Dívka, která se dotkla nebe
Luca Di Fulvio
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219426/bmid_divka-ktera-se-dotkla-nebe-219426.jpg
4
952
952
Tři navzájem propletené osudy v dramatické době vzniku prvního židovského ghetta v Evropě Neodolatelný příběh o lásce a smrti, přátelství, nenávisti a odpuštění, i o naplnění životních snů. O tom, jak se mladý pouliční zlodějíček, který strávil dětství v pekle, změnil v neohroženého ochránce svobody. Jak se z židovského šarlatána stal uznávaný lékař. A z děvčete bez budoucnosti vlivná módní návrhářka. Odpověď se skrývá v Benátkách na počátku 16. století. Neboť v tamním labyrintu uliček a kanálů nejtajemnější laguny Evropy, se rozvíjí fascinující panorama života…... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , Knižní klubOriginální název:
La Ragazza Che Toccava Il Cielo, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha mela o nejakych 400 stran vice, nez by pribeh vyzadoval. Ocividne to unavilo i korektora, protoze chyb tam bylo docela dost (i/y, nedokoncena veta, preklepy...). Nektere linky mi prisly zbytecne (kdyby me zajimalo staveni lodi, pujcim si o tom knihu), jine by zaslouzily vic rozvinout (napr. na prebalu avizovana linka modni navrharky). Bavila me atmosfera Benatek a hlavne kousky hlavniho hrdiny (i kdyz ke konci uz to bylo docela predvidatelne).. Ocenuju mnozstvi pohledu na "odlozene deti", kdy se clovek mohl zamyslet nad ruznymi okolnostmi zplozeni, privedeni na svet, duvodu pro odlozeni a pod. Jina moudra, ktera usty svych postav autor sdeloval, mi prisla sice zajimava, ale rusiva, nemam moc rada, kdyz me nekdo v beletrii poucuje...
Zvládla jsem to asi jen do půlky, tak moc se mi to vleklo, že jsem se rozhodla se tím už netrápit. Myslím, že je knížka kvalitní, jen není pro každého. Doporučila bych ji těm, kteří si libují v pravidelném střídání několika paralelních dějových linek, které se občas nenápadně potkají. Mě osobně to spíš ruší a brání mi se ponořit do děje.
Začátek byl hodně zdlouhavý, ale přibližně od půlky se knížka četla sama.
To byla panečku jízda! Už jsem dlouho nečetla nic tak dobrodružného. Hodně děje, hodně dialogů, autorovi se navíc podařilo vykreslit i smyslovou podobu Benátek, doslova jsem cítila i viděla jejich nuznou odvrácenou část. Skvělý bod letošní čtenářské výzvy!
Tentokrát mi Fulvio připomínal spíš Folleta než Archera jako minule. Možná je to tím obdobím. Dobře první půlka mě moc nebavila, říkala jsem si, jestli to neodložím. Pak tam začala pronikat nějaká ta inkvizice, což mi nedělá dobře. Ale protože moji oblíbení to hodnotili všichni dobře, rozhodla jsem se, že vydržím.
A pak se to překlopilo a nedokázala jsem to už vypnout (poslouchala jsem audio). A až do konce jsem byla připoutaná k příběhu.
Takže jednou jsem zas ráda, že mě ta komerční zlatá nálepka neodradila.
Přiznávám svou slabost pro Fulvia. Tady je krásně vykreslen život i s jeho stinnými a tvrdými stránkami té doby. Občas byl děj dost zdlouhavý, dalo by se krátit.
Četlo se to hezky, ale (jak už píše někdo níže) bylo to opravdu zbytečně dlouhé.
Musím říct , že jsem od knihy měla docela pozitivní očekávání a ve výsledku mě zklamala.
Na jednu stranu, autor dokázal vše do detailů popsat, tak, že jsem si vše mohla dobře představit. Na stranu druhou, těch popisů bylo asi poněkud moc, kniha byla taková utahaná. Dávám plus za vykreslení atmosféry, ale mínus za zbytečné natahování děje. Postavy byly zajímavé, ale některé se nijak nevyvíjely. Občas mi přišlo, že se nekteré postavy chovaly v rozporu se svou povahou.
Samotný příběh nebyl špatný. Líbila se mi rozmanitost jednotlivých postav z jejichž pohledu autor události popisoval. Bylo fajn jak se různé dějové linky postupně propojily. Zajímavé bylo také zapojení zajímavých témat, například toho jak tehdy lidé pohlíželi na Židy nebo na čarodějnictví.
Hodně mě zklamal konec. Chyběla nějaká gradace. Dlouho se ta závěrečná část táhla a nakonec to autor utnul strašně rychle a ne moc uvěřitelně
Zajímavý příběh z Benátek počátku 16.století. A i když je to z větší části romantická pohádka, dozvíme se něco o tomto období. Život určitě nebyl jednoduchý. Autor dokázal dost barvitě vylíčit špínu a smrad benátských a římských ulic a bezútěšnost lidí na nich žijících. Také mě překvapilo, že už v té době byli židé ocejchováni a to žlutou čapkou. Náboženští, ale i jiní fanatici jsou něco co já nemůžu pochopit.
