Dívka v sedle
Sieglinde Dick
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/179142/divka-v-sedle-179142.jpeg
5
132
132
Příběh dívky Gerlindy,která má svůj sen-stát se žokejkou. V té době věc neobvyklá. I po počátečních nezdarech a chybách, kterých se sama dopustí se dostane do jezdecké školy. Svojí pílí a talentem dokáže zvítězit jako učeň v dostihu.
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 1976 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Gerlinde der Jockei , 1974
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla na začátku 90. let, objevila jsem jí v městské knihovně, přečetla jsem jí jedním dechem několikrát, Gerlindu jsem tehdy obdivovala. Kniha na mě mrkla v antikvariátu a já jí konečně mám svou vlastní.
Rodiče mi kupovali mnoho knih - byl to pro mne ten nejlepší dárek, i tuto ještě někde v knihovně mám.
Knihu jsem četla tak ve 14 letech a musím říct, že tenkrát jsem knihy nijak nečetla. Protože miluji koně, a tato kniha mi byla doporučena, tak jsem se do ní začetla a (světe div se) přečetla ji jedním dechem (několikrát). Pro dívky které mají blízko ke koním, je to jedna z TOP knih. Dodnes si ji z velké části pamatuji a jak teď na ni myslím - asi si ji opět po letech přečtu :-)
Jejda, to už je dávno... Ale není dávno doba, kdy jsem si na ni vzpomněla. Vzpomínám totiž pravidelně, s nostalgií a láskou a přemýšlím, kolikrát jsem ji vlastně četla.
Je to jedna z prvních knih, co jsem jako malá holka četla a vzpomínám i na to, jak jsem jásala, když se mi ji, coby vyřazenou z knihovny, povedlo získat.
Slečnám, které milují koně a očekávají v knížce i nějakou tu romantiku, vřele doporučuji.
Úplně bych na ní zapomněla, že jsem ji jako dívka četla. Koukala jsem na knihy jiné uživatelky databáze a praštilo mě to do očí. Úžasná kniha, velmi dojemná a jestli se k ní někdy dostanu, půjde ještě někde zapůjčit, tak si ji přečtu ještě jednou. Třeba se mi poštěstí.
Holky od koní, přiznejte se! Koho v osmdesátkách tato kniha chytla za srdce?
Jeden z mých nezapomenutelných dívčích románků. Do dneška si vzpomínám, jak strašně moc jsem Gerlindě fandila.
Jedna z fajn knih, na které ráda vzpomínám. Vždycky jsem měla ráda hrdinky, které se dokážou vydat vlastní cestou, neholčičí a netypickou, a nedejbože když v tom jsou ještě dobré a uznávané... no to je odjakživa moje. :) Gerlinda se tou cestou vydala, lehký to neměla, ale prosadila se, získala si respekt, prošla si průšvihem, porvala se s ním a vyšla jako vítězka, samozřejmě. :) Dost scén si vybavuju i dneska, což znamená, že se mi knížka celkem zaryla. Když to ale srovnám s Létem jako když vyšije, to se mi líbilo víc. Bylo o trošku míň dospělé a bylo tam míň prvních lásek, přičemž nepřítomnost lovestory já vždycky oceňuju. Takže tady čtyři hvězdy za fajn čtivej příběh s celkem sympatickými hrdiny, ale občas to na mě bylo až moc naslazený a dívčí.
Nejlepší kniha o koních a dostihovém sportu, jakou jsem kdy četla! Hltala jsem doslova každou stránku a v napínavých scénách jsem byla jako na trní. Hlavní hrdinka je velká milovnice koní a zároveň velká bojovnice! Při čtení jsem si i pobrečela. Doporučuji!
Svižně a pěkně napsaný příběh o dívce, která si dokázala jít navzdory všem za svým snem a stala se žokejkou. Bohužel nejsem milovnicí koní, takže téma samotné mě až tak moc nebralo, jinak bych tu hvězdičku navíc určitě přidala. Příběh je to opravdu čtivý.
Přečteno v minulém tisíciletí, moc si nepamatuji, ale komu by se představa sama sebe v sedle nelíbila.
Opět jedna ze srdcovek mého dětství, ke které se však ráda vracím i po letech... Knížka, která mě snad nikdy nepřestane bavit - a to je co říct... Četla jsem ji tolikrát, že už bych to nespočítala, přesto pro mě příběh Gerlindy a jejích přátel nepřestal být krásný, napínavý a nostalgicky neopakovatelný...
Kniha mého dospívání... milovala jsem ji a hlavně ty představy...vždy jsem chtěla jezdit na koni..splnila jsem si to téměř v ...letech a po třetí vyjížďce jsem měla pád s následky...ale ani přesto jsem na koně nezanevřela...Kniha krásná...
Jako malá holčina jsem si ji poprvé přečetla v nemocnici, kde jsem dlouhodobě byla jako ležák po úrazu, a přečetla jsem ji jedním dechem. Později jsem si ji v knihovně znovu opakovaně vypůjčovala a jako dospělá jsem si "splnila svůj sen" a na bazaru si ji koupila:-)
dospívání u koní je krásné,kruté a stojí spoustu sil a odříkání..... a Gerlinda byla pro mne tak trochu vzor vzdoru...a moje první hříbě,které jsem mohla pojmenovat,se jmenovalo po ní.
Tuhle knihu jsem asi jako jedenáctiletá milovala. Toužila jsem se stát žokejem...