Divné počasí

31.05.2018

Joe Hill dál válí. Kdybyste si měli Divné počasí přečíst jen kvůli skvělé povídce Nabito, byla by sice škoda, že vynecháte ty ostatní, nicméně stejně byste neprohloupili.

28.05.2018

Z počátku pomalejší rozjezd, který mi evokoval Slunečního psa, ale nakonec skvělé příběhy. Především nabito u mě uspěl na jedničku.

18.05.2018

Bylo vlhko
a svět se mračil
pod víkem
zamračené oblohy.


POZOR, POZOR!!!! Uživatel Dan napsal ke všem povídkám obsahy, ale krutě ve všem SPOILERUJE!!!

Ke všem povídkám jsem napsal obsah, vložil komentář, malou ochutnávku, nějaký ten citát a všechny jsem samostatně ohodnotil nezávisle na knize. Vše najdete v sekci povídky u této knihy.

Úplně jsem zajásal, když jsem zjistil, že Joe Hill opět napsal knihu. Bál jsem se, že mi mistr King pomalu přestane psát a jeho syn Hill nezvládne jít v tátovo stopách. Opak je však pravdou. Trochu mě zklamalo, když jsem zjistil, že Divné počasí vlastně není knihou, ale sbírkou povídek. Respektive čtyřech povídek. S povídkama mám vždycky problém a nějak moc extra mě nelákají. Jenže, napsal to Joe a tak bych to koupil i kdybych předem věděl, že se jedná o povídky.

První povídka „Momentka“ mě celkem zklamala. Její obsah je profláknutý a už možná i někde použitý. Druhý příběh “Nabito“ byl bomba. Tedy spíš zbraň, ale obsahově to byla šleha. Nejlepší povídka z těch čtyř. Ani třetí příběh není špatný. Bohužel „V nebi“ mělo krásný začátek, dobrou myšlenku, ale čím víc jsem četl, tím víc mě to nudilo a nepřekvapovalo. Poslední, čtvrtý příběh „Déšť“ je postapo. Nebo spíš příběh začíná v den, který znamená pro lidstvo konec normálního života. Velmi povedená povídka.

Vybar jsem spoustu citátů, vložil je na profil Joa Hilla a přidal jsem i několik zajímavostí ohledně každé povídky. Asi nejzajímavější zajímavostí je sdělení, že všechny tyto povídky byly napsány ručně a ne na psacím stroji nebo počítači.

Citát: Žít rychle a nechat za sebou hezkou mrtvolu je sice mizerný cíl pro lidský život, ale docela dobrý plán pro příběh.

06.05.2018

Nějak jsem nevěděl, jaký žánr čekat. Všechny povídky jsou minimálně čtivé. Momentka - super nápad, ale nějak mě zklamala. Nabito - nejlepší z celé knihy. Nebe - naopak pro mě nepochopená a divná. Déšť - Super krátké postapo, které bych si dovedl představit i roztáhlé na celou knihu.

01.05.2018

Divné počasí. To teda! Živoucí a svěží jako květnová rána, tíživé jako červnové dusno, spalující jako srpnové slunce, ostré jako říjnové vichry. Ale hlavně mrazivé... mrazivé jako únorové jasné noci, kdy čekáte na zastávce, bus nikde, stehna vás od mrazu pálí, oči slzí a cigáro nehoří. Vyhlížíte příslib tepla, ramena až na uších a jste napjatí, kdy už, kdy už konečně? Autobus konečně přijede. Vy nastoupíte. A díky teplu, které vás pohltí, usnete. Otrávený řidič vás vzbudí na konečné za městem. Vystupte si! A vás napadne jen... Do p.dele to neee...
Tak taková je tato kniha.
Táta je na tebe hrdej, co Joe?
A jestli vám to ještě nikdo neřekl, tak vám to říkám já: fotky berou duši. Po kouscích, jako když krysa ohlodává jablko. Ham

24.04.2018

Kingovská krev se v synovi slavného spisovatele nezapře. Budoucí nástupce v kategorii hororů a sci-fi. Všechny čtyři povídky měly něco do sebe, odlišná témata - co měly společné ? Divné počasí přece :) Oceňuji, že i během některých scén v povídce "Nabito" se dokáže čtenáři zvedat žaludek a zároveň ho to dokáže rozesmát.. 5 hvězd.. jak v Sarajevu

15.04.2018

Momentka - smutné, ale s kouskem naděje. Snaha vyrovnat se se stárnutím a nemocí, byť je příčina jinde.
Nabito - dost skličující téma, zvláště po posledních událostech ve světě. Děsivé, jak je to jednoduché.
V nebi - ze začátku hodně napínavé, později spíše magické. Závěrečnou část bych přivítala trochu jinou, bez těch snových částí.
Déšť - zajímavé vykreslení společnosti po katastrofě.

10.04.2018

Aj keby ostatné poviedky boli o ničom, kniha by stála za to už len kôli príbehu Nabito. Hnusný, mrazivý, realistický horor o rasizme, predsudkoch a hlavne o láske Ameriky k zbraniam. Toto je Hillova prvá skutočná rana do čierneho. Ani ostatné poviedky však niesu zlé, ba naopak, každá má niečo doseba a ponúkne výdatné zasýtenie hladu po klasickom "Kingovskom" nadprirodzene. Predovšetkým záverečný Déšť pôsobí ako Kingovský román zhustený do 100 strán.

Neviem sa dočkať, kedy Hill napíše svoj Cintorín domácich zvieratiek, alebo svoje To. Mám tušák, že to už dlho nepotrvá.

01.04.2018

Parádní jízda... Možná o tom, jak přijít o duši. (Jo, myslím pneumatiku.) Pro mne Momentka nejkingovštější, Nabito nejlépe pointováno, V nebi nejveselejší a Déšť bez posledních pěti stránek nejzábavnější (jasně že všechno má osobní příčiny - ale koho to zajímá?).