Dívka, která upíjela měsíc
Kelly Barnhill
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447277/bmid_divka-ktera-upijela-mesic-UNq-447277.jpeg
4
296
296
Každý rok obětují lidé v Protektorátu jedno novorozeně čarodějnici žijící v hlubokých lesích. Odnepaměti slýchali, že jen tak ochrání město před jejími zlými čáry. Jenže čarodějnice Xan není krutá. Naopak, o opuštěné dítě se postará, nakrmí je výživnou hvězdnou září a najde mu novou, milující rodinu na druhé straně lesa. Ale jednou dá novorozené holčičce omylem napít svitu měsíce. V její krvi začne kolovat magie. Xan se rozhodne děvčátko vychovat sama, pojmenuje je Luna a jeho kouzelné schopnosti zapečetí do doby, než bude Luně třináct a zmoudří. Jenže jak se blíží dívčiny třinácté narozeniny, kouzla začínají vyplouvat na povrch. Nad lesem se shlukují obrovská hejna hrozivých ptáků, pod zemským povrchem se probouzí sopka a kolem obchází žena s tygřím srdcem. A z Protektorátu míří k lesu muž odhodlaný Xanu zabít. Brzy bude muset Luna bránit ty, kdo dosud chránili ji. A postavit se skutečnému zlu…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Argo
Originální název:
The Girl Who Drank the Moon, 2016
více info...
Přidat komentář
Mno, mně se kniha příliš nelíbila, četla jsem ji dětem a prostě pořád se nic nedělo, pořád jsme byli na stejném místě. Někdo psal níže, že to začalo mít spád až od 28 kapitoly, tak to bych řekla, že ještě později, nebo spíš vůbec. Některé prvky byly velice umělé, navíc a postrádající smysl - papíroví ptáci, sedmimílové boty např., drak no dobře, ten se k čarodějnicím hodí, ale tygr na závěr. S dětmi jsme to teda nedočetli, já jsem přečetla posledních pár kapitol sama, měla jsem pocit, že všechny příběhy, náznaky se mají na konci protnout v nějakém magickém odhalení, poučení, ale grandfinále se nekonalo.
Úžasná kniha ❤️ Krásný příběh plný lásky, napětí a kouzel, který se dotkne srdíčka a zůstane v něm ... Moc ráda se ke knize jednou vrátím ❤️
Kniha se mi moc líbila a bylo tam opravdu originální téma ale trochu těžké na pochopení... :)
Zavděčit se dětským čtenářům není snadné, a podaří-li se tvůrci zaujmout jejich rodiče, je to vítězství dvojnásobné. A Kelly Barnhillová zvládla perfektně oboje, aniž by se u toho nějak zvlášť zapotila. Nedělá štráchy s dlouhým úvodem a jde rovnou na věc. Její hravá stylistika uhrane zároveň malebností i vtipem, přitom vůbec nejde o zábavný román. Témata, jež si totiž příběh bere na paškál, nejsou rozhodně jednoduchá. Lépe řečeno, mají tendenci se morálně zahalovat širším dobrem, přestože v jádru jde o jediné - ovládat a manipulovat. Někdy davy, jindy jedince. Má to v sobě kus mistrovství Lois Lowryové, jen tónina není tak depresivní a děj více pracuje s fantaskními motivy. A ačkoli se zápletka zpočátku odvíjí takřka pohádkově, události brzy naberou temnější odstín. Naštěstí dvojice magických bytostí udržuje diváky v dobré náladě a tvůrčí invence vede vyprávění zdárně k napínavému konci. Je to krásné čtení, prosté a srozumitelné, nehrající si na víc, než čím je - dospělou pohádkou.
Príbeh ma nezaujal a štýl písania mi nesadol. 1.polovica knihy ma vôbec nebavila. Do knihy som sa začítala asi na 120 strane. Príbeh je dosť zamotaný,kniha je určená pre deti od 10 rokov,myslím si,že dej nepochopia. 2.polovica bola lepšia a akčnejšia. 3,5*/5*
Včera jsem dočetla, škoda. Knížku jsem přijala bez výhrad, jen s otázkou: Proč je pro děti a mládež? Na rozdíl od jiných fantazy jsem si tady totiž užívala nejen příběh, ale i styl, jazyk a nové, neotřelé nápady. Navíc autorka ponechává dost prostoru pro vlastní fantazii, nesnaží se všechno za každou cenu vysvětlit. Je to prostě KOUZLO. Mám pocit, že je to trochu jako s Malým princem - každý si přečte příběh, každý si z něj něco jiného vezme a odnese.
