Dlouhý okvětní plátek moře
Isabel Allende
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519628/bmid_dlouhy-okvetni-platek-more-hgi-519628.jpg
4
61
61
Strhující románová sága od nejčtenější španělsky píšící autorky Koncem třicátých let 20. století se Španělsko propadá do chaosu občanské války. Na útěku před stoupenci generála Franka se ocitne i mladá těhotná vdova Roser a Víctor Dalmau, armádní lékař a bratr jejího zesnulého manžela. Aby přežili, musí udělat něco, po čem ani jeden netouží – uzavřít sňatek. Spolu se dvěma tisíci dalších uprchlíků se na lodi vydávají do Chile, kde hodlají začít nový život. I přes svoji složitou situaci se nevzdávají naděje. Uvidí ještě někdy svou rodnou zemi svobodnou?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , MottoOriginální název:
Largo pétalo de mar, 2019
více info...
Přidat komentář
první setkání se spisovatelkou a určitě vyhledám další knihy.
Z počátku drsné vyprávění se pomalu mění na skoro poetickou knihu o přátelství, odpovědnosti a lásce.
Krásná kniha
Příběh několika jednotlivců a jejich cesta životem od mládí z děsů a nebezpečí španělské občanské války na druhý konec světa do exilu. Provázíme je při šťastných i nešťastných momentech až do jejich stáří. Silné osobní osudy na pozadí silných politických světových událostí. Z tohoto ohledu nemám co vytknout.
Zjistila jsem ale, že mi styl vyprávění Allende moc nevyhovuje. Hodně málo přímé řeči a velké věci (události, emoce) jsou vlastně popisovány celkem suše. I když i já jsem na konci zatlačila slzu.
Posloucháno jako audiokniha v angličtině..
Právě jsem nadšeně přečetla knihu, která se točí kolem života emigrantů ze Španělska (ze kterého je vyhnala tamní politická situace po skončení občanské války), politické a společenské historii Chile. To bych do sebe neřekla :-)
Veľmi zaujímavá a poučná kniha, z ktorej som sa veľa dozvedela o španielskej občianskej vojne, utečencoch, o ich osude vo Francúzku a Čile. Na pozadí týchto udalostí sa odohráva príbeh Victora a Roser. Tieto dve hlavné postavy mi boli veľmi sympatické. Predstavovali rôzne podoby lásky a porozumenia.
Kniha je napísaná prevažne opisným štýlom, dialógov je pomenej. Napriek tomu knihu odporúčam prečítať.
Tahle knížka nebyla pro mne. Historii Španělska a Chile znám matně ze školního dějepisu a ani dneska mě valně nezajímá. Mějte mě za ignoranta, ale už několikrát jsem použila rčení: "historie je mi lhostejná, zajímá mě budoucnost, protože v ní chci strávit zbytek svého života." Z historie se nikdy nikdo nepoučil, protože se stále opakuje a bude opakovat nerovnováha zla a dobra. Hrůzy války, propletené osudy množství lidí a jejich vztahů jsou v této knížce popsány výborně, každopádně je to kvalitní román, u kterého si milovníci takových obsáhlých ság přijdou na své.
Isabel Allende je bezesporu kvalitní vypravěčka ....
Opět nám přináší příběh z historie, začínající válkou ve Španělsku pod nadvládou Franka - pronásledování, útěk, cestování .... ale hlavně podpora a vzájemná pomoc ....
Pěkně vyobrazené postavy - síla ženy v postavě Roser a zodpovědnost muže v postavě Viktora ....
A připomenuty verše Pabla Nerudy, písně Vicvtora Jary a osobnost Salvadora Allendeho - i s vojenským pučem ....
Kniha zobrazuje období v dějinách .... a autorka tu v podstatě zanechává memento ....
Doporučím zájemcům o historii.
