Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447277/bmid_divka-ktera-upijela-mesic-UNq-447277.jpeg
4
296
296
Každý rok obětují lidé v Protektorátu jedno novorozeně čarodějnici žijící v hlubokých lesích. Odnepaměti slýchali, že jen tak ochrání město před jejími zlými čáry. Jenže čarodějnice Xan není krutá. Naopak, o opuštěné dítě se postará, nakrmí je výživnou hvězdnou září a najde mu novou, milující rodinu na druhé straně lesa. Ale jednou dá novorozené holčičce omylem napít svitu měsíce. V její krvi začne kolovat magie. Xan se rozhodne děvčátko vychovat sama, pojmenuje je Luna a jeho kouzelné schopnosti zapečetí do doby, než bude Luně třináct a zmoudří. Jenže jak se blíží dívčiny třinácté narozeniny, kouzla začínají vyplouvat na povrch. Nad lesem se shlukují obrovská hejna hrozivých ptáků, pod zemským povrchem se probouzí sopka a kolem obchází žena s tygřím srdcem. A z Protektorátu míří k lesu muž odhodlaný Xanu zabít. Brzy bude muset Luna bránit ty, kdo dosud chránili ji. A postavit se skutečnému zlu…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Argo
Originální název:
The Girl Who Drank the Moon, 2016
více info...
Přidat komentář
Příběh byl velice hezký a zajímavý. I když je to kniha pro mládež, číst by ji mohli i dospělí.
Nejvíce mě zaujaly postavy Luna, Fyrian a bláznivá žena. Luna, protože je odvážná. Fyrian, protože je roztomilý a bláznivá žena, protože s ní soucítím.
Autorčin styl psaní mě nejdříve zmátl, ale po chvíli jsem si zvykla. Na můj vkus trvalo trochu dlouho, než se začalo dít něco zajímavého a magického. Trochu mi tam chyběl velkolepý konec.
Příběh vypráví o životě dívky jménem Luna, od jejího narození až do jejích 12 let. Luna se narodí v městě Protektorát, jako nejmladší dítě narozené toho roku, a tak ji podle tradice její matce seberou a obětují ji čarodějnici, která žije v bažinách. Ta čarodějnice ovšem nemá tušení, že děti odkládají kvůli ní a tak je zachraňuje a hledá jim nové rodiny. Lunu ale čarodějnice Xan (tak se jmenuje) omylem naplní kouzly, a tak se rozhodne Lunu vychovat sama v chaloupce uprostřed lesa s bažinným stvořením Glerkem a malým dráčkem Fyrainem. Byl fakt, že lidé z Protektorátu nejsou nuceni odkládat dítě, pouhým nedorozuměním nebo to byl zlotřilý plán?
Luna je velice milá a učenlivá dívka, má tmavé vlasy a černé jiskřivé oči, ráda kreslí, a proto má deník plný různých kreseb a malůvek, někdy ani neví, co kreslí nebo kde bere nápady. Protože žije uprostřed lesa a bažin a všechen čas tráví v blízkém okolí chalupy se svým kamarádem Fyrainem, její další zálibou je lezení po stromech a zkoumání přírody.
Kniha se mi velice líbila jak příběhem, který vypráví, tak způsobem jakým je napsaná. Nejvíce se mi na příběhu líbilo, že i když tam byla, jako v téměř každém fantasy příběhu či románu, čarodějnice a kouzlení, bylo to zasazené do velmi zvláštního světa. Na knize mě zaujala především gradace ke konci příběhu a nečekaný zvrat.
Dívka, která upíjela měsíc je právem oceňovaný příběh a to nejen pro starší děti a mládež, ale zalíbí se jistě i dospělým. Propracovaná pohádka o pomatené čarodějce, spoustě nedorozumění, dráčkovi, příšeře z bažin a nemála dalších tvorů.
Zábavný a kouzelný příběh, který dokáže být chvílemi i temnější. Děj sledujeme z pohledu mnoha postav, vše je promyšlené a propracované do nejmenší maličkosti, ale i přesto dokáže závěr překvapit.
