Divoká Aljaška
K. A. Tucker
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/544740/bmid_divoka-aljaska.jpg
5
166
166
Když se Calla vrací zpátky do Toronta, není si vůbec jistá, jestli Jonaha, do kterého se na Aljašce tak bláznivě zamilovala, ještě někdy uvidí. Jednoho dne se však Jonah nečekaně objeví na prahu jejího domu a navrhne jí, aby se za ním na Aljašku přestěhovala. A Calla překvapivě souhlasí. Rozhodne se opustit celý svůj dosavadní život a vydat se do neznáma, aby se svou láskou našla na Aljašce nový domov. Jejich původní plán najít si dům v blízkosti velkoměsta však brzy vezme za své, a než se Calla naděje, stěhují se spolu na venkov, do staré roubenky na břehu jezera, daleko od lidí, daleko od civilizace. Ačkoli s Jonahem tráví noci plné vášně, přes den ho skoro nevidí a její sen o romantickém životě ve dvou se pomalu začíná rozplývat. Po seznámení s několika místními svéráznými sousedy Calla pochopí, že si v tomhle malém společenství bude muset vydobýt své vlastní místo a zároveň bude muset najít sebe samu. Přestože Jonaha velmi miluje, začíná se bát, aby ji nepotkal stejný osud jako její matku, která kdysi od jejího otce z Aljašky odešla. Podaří se jim tuto náročnou zkoušku ustát?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Red
Originální název:
Wild at Heart, 2020
více info...
Přidat komentář
No, spoustu pocitů bylo. Asi ne tak významných jako u "nespoutané", ale i tak to tady bylo. Je to psaný tak reálně. Někdy se Calla chová jako pipina, což je asi u každý ženský někdy tak. Jonah se někdy naštve, protože už to je na něj moc. A v okolí je spousta divnejch lidí stejně jako to máme my doma. A všechno to tam krásně ladí. Ne se to líbilo i když na jedničku to prostě mít asi nemůže. Leda tím, že tady byla o poznání krásnější Aljaška a hlavně nehrála druhý housle tomu vztahu
Hezké čtení, ráda jsem se dozvěděla jak to dopadlo, ale oproti prvnímu dílu nuda, ale milé
I tento druhý díl se mi moc líbil :-) četlo se to samo , příběh byl hezký, ale přeci jen první díl za me byl lepší, emotivnější :-)
Po prečítaní prvej knihy zo série Aljaška som si prečítala aj jej pokračovanie. Osudy ľudí a ich vzťahy, príroda Aljašky, život v nej so svojimi pozitívnymi i menej pozitívnymi stránkami - celý dej sa mi dostal pod kožu. A zároveň ma priviedol k zamysleniu, ako každý z nás vníma tú istú situáciu (predmet, ...) inými očami. Odporúčam.
Krásně vystavěný příběh, který se čte doslova sám a s lehkostí. Našla jsem v něm všechno co od dobré knihy očekávám a moc se těším na další knihy této autorky.
Oba díly mohu jenom doporučit.
Druhý díl měl o něco pomalejší rozjezd a musím se přiznat, že mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu kompletně ponořila, ale po dočtení mohu říct, že to stálo za to. Pokud jste stejně jako já v prvním díle očekávali trochu víc aljašské přírody a nedostali jste ji, tak tady vám to autorka bohatě vynahradí.
Moc mě bavila změna prostředí a nové postavy i renovace horské chaty, i když mě Calla občas štvala svou rozhazovačností, ale chápu, že je to součást její osobnosti a způsob, jakým byla vychovávána.
Líbilo se mi, že autorka Aljašku přehnaně neromantizuje, ale naopak ukazuje i její stinné stránky - zimu, temné dny, osamělost, neúrodu, v některých případech i třeba komplikovanější přístup k lékařské péči. Ukazuje také, jak důležitá je síla komunity a rodiny. A i když to ve vztahu mezi Callou a Jonahem občas skřípalo, jsem ráda, že k sobě byli upřímní a otevření a dokázali řešit problémy jako dospělí lidé.
Myslím, že série Aljaška by si zasloužila mnohem více pozornosti a jestli se někdy v budoucnu rozhodne autorka na toto místo vrátit, klidně i prostřednictvím jiných postav (zaslechla jsem, že by měla být kniha o Marii), ráda si od ní zase něco přečtu.
První díl mě velice nadchl a i druhý díl bylo skvělé čtení, které jsem si užívala plnými doušky. Konec knihy jsem se již nemohla ani odtrhnout.
Doufám, že budou vydány i další dva díly, protože se mě s knihou a hrdiny vůbec nechce loučit.
Druhý díl je trochu jinak koncipovaný než první. Tenhle je spíše komornějším vyprávěním s ještě pomaleji se odvíjejícím příběhem o budování vztahu Cally a Jonaha.