Dům duchů nebo Eva Luna mě asi vzaly o trochu víc, ale Dlouhý okvětní plátek moře se mi taky moc líbil. I kvůli tomu, že mě vzal na dějepisnou výpravu nejprve do Španělska a pak do Chile, přičemž zvlášť o druhé zemi jsem měla jen malou povědomost. Příběh napříč desetiletími ubíhá poměrně svižně a přibližuje příběh dvou lidí, které spolu vlastně nedobrovolně spojil osud a jak se časem ukázalo, byl ten osud velmi příznivý. Tedy v něčem, i jim dokázal dost pomíchat kartami. Je to příběh rozsáhlý, pojímá jednotlivce i celé národy. Je o lásce, smrti i přežití, o náhodách, ztrátách a nálezech.
Velmi mě překvapila činnost Pabla Nerudy, ta jiná než básnická. 4,4
Znáte ten stav, kdy dočtete a snažíte se všechny pocity a myšlenky vstřebat a utřídit?
„Jednoho dne, někde - kdekoli, neochvějně, najdete sami sebe, a to, a jedině to, může být nejšťastnější nebo nejtrpčí chvíle vašeho života.“ Pablo Neruda
Příběh se mě dotkl. A to nejen proto, že mám ráda poezii Pabla Nerudy; krásné vzpomínky na cestování po Chile; a jedna z mých nejmilejších knih je Dům duchů. A znovu se to Isabel Allendeové povedlo a získala si mě svým vyprávěním o válce, uprchlících, vysídlení a hledání nového domova. Občanská válka ve Španělsku, Franco a jeho teror, kvůli kterému mnozí prchli do Francie, uprchlické tábory, Pablo Neruda a jeho loď Winnipeg a politické dějiny v Chile. Kniha splňuje všechny moje nároky na historickou fikci - poskytuje nové souvislosti a zároveň integruje fakta, aniž by příběh zahltila. Díky tomu jsem si mohla některé postavy a události hledat a najít si něco navíc. Hlavní postavy autorka vykresluje s takovým citem pro detail, že jsem se mohla do nich snadno vcítit a prožívat jejich frustrace a slepé uličky naděje.
Jediné, na co jsem si chvíli musela zvykat, je vyprávění ve třetí osobě - občas to působilo trochu neosobně, ale předpokládám, že to byl záměr, aby se postavy (i čtenář) mohly odpoutat od hrůzných událostí kolem sebe.
Isabel Allende to umí určitě lépe, určitě to dokáže s větším podbarvením a zájmem o téma a prostředí o němž píše, dokonce i postavy umí vyšrafovat lépe. Kniha velmi šustí papírem, ze všech scenérii se stávají stíny. Autorčin rukopis zde není vůbec znát.... monotónní sesuv bez sebemenší snahy vtáhnout čtenáře někam dál. Nehodnotim... Nevím jak, kdyby to bylo od jiného výrobce tak bych se osmělila na 3* , ale takto vůbec nemám ponětí...
(SPOILER)
Španělsko. Píše se rok 1938. Víctor je student medicíny, ale ve službách republikánů ošetřuje zraněné vojáky.
Roser studuje hudbu, je zasnoubená s Víctorovým bratrem, který v občanské válce padl, navíc je těhotná.
Oba dva se po porážce vydávají na vlastní pěst do Francie, kde se opět shledají.
Díky chilskému básníku Pablovi Nerudovi se jim naskytne možnost odejít z uprchlických táborů na jihu Francie do Chile. Má to ale háček, musí být manželé. Takže ze zcela praktických důvodu se Roser a Víctor vezmou.
Sledujeme jejich životní pouť po více jak padesát let od nalodění na loď Winnipeg, která je do Chile zaveze, to, jak se zabydlí a zařídí, seznamujeme se s jejich láskami i přáteli. Po mnoha letech jsou nuceni po puči opět emigrovat, a pak se zase vrací zpět do Chile, kde si vybudovali domov.
Kniha je především o lásce a vztazích, o lásce mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, lásce milenecké, manželské, přátelské, nezištné, sobecké i nesobecké.
Přijde mi, že kniha naplňuje citát, že domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí.
Tato kniha vypráví zajímavě nejen o historii Chile, ale i o občanské válce ve Španělsku, navíc se dotýká stále aktuálního tématu uprchlíků z válkou a politickými změnami zmítaných zemí.