V příběhu se odehrává spousta omylů a stačilo by si jen promluvit a být upřímný, aby vše dopadlo jinak. Ale ono je to i takové menší zrcadlo lidské povaze, která např. dokáže věřit pomluvám.
Kniha dostala i svoji audioknižní podobu, jejíž namluvení se ujala Helena Dvořáková. Ta se do načtení opravdu ponořila, každé postavě vložila do úst originální hlas, až vás překvapí rozdíl mezi pištivým dráčkem a starou bažinnou příšerou.
Krásný námět, zajímavá myšlenka, ale vůbec mi to při čtení neplynulo. Byl použitý jazyk, přes který se nedokážu přenést a který mi "nejde do pusy," a tím, že jsem četla dětem, tak jsme bohužel nedočetli.
Krásny príbeh, ktorý je síce oficiálne pre deti na prelome 1. a 2. stupňa ZŠ, ale svoje si v ňom nájdu aj dospelí, pretože je plný metafor a občas až filozofických zamyslení.
Protektorát je smutné miesto. Je obklopený močiarom a lesom, ktorý je veľmi nebezpečný, pretože v ňom žije krvilačná čarodejnica. Tá si každý rok pýta jedno dieťa, to, ktoré je v Protektoráte práve najmenšie. O celú dedinu sa stará Rada starších a Sesterstvo, ktoré uchováva vo Veži mnoho vedomostí.
V lese pri močiari žije aj čarodejnica Xan. Každý rok zachráni dieťa, ktoré na jednom konkrétnom mieste odložia ľudia z Protektorátu. Postará sa oň a odovzdá ho na druhom konci Cesty v jednom zo Slobodných miest. Tamojší ľudia svoje adoptívne "hviezdne deti" milujú... až raz Xan z nepozornosti urobí chybu a jedno dieťa nakŕmi mesačným svitom a urobí z neho čarodejnicu. Rozhodne sa malú Lunu vychovať spolu s dráčikom Fyrianom a netvorom Glerkom.
Ako do toho zapadá chlapec, ktorému sa tradícia opúšťania detí nepáči, sestra Ignatia, ktorá prekvitá v meste plnom strachu, šialená žena, ktorú poslúchajú papierové vtáky, dievča, ktoré sa rozhodne opustiť Sestry... prečo je smútok zväzujúci a prečo je dôležité pamätať si, kto je pre nás skutočne dôležitý, prečo aj malý dráčik môže byť Obrovským drakom... to všetko sa dozviete práve v tomto čarovnom príbehu.
A dva úryvky:
- Samozrejme, že existuje. Čo je to za otázku? Pozri sa na les! Aký je nebezpečný! Jedovatý dym, zákerné prepadnuté jamy a vriace gejzíry - nebezpečenstvo číha všade, kam sa pozrieš. Myslíš si, že je to náhoda? Nezmysel! Môže za to čarodejnica, a keď ju nepočúvneme, čo s nami bude?
- Naozaj chceš, aby som ti to vysvetlila?
- Radšej nie.
- Ach, pst, neplač. Po teba si Rada starších nepríde, však? Ty si už veľká.
- Z našej rodiny?
- Áno, zlatko. Ale veľmi dávno. Predtým, než si sa narodila. Bol to krásny chlapec.
- A teraz dojedz večeru a pusti sa do domácich prác. Zajtra budeme všetci skoro vstávať. Deň obetovania na nikoho nepočká, všetci sa musíme zúčastniť a poďakovať dieťaťu, ktoré nás na ďalší rok zachráni.
- Tvojho brata? Ako som zaňho mohla bojovať? Keby som to urobila, čarodejnica by nás všetkých zabila, a načo by to bolo? Obetovať jedného alebo obetovať všetkých. Tak to na svete chodí. Nemohli by sme to zmeniť, ani keby sme sa snažili.
- Dosť otázok! Choď už preč. Hlupáčik.
Jej putovanie po lese nebolo v žiadnom prípade jednoduché. Ale bolo nutné. Len kúsok za bránami Protektorátu na ňu čakalo dieťa. Dieťa, ktorého život závisel od jej príchodu - a potrebovala sa k nemu dostať včas.