Začíst se do knihy mi dalo opravdu zabrat, ale když jsem se dostala k polovině tak se to nějak zlomilo a už to šlo samo;). Příběh se mi moc líbil, ale některé charaktery mi přišli příliš dětské.
Přestože kniha není určená pro moji věkovou kategorii, zaujala mě svou krásnou obálkou a anotací a jsem moc ráda, že jsem neodolala. Pro mě to byla krásná pohádka s antiutopickými prvky a díky některý myšlenkám mám spíš pocit, že je určená víc těm dospělým, co ještě pořád mají pohádky moc rádi.
Kouzelný něžný a poetický příběh o kouzlech, lásce, odvaze a zapomenutých vzpomínkách.
Je takový pomalejší, ale velice velice hezký a laskavý.
Nebudu opakovat, co je napsáno níže; dvěma slovy - čarovná kniha. Sama jsem v kategorii dospělých už drahnou řádku let (poznáte to z tohohle výrazu :-)), přesto mě čtení pohltilo a myslím, že je tato kniha určená, jak dětem, tak i dospělým. Těžko říct, komu více. Zaujal mě, jak literární styl - "tušený rozhovor", paralelní narace, větná stavba, tak i příběh samotný, který je dramatický, něžný i hluboký zárověň. Bavilo mě, že charaktery postav nejsou tak úplně archetypální. Fajn je taky, že kniha není (vyjma obálky) ilustrovaná, takže si Glerka můžeme všichni "vymalovat" sami. No a papíroví ptáci jsou tu pro korunovaci celého díla.
Abych ale jen nechválila: toho rozvzpomínání, které se opakuje v mnoha kapitolách, možná mohlo být trochu míň, na kvalitě by to asi neubralo. Přesto je mi líto, že už to mám přečtené. Určitě se ke knize ještě znovu vrátím.
Kouzelný a úžasný příběh s hlubokým podtextem, který jsem si sama přečetla, než jsem ho dala přečíst dceři. Chtělo se mi žít v chaloupce u stromu a nikdy neopustit knihu. Výborně a čtivě napsáno. Krásná kniha, která ve mne ještě teď silně rezonuje.
Nevím co o této knize úplně říct. Začala mě bavit asi tak až od 25. kapitoly. Poté mě příběh začal alespoň trochu vtahovat do děje,ale přišlo mi to opravdu hodně pohádkové. Řekla bych, že je to krásná knížka pro děti. Ale už jsem z takových let vyrostla.
Popravdě kdyby jsem tuto knížku nedostala sama bych si jí určitě nekoupila.
Krásný a originální příběh, který dokáže zabavit jak děti, tak i dospělé. Do pohádky jsem se naprosto ponořila a bylo mi líto, že už je konec.
Hrozně moc se mi to líbilo.
Se stylem vyprávění jsem vůbec problém neměla, vyhovoval mi. Navíc knížka obsahuje spoustu tak zvláštních myšlenek, že je nebudu ještě pár dní moci dostat z hlavy. Smutek je nebezpečný, ale ne že zapomeneš. Hvězdný svit a měsíční světlo mají kouzelnou moc a navíc se dají jíst. Bažina je svět a svět je bažina, a až umřeme, stane se z nás jedno nebo druhé, nebo oboje. A čarodějnice, která spolkla duši tygra a teď v ní bije její srdce?
Konec knížky mi přišel maličko uspěchaný, nevyzbylo na něj moc stránek a vše se událo tak nějak překotně a rozpačitě. Já se tak bála, že Fyrian dopadne jako jeho matka. Co že se vlastně stalo s Xan a s Ignácií?
Je to takové psaní na půl cesty, souhlasím. Pro děti i dospělé. Psané zvláštně, rozhodně si díky této poetice knihu zapamatujete, lépe se vryje příběh a zůstane v paměti dlouho.
Autorka se ponořila do příběhu tak hluboce, jak jen uměla a buď Vás vezme s sebou, nebo ne.
Nějak mi nesedl styl psaní. Už jen názvy kapitol byly zvláštní. Základ příběhu by byl dobrý, ale vůbec se mi nelíbil popis a omáčka kolem.
Kniha protkaná kouzly a láskou. YA knížky jsem četla naposledy když jsem sama byla v takovém věku. Byl to trošku nezvyk, všechno bylo jednodušší a pružnější. Dává naději, že vše dopadne dobře. Úžasná knížka, určitě si ji přečtu znova.