Divné počasí
Joe Hill (p)
Co kdyby mrak, který vypadá jako UFO, byl opravdu UFO? Co kdyby fotoaparáty opravdu uměly krást duši? Co kdyby při dešti místo kapek začaly z nebe padat ostré střepy? Momentka, V nebi, Déšť a Nabito – čtyři mrazivé, důmyslně propracované povídky, v nichž hraje hlavní roli děsivé nadpřirozeno i neméně děsivá realita moderní společnosti – a také hrdinové z masa a kostí, kterým budete držet palce až do poslední chvíle.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2024 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Strange Weather, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha nebyla špatná, ale povídky mi místy připadaly zbytečně natahované, hlavně u Momentky. Momentka a Déšť se mi líbily více než zbylé dvě povídky. Nabito jsem přečetla jedním dechem (dost střílení a ten konec), V nebi mi přišla trochu slabší. Zpracované náměty byly zajímavé, ale mám radši když to rychleji odsýpá.
Neurazilo ani nenadchlo. Ze čtyř povídek mě bavily jen dvě - Momentka a Déšť. Zajímavý námět na povídky, ale asi mi tenhle styl úplně nesedí.
Tak za sebe knihu hodnotím jako úlet, ale docela milý úlet. ; ) Šáhla jsem po ní spíš náhodou. Povídky jsou podivínské, z části originální. Konec vždy nejistý, nevšední... To aby si některé konce v nich, i sám čtenář ve své hlavě mohl dofantazírovat...
„Novely nejsou rozvláčně putující řeky. Jsou jako závod. Sešlápnete pedál až na podlahu a vezmete to rovnou přes okraj útesu. Žít rychle a nechat za sebou hezkou mrtvolu je sice mizerný cíl pro lidský život, ale docela dobrý plán pro příběh.“ (Z doslovu)
Mám zrovna takové pitomé období à la „co mám číst, když mi všechno přijde čím dál stejné“. Moje mysl dychtí po něčem neotřelém, odvážném, jiném… Joe Hill už mi při podobných choutkách párkrát poskytl to pravé osvěžení, proto jsem z poličky bez váhání vytáhla „Divné počasí“.
Jak název sbírky naznačuje, v každé z povídek hraje větší či menší roli počasí. V úvodní „Momentce“ (75%) dokresluje atmosféru bouře, v (pro mě nehodnotitelném) „Nabito“ ovlivňuje ovzduší rozsáhlý požár, „V nebi“ (65%) je jaksi člověk vystaven projevům počasí pořád a v „Dešti“ (85%) čtenář zažije dost děsivé průtrže. Příběhy opatřím samostatnými komentáři, kniha jako celek si mě získala rozmanitostí námětů i pečlivým zpracováním – akorát povídka „V nebi“ dle mého názoru nabízela zajímavější možnosti.
Jsem nadšená, že má pan Král tak zdatného následníka. 75-80%
Po úspěchu s povídkovou knihou od samotného Kinga jsem neodolal pokušení podívat se na zoubek i povídkám od jeho syna. V Divném počasí jsou čtyři, každá z nich by samostatně stačila na malý kapesní paperback. Povídky jsou obsáhlejší, než jste možná zvyklí, ale přesto precizně vyvedené, všechny mají své kouzlo, a hlavně nápad. V "Momentce" přijdete na to, co znamená sousloví: Fotky kradou duše. Povídka "Nabito" se mě osobně zdá být vhodná pro celkem nedávné události se střelbou a protesty ve spojených státech, a to nejen pro rasově odlišné postavy, které zde vystupují. "V nebi" zjistíte, že stavět vzdušné zámky nemusí být taková sranda, jak se zdá, a konečně v poslední povídce "Déšť" Vás autor nechá nahlédnout do života postav v době apokalypsy, o jaké jste ještě nečetli.
Neměla jsem velká očekávání, King mi moc nesedí, tak jsem se bála, že se autor "potatí". Naštěstí se tak docela nestalo a sbírka novel se mi moc líbila.
Joe Hill jde opravdu ve šlépějích svého otce. I zde jde poznat Kingovský styl. Což mi chvilku vadilo, protože Kinga jsem si na čtení nevzala.
Nakonec jsem si na to nějak zvykla a užila si novely.
Některé jsou slabší a byla jsem ráda, že je to jen krátká novela a nemusím ji číst na více stranách.
Nejvíc se mi asi líbila poslední, která pozvedla i celé hodnocení knihy.
Čtyři novely Divného počasí jsou Hillovými osobitými a strhujícími příspěvky do podivna. Doposud jsem autora řadil mezi famózní romanopisce, jejichž každý počin na tomto poli se řadí mezi pětihvězdičkové zářezy do pažby. Nyní jsem se tedy podíval na zoubek Hillovi novelistovi. A nezklamal jsem se, i když kratší formát samozřejmě nedovoluje hloubkové ponory do psychologie postav ani dlouhé zkoumání příčin a následků. Každopádně i takto je Hill excelentní, možná ne tolik jako v případě románů, ale stále vysoko nad průměr. Uhrančivé jsou především nápady, s nimiž Hill pracuje. Momentka a Déšť jsou toho zářnými příklady. V nebi a Nabito také pracují se zajímavými motivy, ale v případě první z nich už je zpracování malinko statičtější, v druhém případě pak zase ona frustrující posedlost Američanů zbraněmi je pro českého čtenáře poněkud hůře uchopitelná. Ať už tak nebo tak, Divné počasí je kniha, která se čte sama na jedno nadechnutí a mně jen potvrdila, že Joe Hill je rozhodně sázkou na jistotu.