Zkusil jsem další knihu od pana Di Fulvio a fakt se mi líbila. Doba to byla tenkrát dost drsná a jsem rád, že jsem se narodil o nějaké to století později :))). Ale jinak příběh okay, taková trochu jako červená knihovna, protože už zase všechno skončilo až podezřele dobře :). No ale asi to tak tenhle spisovatel vyřeší pokaždé, takže se na to dá zvyknout. Poslední star přidávám za Benátky, které mám moc rád :).
Řím, Benátky na počátku 16. století. Byla to drsná doba a pro většinu hrozné podmínky pro život.
"Od té doby, co ležel v posteli, pochopil, že naděje je vzácné zboží."
Románový příběh, který zprostředkovává spoustu emocí, krutosti a nenávisti, lásky a naděje. Cesta hlavního hrdiny se mi moc líbila. Přes nepřízně osudu získává motivaci a chce změnit svůj příběh, změnit svět. Další postavy v příběhu se také velmi vyvíjí. Ne všechny si vlivem svých bolestí vybírají cestu dobra.
Cítila jsem se dost pohádkově, i když některé scény umí z poklidného vnímání krutě vytrhnout. Na pohádku to bylo ale velmi dlouhé a konec jsem dojížděla už jenom z principu. Nepocítila jsem nějak výrazné gradování děje ani překvapení, které by mě ke konci mohlo povzbudit.
Jako historický román a oddechové čtení s atmosférou Itálie a s mladými hrdiny bych knihu doporučila.
To bylo ták zbytečně dlouhé. A úplně bezdůvodně, jelikož ani děje a zápletky tam mnoho nebylo. Postavy působily nedostatečně vykreslené a ploché. Giuditta mě ukrutně nebavila a Mercurio s Bendettou a Zolfem hned v závěsu za ní. Jediné, co se mi přišlo zajímavé, byl popis života v Benátkách v 16. století.
Leží mi tu od pana autora ještě dvě další knížky, do kterých si po této zkušenosti nejsem jistá, jestli se pustím.
Táhlo se to jako med. A stejně to bylo sladké. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že takhle se nechovají a nemluví lidé ve středověku. Popisy rozsáhlé, ale atmosféra na mne nedýchla. Zklamání.
Pohádka pro dospělé. Jednoduché čtení, lehce předvídatelný děj se spoustou nepravděpodobných náhod okořeněný velkou láskou. Ale příběh hezky plyne a dobře se čte...takové odpočinkové čtení.
Většina příběhu byla fajn, konec byl trochu utahaný, což trochu kazí celkový dojem. Hodně mě bavily popisy Benátek. Je to lepší průměr 3,5/5*.
Jasně, je to pohádka. Ale já mám pohádky ráda. Pravda, postavy nejsou tak černobílé, jak to v pohádkách většinou bývá.
Plus za popis Benátek a vůbec mou milovanou Itálii. I když popis je někdy tak naturalistický, že člověk málem cítí ten zápach.
Na první pohled poklidný příběh, který neměl v ději nějaké extrémní zvraty, ale autor dokázal vše popsat tak, že čtenáře dokázal vtáhnout i bez bojových scén, atp. Četlo se mi velice dobře a i přes ne příliš velké nadšení na začátku, jsem knihu ráda přečetla.
Autor v tomto historickém románu, dokázal vynikajícím způsobem navodit a zároveň také vykreslit atmosféru Benátek z počátku 16. století. Děj je napínavý, dobrodružný a velice dobře vymyšlený. Bohužel můj celkový dojem velmi výrazně pokazila charakteristika jednotlivých postav tohoto příběhu. Na konci se z románu stává regulérní červená knihovna, což v zhledem k prostředí ve kterém se příběh odehrává, působí víc než podivně. Celkově ale převládá spokojenost a autor ode mne určitě ještě šanci dostane. Audiokniha, kterou načetl pan Libor Hruška je naprosto dokonalá a všem ji mohu vřele doporučit.
Štítky knihy
láska 16. století italská literatura židovská ghetta tragédie Benátky historické romány romance
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dítě, které v noci našlo slunce |
| 2015 | Chlapec, který rozdával sny |
| 2014 | Dívka, která se dotkla nebe |
| 2019 | Sen, který se naplnil |
| 2021 | Všechny touhy vedou do Říma |
Krásná pohádka pro dospělé. Moje největší challenge bylo přečíst tuto obrovitou knihu, která měla přes 600 stran v rámci #ctenarskavyzva2023... A můžu si zatleskat. Začátek mě moc nebavil, ale vyplatilo se přelouskat 150 stran a na knihu jsem se pak pokaždé těšila a dočetla ji až do konce. Snad si pak někdy přečtu od autora i další z knih až přijde chuť. Doporučuji. Dějová linka a období tohoto románu bylo líbivé. Pro mě něco nového. Děsivé období, kdy to Židé neměli jednoduché kvůli až fanatickému náboženství.