Divoká labuť a jiné příběhy
Michael Cunningham
Otrávené jablko a opičí tlapa, která umí měnit osud; dívka, jejíž nezvykle dlouhé vlasy způsobí katastrofu; muž, který má jednu lidskou ruku a jedno labutí křídlo; domek hluboko v lesích, postavený z bonbonů a perníku, vanilkové polevy a svařeného cukru. V knize Divoká labuť a jiné příběhy mění Michael Cunningham postavy a předměty z dalekých, předalekých zemí – mytické postavy našeho dětství a náš tehdejší zdroj neskonalého úžasu – v nečekaně objevné příběhy. Spatříte okamžiky, na něž naše pohádky zapomněly nebo je záměrně zatajily. Roky, které následovaly po zlomení kouzla, fascinující okamžik nečekaně uskutečněného zázraku, osud prince jen zpola vyléčeného z prokletí. Zvíře stojí před vámi ve frontě v samoobsluze, kupuje si cigarety a sušené klobásky a hltavě se usmívá na pokladní. Znetvořený mužík se sklonem k provádění drobných kouzlíček se nezastaví před ničím, jen aby si opatřil dítě. Nevychovaný, líný Jack raději bydlí v suterénním pokojíku v domě své matky, než aby si našel práci, dokud jednoho dne nevymění krávu za hrst kouzelných fazolí. Nádherné ilustrace Yuko Shimitzu doprovázejí pohádky našeho dětství, které jeden z největších vypravěčů své generace přetvořil v příběhy svrchovaně temné, zvrácené a pravdivé.... celý text
Literatura světová Fantasy Pohádky a bajky
Vydáno: 2016 , BaronetOriginální název:
A Wild Swan and Other Tales, 2015
více info...
Přidat komentář
Celkem průměrná kniha. Čekala jsem něco více. Trochu více originality a drsnosti... Ale nedočkala jsem se. Moc často děj přeskakoval z pohádky do moderní podoby a zbytečně tak působil chaoticky a divně (a ne originálně, jak byl zřejmě záměr autora). Rozhodně ale velmi pozitivně hodnotím ilustrace.
Pohádky pro dospělé, do 18 let nevhodné :) Velice neotřelá záležitost, místy pěkná divočina snad až za hranicí mého vkusu... Nápadité a zvláštní, něco mě zaujalo více, něco méně. Autora jsem až do této knihy neznala, takže neznám jeho obvyklý styl a nemám s čím porovnat.
Kdyby to nebyl tento autor, tak bych asi něco takového nevyhledával. Zpočátku mne to trochu nudilo, ale některé kousky byly velmi dobré. Je to zajímavý nápad a Cunningham prostě umí. Musím přiznat, že u pár pohádek jsem originál neuhádl (asi proto, že jsem ani jako malý tenhle žánr moc nemusel a taky proto, že se jedná americké pohádky). Nejlepší je úplný závěr, kde se nic nestalo a všichni si tam víceméně žili šťastně i po smrti (královny a krále).
Tolik jsem od toho ani nečekala. :) Některé příběhy byly - pravda - slabší, ale jinak jsem si to užila a i se příjemně pobavila. Celkově si myslím, že přečtením této knihy rozhodně nešlápnete vedle pokud od ní nebudete očekávat něco velkého. Jediné, co bych vyčetla, je autorům občas poněkud chaotický styl a nedotaženost, i když ta je možná někdy záměrná.
Moc se mi líbí, že příběhy nejsou jen pozitivní nebo negativní. Nejlepší je za mě asi - Roz. čarovaní, Jackoby nic, Neochvějný cínový, Zvířata, Až do smrti.
Cunningham se rozhodl dát pohádkovým postavám lidský rozměr, nechal je prožívat traumata a podléhat vášním. Důvěrně známe příběhy tak získaly nový rozměr, ale většinou přišly o svou podstatu. Postavy totiž mají v pohádkách především sloužit vyprávění. Cunningham je přenesl do 21. století, kde prožívají zmodernizovanou variaci na původní příběh. Jednotlivé povídky většinou nefungují, protože pohádkové motivy jen nakousnou, chybí jim vývoj a pointa. Snad jen Neochvějný, cínový na vztahu rodičovského páru, který k sobě po krizi opět našel cestu, citlivě odkazuje na fatální spojení mezi vojáčkem a baletkou. Zbytek knihy bohužel balancuje mezi fraškou a marnou snahou dát pohádkám nové poselství, přičemž je často zbavuje jejich kouzla.
Tyto příběhy inspirované pohádkami mě okouzlily. Musím říci, že autor si nebral servítky a vhodil postavy do modernějšího hávu a nabídl některé známé pohádkové postavy ze zvláštní perpektivy.
Kniha nevšedně všedních pohádek v podání Mistra Cunninghama. Myslím, že víc slov a řádků netřeba psát. Dokonale zpracováno, nezapomněl na svoje zaměření na LGBT literaturu, která se zde odráží v každé pohádce. A ilustrace pana Shimizu doplňují celkově nádherné dílo.
Jednoduse nadhera! Ctenar ovsem musi krapet znat dilo mistra Cunninghama aby mylne neocekaval pohadky na dobrou noc.
