Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
Marian Sutrová série
1. díl >
Marian je napůl Angličanka a napůl Francouzka: zkrátka ideální adeptka pro britský výsadek ve Francii za 2. světové války. Roku 1943 ji po náročném výcviku v pouhých dvaceti letech umístí nedaleko malého městečka Lussac, odkud má pomáhat místnímu odboji a při tom zařídit emigraci pro významného fyzika Clémenta žijícího v Paříži – známého svých rodičů a zároveň vlastní platonickou lásku z doby dospívání. Skutečnost, že mezi sebou stále vnímají citové pouto, jí může pomoci, anebo úkol naopak zkomplikovat. Jak v prostředí všudypřítomného klamu špionáže rozeznat, kdo je spojenec a kdo nepřítel?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , OneHotBookOriginální název:
The Girl Who Fell From the Sky, 2012
Interpreti: Lucie Pernetová
více info...
Přidat komentář
Kniha se čte dobře, jak už někdo zmínil, příběh není špatný, ale odehrává se to jaksi na povrchu. Marian mi nebyla úplně sympatická a nezachránil to ani milostný trojúhelník ani pašování elektronky. Napínavá byla až poslední třetina knihy.
Ráda jsem z mého oblíbeného Japonska zkusila zase něco z jiného soudku. Není špatné si rozšiřovat obzory v dalších oblastech. Zajímavá kniha, obdivuhodná hrdinka, napojíte se na ni, držíte ji pěsti, věříte.....
Chvilku mi trvalo se začíst, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem vytrvala. Poutavé téma, dobrá zápletka, ale bohužel mi žádná postava nebyla moc sympatická. Každopádně na 4 hvězdy to stačilo a to hlavně díky napínavému závěru.
Hodně zajímavé téma, ale za mě tomu něco chybělo. Hlavní postava pro mě zůstávala cizí, čtivost příběhu slabší. Hodnotím jako lepší průměr.
Kniha je o fous slabší, než jiná díla autora, přesto pořád velmi dobrá a čtivá. Napětí je zde udržováno pouhou skutečností, že se děj odehrává v okupované Francii. I přes drobné nedostatky určitě za přečtení stojí.
Tuto knizku jsem v prubehu osmi let nekolikrat zacala cis a nekolikrat odlozila uz ve fazi Skotska.
Dnes dobojovano.
Muj treti Mawer a myslim, ze nejslabsi.
Nejlepsi pasaze byly ty s hovory o fyzice.
Marion Sutrova? Hrdinka? Urcite ano. Jen zit ve valce je za me hrdinstvi. Ale tohle mela byt romanova hrdinka. A je to hrdinka, ktera svetu dopreje vidinu atomove bomby a pak se necha chytit v mikrospanku. Jak proste, ale tak to bylo a je.
Výhodou pri čítaní tejto knihy je, ak ste doteraz nečítali žiadnu knihu od tohto autora a nedali sa tým ovplyvniť. Potom beriete dej ako silne sugestívny príbeh o vzrušení a strachu s pomerne hlbokými znalosťami autora o danom období a pravidlách hry. Rozhodne to nie je romantizujúca predstava o živote špióna od autora, ktorý si o tom prečítal jednu knižku a do daného obdobia vložil univerzálny dej. Mám dosť informácií o danom období (aj o smutných stránkach akcií Mr. Bushmastera) na to, aby som knižku prečítal jedným dychom s tiesnivým pocitom a určitým strachom o hlavnú hrdinku. O jej hlboký psychologický rozbor tu ani nejde, hrdinka sa javí niekedy ako ženský James Bond a niekedy ako pozitívne(?) sociopatické dievča bez predstavivosti o tom, čo jej môže hroziť (typovo ako napr Neil Armstrong). To však zodpovedá tomu , že normálne nastavený človek sa do podobných akcií dobrovoľne nepustí. A často som mal pocit, že čítam beletrizovaný životopis konkrétnej agentky SOE, ktorej autor (a ja s ním) drží palce, ale niekedy jej celkom nerozumie a niekedy vyložene nesúhlasí s jej rozhodnutiami.
Takže žiadna ťažká literatúra, ale relatívne uveriteľný akčný a zároveň stiesňujúci thriler, kde až do konca neviete, či hrdinka prežije, alebo nie.*
= Alice in wonderland during wwII.
*A ani po dočítaní knihy Vám to nie je jasné!
Co jen té knížce chybí? Námět je super. Akce tam taky nějaká probíhá. Postrádám však motiv jednání jednotlivých postav. Škoda, čekala jsem prostě víc.
To zas bylo dílo. Což o to, Mawer umí psát velmi čtivě, ale důvody, proč pro mě příběh nefungoval, jak by asi měl, jsou v zásadě dva. 1) povrchnost příběhu a 2) postava hlavní hrdinky. Marian Sutrová je pro mě klasická Mary Sue. Je dokonalá, skvělá, chytrá, schopná, čestná, všechno na co jen sáhne jí jde levou zadní, nikdy jí jakékoliv zadání nedělá problém, vše zvládá mrknutím oka a takřka vše se jí daří na první dobrou. A také je mimořádně krásná, což jí žádná mužská postava neopomene říci. Muži obecně nad ní samozřejmě slintají žádostivostí, případně jí (obrazně řečeno) padají k nohám, omámeni její krásou. A ve své dokonalosti je pro mě Marian Sutrová totálně nezajímavá, nerealistická, nudná a nezáživná postava, o jejíž motivaci se nedozvíme zhola nic. Příběh jen proplouvá po povrchu zajímavého námětu. Část odehrávající se v Anglii se zoufale vleče za doprovodu nulové atmosféry. Atmosféra se trochu přiostří - a stane se tak zajímavější - až ve Francii, ale dostat se tam mě stálo slušné sebezapření. Abych nebyla jen ošklivá, strany č. 291-305 byly výborné. Kdyby takovýchto pasáží bylo v knize vícero a nebyly jen v poslední sedmině knihy, nejspíše bych při hodnocení byla smířlivější. Pro úplnost musím ještě dodat, že pro veškeré sexuálně laděné pasáže z této knihy mám jen jedno hezké anglické slovíčko - cringe.