Nelíbilo. Hodně zajímavý životní příběh, ale zpracovaný tak nezáživným způsobem, že jsem chtěla knihu několikrát odložit a nedočíst. Minimum přímé řeči, obšírné až otravné popisování širších souvislostí, přitom pasáže, které se týkají klíčových životních událostí hlavních postav, a posouvají tak celý příběh, jsou odbyté doslova pouze několika větami. Žádné emoce, jen strohé odvyprávění skutečnosti. Strhující román si opravdu představuji docela jinak.
Štvrté alebo piate stretnutie s pani spisovateľkou, ale len prostredníctvom kníh. Všetky predchádzajúce sa mi páčili, hlavne Dom duchov. Krásne konkrétne písanie, klasický román, rozprávanie bez experimentálnych vsuviek a avantgardných šialenstiev, proti ktorým síce nemám nič, ale ani ich nejako extra nezbožňujem. Príbeh niekoľkých postáv, začínajúci španielskou občianskou vojnou a končiaci tuším v roku 1993, alebo 1994? Nie som si istý. Skvelá kniha. Plný počet hviezd, howgh!!!
Příběh Roser a Víctora sledujeme od roku 1938, kdy ve Španělsku zuří občanská válka, až po rok 1994, kdy Víctor jako vdovec žije v Chile v malém domečku. Román přináší českým čtenářům poutavý pohled do osudů španělských exulantů, kteří našli nový domov za oceánem v Chile a poté zažili to samé, když se moci ujal diktátor Pinochet. Dlouhý okvětní plátek moře je metafora pro Chile.
Válečný konflikt, útěk za lepším, láska kde by ji nikdo nečekal a lidé, kteří se v životě mají potkat, se zkrátka potkají. Občas i vtipná hláška odlehčí těžký osud běženců. Mapa a google k ruce jsou nutností.
Knížka je historickým románem, který se opírá o celou řadu reálných historických událostí a autorka své zdroje zmiňuje i v doslovu. Bohužel, často mi při čtení přišlo, že čtu spíš nějakou historickou faktografickou knihu než beletrii a ubíralo to pro mě na čtivosti. Během první třetiny na mě autorka nasypala tolik postav, že jsem několikrát zmateně přemýšlela, kdo je kdo a litovala, že jsem si nemalovala rodokmeny postav.
Když se ale odprostím od tady toho, tak to bylo fajn čtení, díky kterému jsem se dozvěděla zase něco nového a osvěžila si hlavně chilskou historii. Jakmile jsem se zvládla zorientovat v postavách, příběh mě začal mnohem víc bavit.
Pokud máte rádi historické romány s hromadou postav, tak knížce určitě dejte šanci. Já se díky ní dozvěděla spoustu věcí o Pablu Nerudovi, lodi Winnipeg a osvěžila si své znalosti o Allendem a Pinochetovi. A to není nikdy na škodu.
Nelehký příběh, který začíná občanskou válkou koncem 30.let ve Španělsku. Victor, který se učí léčit zraněné v táboře, nakonec musí s mnoha jinými lidmi emigrovat, Francie má zavřené hranice, putují s vízem do Chile. Osud ho svede dohromady s Roser, která milovala Victorova bratra.
Nelehký úděl lidí, kteří vydrží a přetrpí cokoliv, jen aby mohli žít dál a v cizí zemi našli nový domov. Ani jeden z nich neví, zda kdy a jestli vůbec uvidí znovu svou rodnou zem.
Z Roser se stává známá zpěvačka a klavíristka, čemuž se věnovala už ve Španělsku, Victor dostuduje medicínu a stává se lékařem.
V knize je zaznamenaný celý jejich život. Jak se měnil v důsledku politiky, ale i lásky, obětavosti pro druhé, s různými lidmi, které poznali. Victor si prošel nejednou životní zkouškou. Roser byla velmi moudrá a krásná žena.
Nejvíc se mi líbilo jejich manželství, jak se postupně upevňovalo, aby nakonec přerostlo v lásku pevnou jako skála. Nemusela být na začátku, byla až na konci po mnoha prožitých let, kdy si byli navzájem oporou.
Části s politikou se mi četli hůř, ale byli v knize důležité. A samozřejmě nechybí ani občasné odkrývání rodinného tajemství. Kdo má rád rodinné ságy, kdy je u hlavních hrdinů napsaný celý život, bude se jim kniha moc líbit. Autorka píše čtivě.