Vše navazuje na první díl, Calla je v Torontu, ale po dvou měsících se objevuje Jonah. Nechce to takhle ukončit a nabízí Calle možnosti jak pokračovat. A ta se rozhodne, že to na Aljašce, na novém místě, zkusí. Společně si plánují budoucnost, dům a společnou charterovou firmu. Jonah řeší jak vydělat na živobytí a přitom dělat záslužnou práci pro ostatní, jak je zvyklý a jak je to pro něj důležité. Bohužel je více pryč než doma. Calla není zvyklá žít úplně sama, bez rodiny. Zařizuje dům, firmu, svoje webové stránky a sociální sítě, seznamuje se se sousedy, (z donucení) zahradničí, ale přesto se cítí sama a nešťastná. I vždy přímočarý Jonah se začíná některým tématům vyhýbat.
Kniha plynule navazuje na první díl, který se mi líbil více, protože byl plný emocí. V tomto díle je emocí méně, ale zase Aljašky jako takové více. Calla a Jonah řeší problémy společného bydlení v krásné přírodě a navazují nové kontakty se starousedlíky - nepřístupným Royem, energickou Muriel a jejím synem Tobbym, Jejich životní osudy příjemně podtrhly děj celé knihy. Určitě by si Aljaška zasloužila ještě jeden díl.
Chci se přestěhovat na Aljašku do srubu s výhledem na jezero. Mýval i kozel Zeke můžou na pozemku zůstat :-). A urostlý bush pilot klidně taky :-).
Žádné zdlouhavé váhání, polemizování, přemýšlení, natahování, prostě jo, zamilovala jsem se a jdu s ním žít na Aljašku.
Všechna čest, jak si s tím přestěhováním Calla poradila. Ta holka jela. S tou city girl z prvního dílu neměla pomalu nic společného. Jo dobře, to rozhazování peněz jí zůstalo (ten profesionální kávovar a vířivku ale rozhodně schvaluji) :-). Bavilo mě vše okolo jejich nového života, ať už předělávání srubu, zakládání společnosti, zahradničení, její snahy vařit prostě za mě perfektní, čtivé a zkrátka jsem se nemohla odtrhnout. Snad nikdy jsem takové to sžívání a zabydlování se na jiném místě tak nehltala, jako právě tady. I popis přírody a drsných podmínek mi nějak nepřekážel. Naopak.
Jejich vztah doprovázeli menší problémky, ale vždy to téměř hned vyřešili. Žádný zdlouhavý dramata. Jonah jí dával najevo, že bez ní si to nedovede představit a že ji miluje. Jen jí, né žádnou kamarádku veterinářku :-). Ke konci mi sice přišlo, že se tam tolik neukazoval, ale zase dostal prostor děsivý soused Roy. Ten vývoj situace mě tak zaujal, že jsem v ten moment nemohla jít ani spát. Nové postavy jsem si oblíbila a nejvíc sousedku Muriel. Představa, že ke mně takhle vlítne a nakáže mi zavařovat, pěstovat a vše ostatní, no, ale tak myslela to dobře :-).
Po dočtení jsem si šla hned objednat vánoční novelu, protože o těch dvou chci číst dál (a nejsem si jistá jestli u nás vyjde, spíše si myslím, že bude následovat příběh Marie), tak že to asi svědčí o tom, jak moc si mě to celé získalo. Nečetla jsem na posledy a je to jeden z těch příběhů, na který jen tak nezapomenu.
- začátek na novém místě
- dá se říci druhá šance
- zvířata, kam se podíváš i medvědi
- soused, z kterého jde strach
- společné podnikání
- prostředí, ve kterém se hodí mít nabitou pušku v dosahu
Příjemné a oddechové čtení. Kniha je velice čtivě napsaná, postavy mi dost sedly. Oblíbila jsem si Roye a Zekeho omdlévání :-D
Jak mě první díl přišel trochu prvoplánový s hraním na city, tak tento druhý jsem si opravdu užila. Moc mě bavil kozel, nerudný soused i sousedka Muriel. Mělo to šťávu, po trochu slabším začátku se to pěkně rozjelo.