Cunningham zpracoval klasické pohádkové motivy svou optikou a vznikla pozoruhodná kniha, hořká jak pelyněk. Přesto obsahuje jednu z nejhezčích pohádek, jakou jsem kdy četla. Příběh "Až do smrti" - příběh dvou lidí, kteří jsou přinuceni se podrobit osudu a vytěží z toho maximum, je jedna z nejhezčích pohádkových povídek.
Jak to dopadne, když si Cunningham vezme na mušku pohádky?
Namixoval kouzelnou klasiku s životní realitou bez iluzí a funguje to skvěle.
První minipovídka (či předmluva, sama nevím) se mi velice nelíbila a obávala jsem se, že toto skončí jedním velkým zklamáním.
Naštěstí jsem nakonec nadšená. Spousta pohádek mě naprosto nadchla a pobavila. Nejvíce jsem si asi zamilovala převyprávěnku (slovo roku!) o Cínovém vojáčkovi ♥
Příjemným bonusen navíc je, že vás čtením provází krásné ilustrace od Yuko Shimizu ♥
Romantické duše se možná budou hrozit, ale já jsem přesvědčená, že kdyby lidé byli pohádkovými bytostmi, všechno dopadne přesně tak, jak to napsal Cunnigham.
Cunningham je bůh. Konec tečka (.)
Divoká labuť není nejsilnější Cunninghamova kniha, ale ani v ní nezapře svůj typický rukopis. Někomu mohou předělané pohádky připadat až moc drsné, ale naturalismus je do jisté míry autorovým znakem. Cunningham umí brilantně vykreslit postavy - vyvrhele a zhýralce na okraji společnosti, které zasazuje do osobitých situací. A nejinak je tomu i v příbězích z Divoké labutě. Pravda, drží se sice základu jednotlivých pohádek, ale promítá do nich vlastní myšlenky a vlastní styl, surrealismus. Některé jsou zkrátka jen slabší než ty druhé. Za mě jednoznačně vede variace na perníkovou chaloupku - s Cunninghamem v ruce si tu zkázu taky vždy představuju v romantičtější a vznešenější podobě.
Na knihu jsem se velmi těšila, jelikož ač dospělá, mám ráda pohádkové příběhy. Tohle pojetí mě osobně bohužel vůbec nenadchlo, jediný klad shledávám v nádherných ilustracích. Příběhy jako takové se mi bohužel nelíbily, takže se raději vrátím ke klasickým zpracováním pohádek.
Je-li toto o kousek méně smutné než jiná próza, pak mé odhodlání číst něco jiného od Cunninghama začíná brát za své. Bylo to krásné a smutné. Nostalgicky. Skoro jako od Fulghuma. Archetypy pohádek zasazené do moderní doby. Krutě, realisticky, snově. Nevím, jestli je to rozumné řadit do literatury pro děti a mládež, ale literatura - kvalitní - to bezesporu je.
Jsem moc rád, že česky vyšel i tenhle Cunningham, je příjemné číst jeho umění v úspornějším (a tím stravitelnějším) rozsahu. Bál jsem se, že bez znalosti některých anglosaských pohádek to nebude ono, ale použité motivy jsou univerzální. Jednohubka, literární hříčka, ovšem cunninghamovsky krásná a trefná. A o kousek méně smutná než ostatní prózy. V paměti mi zůstane třeba epilog Sněhurky, vždyť asi všichni někdy toužíme po návratu momentů, kdy jsme se zamilovali, kdy nám protějšek připadal dokonalý. Tak šup zpátky do skleněné rakve, aspoň na pár minut, tomu říkám fetiš! :-) (Čteno v překladu Veroniky Volhejnové.)
Pohádky očima vyhaslé štětky z baru nasáklé kouřem z cigaret v hávu ilustrací hodných Andersena, Cynické a rádoby protřelé...
To senzační, co jsem na celé knize objevila byly ilustrace , a to přímo excelentní. Obsah pohádkových povídek se mi jeví jako záměrně drsný , a to bez nadšení pro zážitek nebo poučení . Takže pohádky kouzla zbavené, do reality vložené. Čekala jsem vždy na konci alespoň kapičku humoru, nebo jiskru nadhledu nad těžkým životním osudem, nic. Pocit z autorovy msty nepříjemně přemohl rádoby zajímavé téma. Za ilustrace 5* Yuko Shimizu.
Taková "jednovečerní jednohubka", při které vám ledacos dojde. Třeba že na těch poupravených pohádkách je vlastně velký kus pravdy z dnešního světa :-)
Je to vlastně strašně krutá kniha, na nic si nehraje, pohádky v ní nemusí končit šťastně, ale spíš ... reálně? Cynicky? Každý musí posoudit sám. Ale zarputilí milovníci klasických pohádek budou nemile překvapeni, protože postrádají jakoukoliv jemnost a "pohádkovost". Přesto jsem si čtení užila.
Celkový nápad byl velmi dobrý a na knihu jsem se velmi těšila. Bohužel kniha nedostála mému očekávání. Byly v příběhy krásně zpracované, ale i slabší. Jako nejpodařenější bych označila asi "Neochvějný. Cínový.", "Zvíře" a "Až do smrti"...
Autorovy další knížky
2004 | Hodiny |
2005 | Domov na konci světa |
2014 | Tělo a krev |
2011 | Za soumraku |
2015 | Sněhová královna |
Příjemná jednohubka na večer a tak trochu jiné pohádky. Lepší i horší, ale bavil jsem se.