Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277379/bmid_dneska-uz-se-tomu-smeju-1qv-277379.jpeg
4
626
626
Vzpomínky herečky Adiny Mandlové. Kniha, která vypovídá nejen o ní, ale i o době, o hereckém prostředí, o povaze národa, o tomto divném století, v němž je nám souzeno žít. Publikace je doplněna mnoha nikdy nepublikovanými obrazovými materiály. Třetí vydání exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers Josefa Škvoreckého v Torontu.... celý text
Přidat komentář
Kniha je vedena neustále stejným stylem - nabubřele a "já jsem nej".
Už od dětství ji VŠICHNI milovali a ač na školu s.ala, VŠECHNO uměla a měla vyznamenání, obrazy které maluje místo muže se VŠEOBECNĚ LÍBÍ, byla skvělá sportovkyně, na neskutečně obyčejnou a nehezkou matku se nalepí fantasticky vydělávající stavitel (nevzdělaný ruský legionář) který jim dodá služku, šoféra, auto, tuny hadrů z nej salónů atd. Herci a zpěváci s ní od 12 let zpívají sonáty a líbají jí ruce. Prostě vždy měla to nej z nej, aniž by se přičinila... učiněný Potter! A to jsem teprve na straně 32, když je ještě děcko.
Po prezentaci Minimaxu se "okolo ní v úžasu seběhly všechny bardámy v hlubokém obdivu"?? Co by na ni jako měly, nezletilým děcku?? A tak je to pořád. Všichni jí všude žerou, každý ji chce.
Ani snad nechci vědět, co bude dál.
Z komentů tady jsem čekala, že bude prostě jen úderněji vyprávět o životě a ne se furt všude cpat na první místo takže jak vidím, v pocitu (nechuti) vůči ní jsem se nespletla a jen lituji ty, kteří s ní museli v těch dobách koexistovat.
Postupně budu připisovat weird momenty
Potrat bez narkózy??
Po jedné jediné trapné větě v propadáku se na ni jdou dívat režiséři a tehdy největší Haas jí ihned dá roli. Jistě.
"Stejně jako VŽDYCKY v Praze, i v Berlíně jsem hostila herce a režiséry."
Líbí se mi že v závěrečných rozhovorech, ať se jí zeptají na dům nebo kam se postěhuje teď, vždycky začne mlet o tom, jak jim politika a systém ubližovali a jak byli vyhoštěni a bleble, čili se nám z velké drsné huby stala ublížená fňukna která nemá nikoho a nic:)
Krásná, talentovaná, upřímná, prostořeká, ironická... To vše a mnohem více byla naše herečka Adina Mandlová, a její biografie je napsaná přesně v takovém duchu. Knížka se dobře čte, je napsaná opravdu moc dobře.
Adinu Mandlovou v jejich filmech obdivuji, vždy na mě působila velmi dobře, ale díky knížce člověk pozná, že ve filmech byla opravdu někdo jiný, a že její život byl jeden velký kolotoč - jednou nahoře, pak dole. Myslím, že Adina si za svůj život prožila víc než dost, a vše to zvládla s grácií. Její úspěchy náhle vystřídaly pády, v životě byla středem mnoha pomluv a závisti. Ke konci života to taky neměla úplně jednoduché, nemoc, nevydařená manželství, až ke konci našla i ona své štěstí, ač bohužel ne jako herečka.
Díky této knize budu na Adinu koukat jinýma očima, ona opravdu nebyla tou jemnou dámou, jakou jí občas můžeme vídat ve filmech, ale byla to žena, která si dokázala života náplno užívat. Musela tvrdě bojovat, a klobouk dolů, bojovala opravdu statečně.
Adino, moc velký dík za tu krásnou knížku, ke které se určitě ráda vrátím, a taky za všechny ty krásné filmy, u kterých člověk vypne starosti dnešní doby a užívá si bezstarostnost filmů, ač doba, ve které byly točené, nebyla vůbec jednoduchá, a každý si za kamerou užíval své radosti a strasti života... Ale ty filmy vždy zůstanou klasikou. Kdo by nemiloval eleganci a šmrnc doby dřívější...
Adina prežila určite svoj život naplno. Samozrejme úspech a krása ide ruka v ruke so závisťou ľudí, ale slávni ľudia sa s touto skutočnosťou musia zmieriť. Vo svojom živote veľa videla, zažila, precestovala celý svet, spoznala hordu zaujímavých a výnimočných ľudí, zažila vojnu, slávu a pád celebrity. Bola svojská, huba nevymáchaná, ale bola to skvelá a jedinečná Adina.
Tuto knížku jsem si přečetla kvůli čtenářské výzvě. Moc se mi líbila, je hezky napsaná.
Mám ráda paměti od známých osobností a jejich knihy, které sami (samozřejmě s pomocí odborníků) napíší. Přijdou mi více opravdovější, než když někdo jiný napíše za ně jejich životopisy a životní příběhy. Jsou více od srdce a tato kniha není výjimkou. Za mě pěkné čtení a pohled na herečku, jaká doopravdy byla (alespoň myslím) a co skutečně pociťovala, když odhodila pozlátko a falešné úsměvy, které její profese často vyžadovala.