Jako to bylo u prvního dílu tak se mi stalo i druhého.... Takový ten prvotní dojem, že jsem se nemohla úplně začíst a že by mě příběh hned čapl a pohltil... Ale čím dál jsem se dostávala, tím víc mě dostával a pak už jsem jen hltala stránku za stránkou a byla neskutečně zvědavá jak tohle celé dopadne... Opět mi příběh neskutečně padl do noty a ještě jsem navíc velmi sympatizovala s hlavní hrdinkou, protože podobné pracovní nasazení je mi doma také známo :) Ke konci i pár slz uteklo... Opravdu zanechalo velký dojem
Kniha Divoká Aljaška je ohromující cestou do divoké přírody, která vás pohltí od první stránky a nepustí, dokud neotočíte tu poslední. Autorka dokázala zachytit krásu i nehostinnost aljašské krajiny tak živě, že jsem při čtení téměř cítila ledový vítr na tváři a slyšela praskání sněhu pod botami. Příběh je strhující – naplněný emocemi, od strachu a osamění až po naději a odhodlání přežít. Postavy jsou autentické a jejich vnitřní boje, touhy i pochybnosti mě hluboce zasáhly. Sledujeme nejen jejich souboj s přírodou, ale i s vlastními limity a minulostí, což dává příběhu hloubku, která vás donutí přemýšlet o vlastních hodnotách a odvaze. Syrovost a upřímnost popisů vás vtáhnou do světa, kde každý den znamená boj o přežití, ale zároveň i poznání, že největší síla člověka tkví v jeho odhodlání a víře. Divoká Aljaška je nejen příběhem o přežití, ale především poctou nespoutané přírodě a vnitřní síle člověka. Tato kniha zůstane ve vaší mysli ještě dlouho po dočtení – je krásná, krutá a neskutečně inspirativní.
Opět jsem si užila krásnou atmosféru divoké aljašské přírody. Zároveň mě moc bavily postavy - Calla a Jonah, ty prostě nejde nemilovat. Ale zamilovala jsem si i souseda morouse Roye a dost silně vlezlou sousedku Muriel. Baví mě tihle lidé, kteří na první pohled působí tvrdě a nepřístupně, ale nakonec zjistíte, že je k tomu dohnala jejich nelehká minulost a že ve skutečnosti to jsou lidé s velkým srdcem, jen to nedávají najevo a pokud ano, tak poněkud svérázným způsobem.
Skvělá volba, pokud si chcete přečíst dobře napsanou romantiku s propracovanými postavami a zažít nevšední prostředí.
Bála jsem se, že pokračování nebude tak dobré jako 1. díl. Ale i 2. díl mě chytl. Je to trošku jiné, nejsou tam tak silné emoce jako v Nespoutané Aljašce, ale moc mě bavilo číst, jak se z Cally stává silná a sebevědomá žena a staví se na své nohy. Vztah Cally a Jonaha má pořád šmrnc (miluji sexy Yettiho), prostředí Aljašky je zajímavé (tahle země mě vždycky fascinovala). Je to úplně jiný svět. Jsem zvědavá na další pokračování a moc doporučuji :)
Tahle autorka a její díla nemají chybu.
Žádný přeslazený děj
Postavy jsou s unikátním charakterem, nedokonalé a normální
Nepřehnaný, ale přesný popis prostředí
Jsou tam aktuální témata ve světě
Kdybych mohla, dám tisíc hvězdiček. Doporučuju! Stejně jako všechny knihy od K. A. Tucker
Nejprve jsem si myslela, že pokračování nepřekoná první díl, při jehož čtení jsem se nasmála i si zabrečela. Opak se stal pravdou.... Obsah knihy vyobrazuje roční soužití "barbíny a yettiho" na samotě, v prostředí krásné, ale drsné zasněžené Aljašky. Pobyt zásadně změnil Callu, i když bojovala s vlastní nedůvěrou. S pomocí Jonaha, kozla Zekeho, mývala Bandity a nápomocných sousedů musela všechny nástrahy života na ranči pokořit, a že jich bylo. Pro městskou holku strastiplné, ale přeci "láska hory přenáší". Konec. Škoda, klidně bych dala přídavek tohoto hezkého příběhu i díky kvalitnímu překladu paní Šotolové.
(SPOILER) Chápu Cally nespokojenost s životem uprostřed ničeho s medvědem za zády a nepříjemným sousedem co by kamenem dohodil. Ale poměrně rychle zjistíme, že je to pro ni jak dělané. S Jonahem vedle sebe dokáže Calla, že je pracovitá, chytrá, nápaditá. Fandím jejich lásce jako trám. Moc hezký počin.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Deset malých nadechnutí |
| 2015 | Jedna malá lež |
| 2015 | Čtyři vteřiny rozhodnou |
| 2015 | Pátá cesta k pádu |
| 2024 | Osud hněvu a plamene |
Tohle byl tak krásný návrat! Miluju Aljašku!
Bála jsem se, jestli může pokračování romance něco zajímavého a nového přinést...ale ukázalo se, že zbytečně.
Chytlo mě to od druhé kapitoly a nepustilo až do konce. Nenudila jsem se ani trochu.
Samozřejmě první díl byl úplně jiný, silnější, emotivnější a romantičtější. Ale pokud mají mít romantické příběhy pokračování, měla by vypadat takto. Bylo to velmi reálné a musím se přiznat, že jsem si mnohokrát vzpomněla na knihu Vejce a já, ačkoliv srovnávat se nedají.
Ačkoliv byl první díl co do emocí silnější, tady jsem taky brečela, ale hodně se i nasmála.
Miluju to! Můj první letošní 5* příběh.
Snad se dočkáme i dalšího dílu v českém překladu...