Divoké karty I
George R. R. Martin , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/206715/bmid_wild-cards-divoke-karty-1-SGj-206715.jpg
3
191
191
Divoké karty série
1. díl >
Odhalte tajné dějiny světa – dějiny, v nichž Zemi roku 1946 postihne mimozemský virus, jenž hrstku přeživších obdaří podivuhodnými silami. Z některých se tak stanou Esa – bytosti duševně i tělesně přesahující lidský potenciál. Jiní se stávají Jokery – bytostmi stiženými podivnými duševními a tělesnými vadami. Zatímco někteří propůjčí své síly do služeb lidstva, jiní se stanou jeho nepřáteli. Divoké karty vyprávějí jejich podivuhodné příběhy. V úvodním svazku legendární série antologií editora George R. R. Martina se nám v sérii skvělých příběhů představí mistři fantastické literatury Roger Zelazny, Howard Waldrop, Lewis Shiner a samozřejmě sám George R. R. Martin. Nové rozšířené vydání, jež vám nabízíme, pak obsahuje také příběhy současných talentovaných spisovatelů Davida Levina, Michaela Cassutta a Carrie Vaughnové. Slavné příběhy Divokých karet začínají, a pokud jste příznivci barvitých fantastických příběhů, rozhodně si je nenechte za žádnou cenu ujít…... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Wild Cards I, 1987
více info...
Přidat komentář
Mně ta fantastická alternativní historie celkem bavila. Některé příběhy se mi hodně líbily, jiné byly dobré a několik bych hodnotil průměrně. To spojení povídek různých autorů také pomocí známých "es" mi přišlo logické a zapadalo do konceptu.
Dám ze slušnosti jednu hvězdu. Přečetl jsem s námahou dvě povídky. Nedalo pomalu číst mám tu ještě druhý díl tak snad bude lepší
K této knize bych se asi jinak, než přes Pevnost vůbec nedostal. Ani by mě to totiž nenapadlo.
Celé to působí totiž jako strašný galimatyáš. A je otázka, jestli za to může samotné vydání od Arga nebo fakt, že Martin z toho námětu opravdu udělal mrdnik.
Přišel totiž s nápadem, že záhy po druhé světové válce na Zemi nenápadně zaútočili Mimozemšťani. Nenápadně myšleno bez povšimnutí, ale s virem, který většinu lidstva zabije a z druhého udělá nadbohy. Jestli se tomu tak dá nazývat.
No a požádal kamarády a spisovatele kolem sebe, aby do tohoto světa přispěchali se svojí neotřelou myšlenkou formou nějaké povídky.
Problém ale je, že v tom je právě strašný zmatek. Postav je přehršel. Dění je na přeskáčku všelijaké a výsledek je takový, že když k těm autorům nemáte kdoví jaký vztah, asi Vás to nevtáhne.
Nejlepší povídky ale jednoznačně od Rogera Zelaznyho - Spáč. Je znát, že to byl génius doby.
Silou vůle jsem přečetla první povídku. A to byla nuda. Vůbec netuším, o čem to autor psal a proč.
Ano je to množství příběhů nalepených na jednu dějovou linku. Ano je to spíše antologie povídek a novel, než klasická kniha. Ano čte se to pomalejí - antologii, taky nečtete hned po sobě. A ne není to nudné. Jen je potřeba přistoupit na hru, kterou Martin připravil.
Jak již píše kolega pode mnou, zdlouhavé čtení. Spousta dějových linek, což je u Martina typické. Trochu mě zamrzelo, že se skoro až vytratila dějová linka s Croydem.
Knihu sem dočetl (fakt to není rychlé čtení) a pak sem to dal dvakrát jako audioknihu . Že by to byla nuda ? to se nedá říct v žádném případě ! Jen je to víc o přemýšlení než akční jízdě kterou nejspíš očekává většina lidí když se koukne na přebal XD A ač to zní divně já se bavil a bavilo mě u té knížky přemýšlet .