Četla jsem autobiografii Adiny Mandlové ještě před 89. rokem, nyní jsem si ji vyslechla ve skvělé audionahrávce proložené ukázkami z prvorepublikových filmů, v nichž Adina Mandlová hrála. Vždy jsem Mandlovou považovala a i nadále považuji za nejlepší předválečnou herečku, jejíž krása a vynikající herecký talent byly takřka bez konkurence a vždy se budu s potěšením dívat na její filmy, zvláště ty s Hugo Haasem. Ale popravdě řečeno její autobiografie mi ji rozhodně sympatičtější neudělala. Ve filmech sice hrála okouzlující, distingovanou dámu, v osobním životě se však rozhodně jako dáma nechovala! S otevřeností a dokonce i s pýchou popisuje svůj promiskuitní život a vypočítavé střídání milenců. Korunu tomu pak nasadily její dopisy, plné hrubosti a vulgárních výrazů, které psala ve švýcarském sanatoriu! Životopis se dobře čte, Adina byla bystrá se sympatickým smyslem pro ironii. Jeho největší hodnota je ve vylíčení dobových poměrů před válkou, za války a těsně po ní a pohled do zákulisí slavné osobnosti. Za sebe mohu říct, že dobře vím, proč autobiografie slavných raději nečtu...
K jejím vzpomínkám jsem se dostal až po mnoha létech. Knížku si koupil můj tatínek, a já si ji loni bez dovolení vypůjčil a přečetl, on snad tam nahoře nad tím přivře oko.
Adina byla prostě svá a ta její sžíraná prostořekost a způsob života dráždila tehdejší kritiky a nešla pod nos ani pozdější avantgardě.
Svým upřímně jednoduchým, přímočarým způsobem nastavila zrcadlo celé společnosti, která se pod vlivem událostí postupně zavírala sama do sebe s naprostou neschopností odpustit a nechat žít.
Počáteční žertovný nadhled pomaličku pozbýval humoru, a tak jak se čas nachyloval, poznenáhlu nabýval spíš polohy posmutnělé ironie s kapkou hořkosti.
Adině lze vytýkat leccos v tunelu černobílého vidění světa, samozřejmě, měla svoje chyby, za které zaplatila, ale rozhodně ji nemůžeme vinit, že by měla špatné srdce. Byla to hrdá žena, která si uměla vyrobit nepřátele svou třeskutou upřímností, přesto si zachovala glanc, který byl úplně jiný než načinčané a namyšlené, sobecké pozlátko Lídy Baarové.
Knížce by možná pomohlo pár faktických poznámek pod čarou, třeba k názvům, jménům anebo k uváděným historickým skutečnostem (ideálně od zkušených historiků) a důkladnější korekce textu (já v tom vidím jen ten životní příběh, nikoliv chyby v textech).
Každopádně doporučuji, třeba načíst jen pár kapitol z osobité zpovědi osobnosti, která si už na nic nehrála.
Přiznám se bez mučení tady teď a rovnou, že jsem Adinu Mandlovou měla zaškatulkovanou jako takovou štětku a mrchu, která se ráda nechávala vydržovat svými milenci a muži na vysokých postech (aférka s Frankem) . No, zdání klame. Nakonec jsem svůj názor úplně otočila. Až mi z toho poklesla čelist. Ještě teď se sama sobě divím, jaký to byl veletoč. Je pravda, že její život byl velmi bouřlivý a vydal by na několik románů!!! Byl skutečně bohatý a pestrý. Na jednu osobu toho bylo opravdu dost. Zažila slávu i pád, obdiv i nenávist, lásku a ponížení, smrt dítěte, vězení, nemoc. Uměla dávat i brát. Muži jí leželi u nohou a taky ji někteří využivali (Šmeral). Musela opustit domov i milovanou práci. Byla ctižádostivá, odhodlaná a cílevědomá. Ovšem taky ironická, sebeironická a naprosto otevřená, ne úplně vyrovnaná žena. Nebrala si žádné servítky, co měla na srdci, to vypustila do světa. Díky té otevřenosti je tato kniha velmi čtivá. Může za to i její vlastní bezprostřednost, civilnost a síla. Po tom všem, čím si prošla dokázala najít klid, pokoj a možná i jakousi pokoru dle poskytnutého rozhovoru na Dobříši. Ale byla tam bohužel i zahořklost vůči lidem, což dokazují její dopisy psané Lídě Baarové do Salzburgu. Já se jí nedivím.
K této knize jsem se dostala díky ČTENÁŘSKÉ VÝZVĚ a děkuji za to. Jsem milovník filmů pro pamětníky a Adinu mám ráda, ale nikdy mě nenapadlo jaký měla život co všechno musela zažít a prožít. Člověk si myslí, jak tyhle celebrity (jak v minulosti, tak v součastnosti) mají na růžích ustláno, ale opak je pravdou. Někdo má opravdu na růžích ustláno, ale někdo má tak pos.... život, že se chce člověku až plakat.
Děkuji, že jsem se k téhle knize dostala a do budoucna určitě sahnu ještě po Burianovi a dalších.