Kniha mě celkem zklamala. Námět dobrý, ale dobře neuchopený, nepropracovaný.. První polovina knihy se doslova táhla a pak už jsem se nedokázala začíst.
Dívka, která spadla z nebe je velmi čtivý špionážní román z poloviny druhé světové války. Hlavní hrdinka, která má tolik jmen, že je nedokážete na jedné ruce spočítat, je v první části knihy připravována na roli špionky - tato část se vine v trošku pomalejším tempu, ale zase se dozvíme, co všechno musel takový špion umět a znát. Jakmile ovšem Marian nasedne do letadla, které míří do Francie a vyskočí z něj jako Alice, tak se začnou dít věci. Akce stíhá akci, děj je napínavý a nenechá vás knihu odložit až do samotného závěru, kdy zalapáte po dechu, spadne vám brada a řeknete si... to snad ne!
Mně se román líbil moc, mimo napínavý děj jsem se dozvěděla i spoustu zajímavých informací, takže ráda doporučuji!
Pro mě to bylo zklamání. Tak vysoké hodnocení mnoha lidí mě překvapuje. Žádný vývoj postav, ani propracovaná psychologie jednotlivých hrdinů, ani důmyslný příběh. Hlavně že tam autor musel milionkrát napsat, že nad hl. hrdinkou každý muž slintá. Tahle kniha pro mě byla takové plytké nic. A těch pár stránek akce to nezachránilo.
První polovina knihy byla slabší. Autor bral výcvik a přípravu hrdinky jako z rychlíku, což mi s tak zajímavou hrdinkou přišla škoda. Po pomalejším rozjezdu jsem se nemohla dočkat, až se už konečně ocitneme ve Francii, především v centru dění v Paříži. A nebyla jsem zklamaná, druhá polovina knihy byla napěchovaná napětím. Závěr mě dostal, spadla mi brada a knihu jsem zavírala s otevřenou pusou a slovy "co to sakra...". V průběhu čtení jsem byla přesvědčená o tom, že knihu ohodnotím 3 hvězdami a že se ke knize již nevrátím, druhá polovina a závěr mě ale nutí hodnotit maximem.
Knížka to není špatná, ale celý ten příběh na mne působil tak nějak povrchně. Už to zmiňuje ve svém komentáři Anna27 a mám stejný pocit. Hlavní hrdinka tak nějak proplouvá poměrně složitým obdobím 2. světové války i svým vlastním, aniž by projevovala nějaké zásadní emoce. Vlastně vůbec netušíme jakou měla motivaci nebo ideály dělat to co dělá. V podstatě mě přišlo, že celé to bylo odvyprávěno jako taková selanka v kontrastu k tomu o co vlastně šlo.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Francie špionáž Velká Británie ženy v 2. světové válce milostné vztahy společenské romány britské tajné služby dvacítka (věk) tajní agentiAutorovy další knížky
2013 | Skleněný pokoj |
2010 | Mendelův trpaslík |
2012 | Dívka, která spadla z nebe |
2018 | Pražské jaro |
2013 | Pád |
Po knihe Alicina sieť som dostala chuť na ďalšie knihy s podobným námetom a siahla som po Dívke, která spadla z nebe.
Príbeh o mladej Angličanke, ktorá bola vycvičená ako agentka (špiónka) počas druhej svetovej vojny a zoskom z lietadla sa dostala do Francúzska, aby tam vykonala tajnú misiu v podzemí nebol pre mňa tak uchvacujúci, ako kniha Alina sieť.
Myšlienka, ktorú autor Simon Mawer zachytil, nevychádza z jeho predstavivosti, ale bola založená na skutočných udalostiach. Britská tajná služba vyškolila na túto život ohrozujúcu misiu asi päťdesiat žien SOE, výkonných agentiek špeciálnych operácií. Tie, ktoré boli zatknuté Nemcami boli zvyčajne popravené bez ďalších okolkov. Niektoré prežili a mohli podávať svedectvá o svojich skúsenostiach, iné zostali dodnes neznáme a ich osud je nejasný. Podľa námetu akoby chcel autor odvážnym mladým ženám postaviť pamätník.
Žiaľ, z môjho pohľadu sa mu to dostatočne nepodarilo, lebo k vykresleniu pozadia postáv ich náboru a výcviku venuje veľa priestoru, kde hlavnú postavu skôr vykresľuje ako mladé dievča, ktoré si začína uvedomovať viac svoju sexualitu ako dôležitú misiu agentky.
Samotný dej je svojim spôsobom pútavý, ale taktiež ma nedokázal zaujať spôsobom, ktorý som očakávala. Bolo to také monotónnne i napriek milostnému príbehu odohrávajúcemu sa na pozadí. Až na konci vzniká dlho očakávané dejové napätie a je schopné celkový obraz trochu vylepšiť.
Kniha ako celok určite nie je zlá, ale bohužiaľ ju z môjho pohľadu nemôžem dostatočne oceniť, pretože okrem perfektne popísanych špionážnych postupov je príbeh podávaný priemerným spôsobom.
Od spisovateľa, ktorého dva romány boli nominované na prestížnu Bookerovu cenu, som mala asi trochu iné očakávania.