• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Adina Mandlová

Dneska už se tomu směju

„Měla ráda chlapy. Měla zajímavej a nelehkej život a myslím, že musela být fajn člověk.“
— Nyangumi

---

Dneska už se tomu směju

„Čtivě napsané. Byla velmi krásná žena a dobrá herečka. Prožila spoustu negativních zážitků. Pomluvy, perzekuce, nemohla hrát, nemoci. Pravda je, že svatá rozhodně nebyla. Žila bohémským životem, večírky, pitky, spousta milenců. Hodně můžu využívala a oni využívali ji a mnohdy ji i zradili. Krásná doba první republiky zase tak krásná rozhodně nebyla, druhá světová válka a komunismus beze sporu taky ne. Prožila bouřlivý život v bouřlivých dobách. Alespoň konec života měla klidný a více méně šťastný.“... celý text
— Sarriii

---

Dneska už se tomu směju

„S memoáry/biografiemi mám trochu problém, protože si všímám, že v nich jsou postavy vylíčeny často jednovrstveně: Buď je máte vidět v ryze pozitivním světle, nebo naopak v tom negativním. Tato kniha (jak už odráží počet hvězd) je dle mého velmi dobrá v tom, že A. Mandlová je v ní velmi upřímná a tím pádem dovoluje čtenáři svobodnou interpretaci. Sice jsem během čtení určitých částí měl dojem, že autorka přibarvovala, někdy mi určité chvíle nedávaly logiku (tím, že v nich něco chybělo), ale ve výsledku jsem velmi spokojený. Musím se přiznat, že jsem žádný film a A. Mandlovou neviděl a příliš jsem o ní jako o osobnosti nevěděl. Zaujala mě nejvíce svým smyslem pro humor. Její osobnost byla velmi komplexní: Cenil jsem si toho, jak reagovala na události druhé světové války a komunistického režimu v Československu, ale zároveň jsem nebyl schopen zcela pochopit určité její chování, například co se střídání partnerů týče. Její život byl velmi zajímavý a dost kontrastní, je skoro neuvěřitelné, co jeden člověk za život prožil. Rád bych se ke knize někdy vrátil, bylo to opravdu příjemné čtení - snad bych se konečně mohl podívat na nějaký film, kde hrála! :)“... celý text
— capricorn__

---

---

Dneska už se tomu směju

„Četla jsem, protože mám ráda filmy, a z knihy vzpomínek jsem se mohla něco dovědět, jak o nich, tak o tehdejších osobnostech s filmem spojených. Ale díky, nebo kvůli, osobnosti A. Mandlové jsou informace spíš bulvární. Jako by se nějak zlobila, nebo třeba i trochu mstila.“... celý text
— Zemlja

---

Dneska už se tomu směju

„Upřímně řečeno, nebýt Adina moje příbuzná, čímžto pádem jsou popisované události součástí historie mé rodiny, nečetl bych to, resp. po rozečtení brzy odložil. Na jedné straně Adina promlouvá otevřeně, místy až vulgárně, o svém intimním životě, na druhé straně mi přijde, že často zásadně postrádá hlubší sebereflexi a klouže po povrchu událostí svého života. Na jedné straně nepochybně měla určitý charakter, svůj názor, za kterým si stála a který byla schopná říct otevřeně komukoli, na druhé straně se stejně nepochybně dokázala fantasticky přetvařovat a manipulovat s muži, aby si zajistila svou materiální existenci. Byla to extrémně rozporuplná bytost, která se dokázala zachovat velmi altruisticky, dobrosrdečně i odvážně, ale stejně tak v jiném kontextu i velmi bezohledně, cynicky a vypočítavě. (Až mě děsí, nakolik se v tom poznávám.) Kniha by byla mnohem zajímavější, kdyby namísto nekonečného výčtu příhod, intrik, flámů, vztahů a sexuálních dobrodružství se více zaměřila právě na tu psychologickou stránku, na analýzu svého života více zevnitř, více do hloubky. Podle knihy se zdá, že až opravdu ve stáří se Adině podařilo "navázat lepší vztah se sebou samou", lépe sama sobě porozumět a přehodnotit svůj život. Ovšem, lepší než nikdy. Nelze však upřít obecnou platnost její výpovědi o malosti "obyčejných českých lidí", kteří jsou vždy připraveni vylít si svou nenávist k sobě na někom, kdo na rozdíl od nich, navzdory všem svým nedostatkům, v životě něco dokázal. V tomto ohledu je to zajímavá a bohužel smutná výpověď o naší společnosti.“... celý text
— jozik_v_tumane