Tuto knihu jsem si vybrala kvůli Výzvě. Filmy pro pamětníky se mi vždy líbily, tak jsem si řekla, že by mohlo být fajn dozvědět se něco o jedné z hvězd. Kniha byla čtivá. Problém byl v tom, že paní Adina mi nebyla vůbec sympatická. Působila na mě namyšleně až arogantně. Neměla lehký život, ale často si to způsobila sama. O svém životě mluví naprosto otevřeně, nic neskrývá. Obdivuji její paměť. Je až neskutečné, do jakých detailů si vše pamatuje.
Po biografii Adiny Mandlové jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě, nebýt jí, asi bych se k této knížce vůbec nedostala. Určitě jsem ale ráda, že jsem se o životě této významné české herečky dozvěděla víc. Adina mi sice nebyla moc sympatická, myslím, že kdybych ji znala osobně, určitě bychom kamarádky nebyly, ale na jednoho člověka toho prožila strašně moc, vytrpěla si své a její život byl opravdu jako jízda na horské dráze. Až jsem se divila, jak dobře si pamatovala všechny detaily. Sympatičtější mi začala být až na samém konci, kde se se vším už tak nějak smířila.
Rozhodně to ale bylo zajímavé čtení.
První myšlenka, která mi padla na mysl, když jsem dočetla tuhle knížku "To byla, ale houževnatá ženská." Adina psala svůj životní příběh s neuvěřitelnou lehkostí, díky čemuž se kniha neskutečně dobře četla. Byly místa, kdy jsem se dokonce nahlas smála. Adina je velmi otevřená, vtipná, nemravná a nebere si servítky. Obdivuhodné a inspirativní ve všech směrech. Jediné, co mě poněkud rozladilo byl dovětek pana Škvoreckého, za který by si zasloužil pořádně vytahat za uši. Jeho alibismus ohledně toho, že text nepsal on, a tak je poněkud neohrabaný se mi lidsky vůbec nelíbil. Adina to napsala bravurně.
Kniha se krásně čte. Hektický život Adiny Mandlové určitě stojí za přečtení. Troufá si otevřít své kladné i stinné stánky a otevřeně o nich píše.
No, jak jen tohle hodnotit. Čtivost je výborná - do života Adiny Mandlové jsem se ponořila a prožívala s ní každou chvilku. Jen se mi trochu pokřivil můj pohled přes růžové brýle na období 30. let - člověk to vidí krásně romanticky podle všech těch sladkých filmů. A realita byla úplně jinde. Nejvíc se mě dotklo poválečné období a ten odporný nástup komunismu. Naštěstí paní Mandlová dokáže vše popsat tak, že se společně s ní oklepete a jedete dál. Zatímco první dvě třetiny knihy pro mě byly náročné, protože názory, postoje a životní styl autorky mi vyloženě lezly na nervy (upřímně kopla bych ji, kdybych ji znala v reálu), konec knihy a její životní prozření pro mě byly velmi silné a konečně jsem ji dokázala pochopit.
Upřímný deník jedné ženy, která se v životě nesvazovala pravidly a konvencemi. Užívala si naplno a po svém. V první třetině knihy mi asi byla i sympatická, pak už toho ale bylo prostě moc. Čtyři manželé, nespočet milenců, minimálně tři těhotenství, která nedopadla dobře, většinou z její vůle, nespočet bytů a domů, mezi kterými se Mandlová stěhovala sem tam. Připadalo mi, že si při takové roztěkanosti nemůže utvořit obraz sebe sama, že se pořád jen někde pokouší něco začít a u ničeho nevydrží. S herectvím by to bylo bývalo jiné, vlivem událostí, které ona sama tentokrát zase tolik nezpůsobila, se ale její kariéra za války / po válce v podstatě rozpadla a Adina pak už spíš tak bloudila životem... až našla ve stáří klid na venkově na Maltě.
Miluju lidi, kteří umí říct věci tak, jak jsou, bez zbytečné omáčky a rádoby omluv. Adina popsala svůj život s jeho pozitivy o negativy, otevřeně se přiznává i k věcem, které by ostatní tutlali anebo se je snažili mermomocí ospravedlnit. Dokázala chladně konstatovat věci, které by se jiní báli i vyslovit. Ta autenticita mě absolutně dostala! A ten nadhled… inspirativní. Boží knížka
Adina Mandlová patří rozhodně mezi mé oblíbené herce stříbrného plátna. Tuto knihu vzpomínek jsem četla asi dvakrát v životě a pokaždé mně bavila, poučila i rozplakala. Úžasná žena, která si dovedla život opravdu užít, i když žila v nelehké době.
Skvělý pohled do doby našich hereckých div a noblesního života tehdejších filmových hvězd. Adinu Mandlovou mám z této doby nejraději. Její života mi připomíná jízdu na horské dráze, kde úžasné momenty střídají tragické chvíle. Skvěle čtivě napsáno.
AUDIOKNIHA: Adina ve své přirozenosti. Ironické a přímé vyjadřování v kontrastu s andělskou tváří... Život plný prožitků. Velmi zajímavé. A skvěle načtené.