po 100 Letech.
Strašně zajímavý námět, celkově i do umění, ktere bylo zabaveno vojaky za války.
Ač jsem tomu chvilku nemohla přijít na kloub. A linak z přítomnosti mě moc nebavila. Nakonec jsem tomu celá propadla. A příběh opravdu hltala. Mám ráda, když mi kniha i něco da. A po dočtení nad ní musím stále přemýšlet. Opravdu skvělý příběh!
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) Londýn láska Paříž soudní procesy obrazy (umění) prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Když se mi před několika lety dostala do rukou první autorčina kniha, nebyla jsem právě nadšená. V poměrně krátkém časovém rozmezí jsem si tenkrát přečetla ještě další dvě knihy od ní, ale měla jsem pocit, že tohle nebude autorka pro mě. Ale po několika letech jsem se odvážila a byla příjemně překvapená knihou Jako hvězdy v temné noci a ještě později se mi líbila také Loď plná nevěst. Proto nyní došlo na tuto její starší knihu. A musím přiznat, že to byl opravdu nádherný příběh! I když zároveň hodně smutný... Autorka ho vypráví ve dvou časových liniích, a sice v době první světové války, kdy manžel mladé Sophie odchází do bojovat na frontu a ona se musí pokusit zachránit, co se dá... No a potom je zde ještě i současnost a Liv Halstonová, která se stane majitelkou portrétu mladé ženy. Ten jí věnoval její v době vyprávění již zesnulý manžel, a brzy se ukáže, že má tento obraz nevyčíslitelnou cenu. Víc už psát nebudu, knihu ovšem ohodnotím plným počtem a časem se určitě poohlédnu po nějaké jiné, kterou jsem ještě nečetla.