Já teda se čtením zdaleka takové potíže neměla. Jasně, je to sbírka povídek různých autorů, takže něčí styl nám může sednout lépe než jiný, stejně tak některé jsou obecně fakt slabší, protože to není sbírka 'best of', každý se s povídku popral jinak. Pořád mě to ale bavilo, já jsem čekala a ocenila různé styly a potěšilo mě, když jsem někde lehce narazila na známou postavu. Vir divokých karet mě zaujal a líbí se mi tenhle koncept skladby knihy, který odráží jedinečnost působení víru a dává široké možnosti fantazii a zpracování. Povídkové knihy jsou prostě jiné než román a nemusí dávat kompletní historii, pro mě tohle fungovalo.
Stejně jako mnoho jiných jsem se nechal zlákat jménem autora. Při poslechu audioknihy jsem nabyl podezření, že se buď jedná o Martinovo velmi rané dílo, nebo v posledních letech prodělal značně progresivní neurologickou chorobu.
Zdejší hodnocení mě utvrdilo v názoru, že nemá význam čekat na zázračný vzestup kvality, a končím tedy u prvního dílu v čase komise pro vyšetřování neamerické činnosti.
Nuda. Ano, tohle jedno prosté a výstižné slovo dokáže shrnout moje pocity z celé knihy. Na obalu samozřejmě vidíte masivním fontem vyvedené jméno George R. R. Martine, aby se Divoké karty dobře prodávaly, ale to, že byl hlavně redaktor této záležitosti a přispěl pouze okrajově, zjistíte až pozdě. Nejvíc mne překvapivě iritovala právě skladba této knihy. Než jsem se stačil s nějakou postavou sžít, byla pryč a někdy se už ani nevrátila. Vím, o tom povídkové knihy jsou, ale já si čten neužil.
Každá kapitola patří jinému autorovi a za mě je to prostě znát. Pár jich mě vážně bavilo, snad dvě dokonce na plný počet hvězdiček, některé se nedaly číst takřka vůbec. Každá kapitola se zaměřuje na jinou postavu, která byla zasažena virem. I když se občas pozastaví i nad nějakou již zmiňovanou událostí či postavou, nic moc nového o ní se nedozvíme. Hlavně pomalu žádná kapitola není pořádně zakončena, takže přesně nevíte, jak to vlastně dopadlo a další kapitoly Vám na to také neodpoví.
Kniha se četla strašně špatně. Sice jsem na ní měla spoustu času, přesto jsem jí četla neuvěřitelně dlouho, až jsem z toho byla zoufalá. Kolikrát jsem ani nevěděla, co čtu. Nelíbilo se mi ani to velké časové období.
Tak prvně, kniha je neskutečně dlouhá (četl jsem najednou celou sérii). Zpočátku je to docela nadějné, rozehrává se nám tu nový a originální svět. Několik (možná tak 5) příběhů je docela dobrých. Ale "divoká většina" je neskutečná nudná a vesměs nechutná blbost, která nedává žádný smysl. Tuhle sérii bych příště přeskočil...
Děj knihy zahrnuje období od 40. do 80. let 20. soletí a mapuje proměny ve společnosti stran postojů k lidem postiženým tzv. virem divoké karty, který je buď deformuje, nebo jim dodává superschopnosti. Jednotlivé příběhy na sebe navazují jen v rámci časové osy a jsou propojeny narážkami či určitou rolí dříve zmíněných postav. Kniha je kolektivním dílem třinácti autorů, což ji uchránilo jistého stereotypu a dodalo široký rámec. Jako pokus rozhodně zajímavé, ale šálek mé kávy to není, chybí tomu něco, co by mě oslovilo, zasáhlo, nutilo o věci přemýšlet, domýšet příběhy atd.
Ke knize jsem se dostal díky jménu autora, ale musím říct, že jsem čekal více. Některé kapitoly se četly pěkně a bavily mě, u některých to bylo přesně naopak. Vytvořit povídkovou knihu ve spolupráci s tolika autory byl určitě skvělý nápad, ale finální práce mohla dopadnout určitě lépe.
jenom pro fanoušky komixové tématiky, pokleslý žánr co může být populární jen v USA, které dílo poklonkově glorifikuje,:(
Část díla
Duchařka zdolává Manhattan
2010
Epilog: Třetí generace
1987
Fortunatova dlouhá, temná noc
1986
Hluboko dole
1986
Kapitán Katoda a tajné eso
2010
super počteníčko