Tři ze čtyř povídek se mi líbily. Nejvíce poslední "Déšť", která pojednává o smrtícím dešti a chování lidí v této neobvyklé situaci. Také povídka "Momentka" se mi velmi líbila spíš nádechem nadpřirozena. "Nabito" byl realisticky napsaný příběh o tom, když se nehlídá, kdo má jaké zbraně a jak s nimi zachází. No a povídka v "Nebi", pořád jsem čekala, co se z toho vyvine, jakou to bude mít pointu a nakonec se nic z toho nekonalo.
Těžko se mi hodnotí kniha jako celek. Zcela bez debat vyčnívá povídka Nabito. Potvrzuje, že dobře vykreslená stísněná realita může být více než jakákoliv hrůzyplná fikce. Autor se zde dobře "pohrabal" v mysli hlavního hrdiny a ukázal jakým nebezpečným nástrojem může být zbraň v kombinaci s narušenou (avšak zdánlivě zdravou) myslí. Bohužel zbytek povídek, které jsou čistou fikcí, nevyužily svůj potenciál. Především V nebi mělo skvěle našlápnuto a vyznělo to tak nějak neslaně nemastně. Déšť mi přišel dobrý nápad, avšak jednání jednotlivých postav mi nějak nesedělo a ne vždy mi přišlo konzistentní popisování důsledků střetu postav s následky deště. Momentka mi nepřišla špatná, ale v jiných kulisách jsem se již s něčím podobným setkal. Takže suma sumárum, rád jsem si přečetl, ale podruhé už bych se nevracel k celé knize.
Celkově mě čtení moc bavilo, mělo sice své mouchy, ale to je jen subjektivní pocit. Bližší popis u jednotlivých povídek.
PS: Joe je šikovný vypravěč, máme fajn nástupce.
Čtení temné, strhující a velmi aktuální. Zhusta kořeněno sarkastickým černým humorem. Čtyřnásobný úder na čtenářův solar plexus!
Přijde mi, že Hillovi povídky tolik nejdou, takže jsem byla trochu skeptická. Nakonec jsem se ale ke čtení odhodlala a jsem ráda, všechny byly povedené a bavily mne.
Povídky mám obecně ráda, a tahle čtveřice je opravdu povedená. Četlo se to samo.
"Každý prvek, který se stále opakuje, se nakonec promění v tapetu na pozadí, ať už jsou to květiny, anebo mrtvoly" - z povídky Déšť.
Po pravdě jsem trochu zklamán. Ze čtyř novel mi vlezli pod kůži pouze dvě. (Nabito, Déšť) Zbytek průměrný. Je vidět, že Hill je opravdu lepší v delších románech. Viz NOS4A2, nebo Rohy. Ohnivého muže jsem si nechal až nakonec, tak snad si zlepším chuť.
Nesuď knihu podle obalu. Já to udělal a hořce jsem litoval, neboť kniha pro mě neměla žádnou "přidanou hodnotu". Ani styl psaní mi nevyhovoval, pouze děj povídek oceňují kladně, proto hodnotím knihu na 40%.
Čekala jsem dobré čtení a rozhodně se mi ho dostalo. 3 sci-fi či fantasy novely s neotřelými nápady a jeden brutálně reálný příběh o nebezpečí nošení zbraní. Momentka je naladěná do duchovna a zabývá se myšlenkou krádeže duše. V nebi je o nezvyklém úkazu na nebi, který rozhodně není přírodním jevem a doslova uvězní hlavního hrdinu. A Déšťˇ je novela se skvělým originálním nápadem a realistickým vylíčením světa a chování lidí po katastrofě. A Nabito bohužel není fantasy, ale realita s tragickým koncem. Jako člověk z Evropy nedokážu pochopit americký benevolentní přístup k nošení zbraně a následky vidím stejně tragicky jako Joe Hill. Novely byly bravurně napsané, s rychlým spádem a chytrou myšlenkou. Bavila jsem se dobře.
Štítky knihy
povídky Kalifornie horory počasí lesby, lesbismus léto Colorado sci-fi
Část díla
Autorovy další knížky
2013 | Vánoční říše |
2010 | Rohy |
2011 | Vítejte v Lovecraftu |
2016 | Ohnivý muž |
2007 | Černá krabice |
Čtyři velmi povedené povídky od syna S. Kinga Joa Hilla. Každá má své specifické prostředí a přesto majjí mnoho společného. Napětí a dobrodružství vám poskytne každá. Asi nejvíc se mi líbila povídky Nabito.