Kvalitní, čtivá kniha, ve které se navíc dozvíte spoustu informací o politické situaci ve Španělsku a Chile. Jednoznačně doporučuji!
Příběh Roser a Víctora. Koncem třicátých let 20. století se Španělsko ocitá v občanské válce, těm, kteří chtějí žít svobodně, nezbývá nic jiného než emigrovat. Podaří se to i hlavním hrdinům, kteří se tak dostanou do Chile, kde chtějí začít nový život. Rádi by se však jednou vrátili do své rodné země a věří, že bude brzy opět svobodná.
Velmi oblíbená autorka a moje první setkání s ní. Už teď vím, že však rozhodně nebylo poslední.
Sledujeme zde osudy jedné rodiny, a to od roku 1936 až do roku 1994. Jejich život rozhodně nebyl jednoduchý, ale díky odhodlání, síle osobnosti a podpoře, zvládají i opravu náročné výzvy.
Je to příběh o svobodě, lásce, stáří, síle rodiny, ale i o touze po domově a hledání svého místa na zemi. Tím, že je příběh založen na skutečných událostech, je o to víc smutnější. Navíc, když si v dnešní době uvědomíme, jak se historie neustále opakuje, tak mi bylo při čtení opravdu úzko.
Ze začátku jsem si musela zvyknout na autorčin styl, trochu mi vadilo dost politiky, ale čím více jsem četla, tím více si mě příběh získával. Ke konci jsem knihu nemohla odložit a potřebovala jsem vědět, jak to s Roser a Víctorem dopadne.
Mám ráda, když se v knihách dozvím něco nového a zde toho byla spousta, navíc vše podáno přehledně a jasně.
Úžasná kniha o smutných momentech světových dějin, která se vám dostane pod kůži.
Každý autor má podľa mňa právo "pisateľsky" rásť. Preto som od tejto knihy neočakávala , že bude podobná predchádzajúcim knihám. Páči sa mi, že politickej situácii je venovaná rovnaká pozornosť ako samotnému príbehu. Jediné, čo mi trochu kazilo radosť z čítania, boli veľmi malé písmená, ale za to autorka nemôže.
Štítky knihy
pro ženy vystěhovalci, emigranti Chile španělská občanská válka (1936-1939) chilská literatura domluvené manželství hispanoamerická literatura
Autorovy další knížky
| 2002 |  Dům duchů |
| 2006 | Eva Luna |
| 2003 | Dcera štěstěny |
| 2003 |  Město netvorů |
| 2001 | Paula |
Knížku od Isabel Allende si vždycky přečtu rád, a tahle mi navíc padla do ruky pár dní po návratu z Katalánska. Zrovna jsem si říkal, že by se mi líbilo něco o Barceloně. Zkrátka, bylo to dokonalý načasování.
Příběh Víctora a Roser se vlastně odehrává většinou v Chile, ale kořeny má hluboko právě v Barceloně a Katalánsku za španělské občanské války. Tam po prohře republikánů a vítězství generála Franca začíná cesta těchto manželů z nutnosti přes koncentrační tábory ve Francii za záchranou, až do vzdálené a neznámé Chile. Mimochodem byla pro mě naprostá novinka, že cestu stovek španělských uprchlíků do Chile vydupal ze země prakticky sám známý chilský básník Pablo Neruda (hluboce před ním smekám). Mělo to být jen na čas, než diktatura ve Španělsku skončí, ale ta trvá deset let, dvacet let, třicet let... a pak se kolo dějin pootočí, historie se zopakuje a někdejší uprchlíci před Francem musí prchat před tajnou policií generála Pinocheta.
Ale to není zdaleka všechno, o čem se tu dočtete, život těch dvou je zajímavý příběh i bez diktátorů. Dovíte se dost především o životě v Chile ve 20. století, od 30. let přes socialistickou vládu Salvatora Allendeho a Pinochetovu diktaturu až do 90. let.
Je to jiné než magicko-realistický Dům duchů, ale pořád velmi dobré čtení, které doporučím každému.