Pokiaľ jej pamäť siahala, rok čo rok v ten istý čas zanechala matka z Protektorátu v lese bábätko, asi aby zomrelo. Xan netušila prečo. Ani to neodsudzovala. No nemienila nechať toho drobčeka zomrieť. A tak každý rok zamierila do kruhu, ktorý chránili platany, vzala opustené nemluvňa do náručia a odniesla ho na druhú stranu lesa do jedného zo Slobodných miest za Cestou, kde vládlo šťastie. A kde deti milovali.
Rozhodně věkově nejsem dospívající mládež, ale s chutí jsem si knihu přečetla od začátku do konce. Nenudila jsem se, to je u knihy hlavní.
Hezká knížka. Pohádka napsaná tak, aby bavila i starší s hezkým koncem a jasným morálním stanoviskem. Velice čtivě napsané a výborně rozpracované postavy, na kterých víceméně celá knížka stojí. Je to takové pohlazení na duši.
Krásný pohádkový příběh, spíše pro mladší ročníky, ale určitě má své kouzlo i pro dospělé.
Líbilo a moc. Pohádkový příběh, který si přečte i dospělý. Pokud se vám libí příběhy Neila Gaimana, tak vás kniha určitě nezklame. Doporučuji , rozhodně stojí za přečtení. Pěkné odpočinkové čtení. Za Fyriana hvězdu navíc.
Knihu mi doporučila neteř, která má Pratchetta v malíku, Sapkowského louskala už v patnácti a obecně na fantasy vyrostla, díky svým rodičům. Takže když mi řekla: myšlenka originální, provedení neurazí, neváhala jsem. A rozhodně nelituju. Xan mi přirostla k srdci snad ještě více než Luna; Glerk se svými básnickými proslovy a hloubkou bažiny, obrovský dráček Tyrian. Popis kouzel, které jen tak mimochodem trousila Luna - mám pocit, že teprve tady jsem pochopila, co je to kouzlo. Zoufalství i pevné odhodlání matky, které "v zájmu dobré věci" sebrali dítě. A mohla bych ve výčtu - je libo mátový čaj? - pokračovat.
Spousta zajímavých nápadů, charakterů a osudů. Takže určitě doporučuju!
Kniha mě velice překvapila. Je to velice krásně napsaná kniha, která mě zaujala svým dějem. Luna na mě působila jako velice sympatická dívka. Byla statečná a hodná. Babička Xan, byla milá a bylo vůči ní nefér, že o ní říkali, tak hnusné věci. Samozřejmě jsem měla mnohem víc oblíbených postav, ale nebudu je tady všechny vypisovat. Knihu jsem si velice užila a nikdy na ni nechci zapomenout.
Zpočátku mi nějaký ten čas trvalo, než jsem si zvykla na autorčin zajímavý styl psaní. Musím uznat, že takovýto příběh jsem doposud ještě nečetla, čímž si knížka vysloužila mou oblibu. Opravdu. Autorce rozhodně nechybí bohatá fantazie a originální nápady. Jediné, z čeho jsem byla trošku šokovaná, byly lehce brutální pasáže, při jejichž čtení se mi vybavily knihy Moře inkoustu a zlata - Čtenářka a Mluvčí od T. Chee. Jinak rozhodně DOPORUČUJI. I přesto, že jsem očekávala něco úplně jiného, mne kniha nezklamala.
Skvělá kniha, až na to, že mi to někdy připadalo až moc kruté. Jinak rozhodně doporučuji!
Krásná fantasy pohádka určená asi spíše pro děti, ale dospělým se určitě bude líbit.. Pro mě to bylo krásné odpočinkové čtení...
Příběh pro děti, který je určen spíš dospělým, co mají rádi pohádky. Pro většinu dětí bude poselství knížky neuchopitelné. Magické, napínavé vyprávění plné lásky a zármutku se zajímavou směskou hrdinů se v první třetině trochu vleče, ale pak se příběh rozběhne a nedovolí vám knížku odložit. Fyrian the Perfectly Tiny Dragon je nejzábavnější literární postava, na jakou jsem v posledních letech narazila. Moc se mi líbily názvy kapitol.
Celkem milá knížka pro starší děti. Dceři ji klidně doporučím, ale když ji nepřečte, smutnit nebudu.