Sarriii komentáře u knih
Nebylo to špatné. Ze začátku mi trvalo než sem se do knihy začetla, zorientovala se v postavách. Nakonec mě kniha bavila, bylo to oddechové, některá část mě i rozesmála.
Čtivé, zajímavé a hlavně poučné čtení. Není a určitě to nebyla moje poslední kniha s touto tématikou. Hlavní hrdinka dopadla ještě docela dobře. Důležité je, že se jí podařilo vyváznout a přežít. Ženy nebuďte naivní a neberte si tyto muže z Afriky. Za krátkou chvíli jako je dovolená nebo maily a telefonáty ho nemůžete poznat. Když se vám stane v ČR nebo případně i v Evropě, tak se snáze rozchází a uniká. Když je muž z jiného kontinentu a kultury, tak je strašně těžké rozumět místním zvykům, jazyku a způsobu života. Těžko se hledá pochopení, pomoc a cesta ven z trestání a bytí. Přeji všem, kdo se s tím potýká, ať to zvládnou a dobře to dopadne
Mě kniha celkem bavila. Četla se dobře. Zápletka byla nečekaná, smutná a vyvolává zajímavé otázky. Postavy jsem chvíli měla ráda a chvíli mě zase štvaly svým chováním. Hlavně Aljaška...Konec byl zdlouhavý, filozofický a vlastně neúplný...Co a jak se stalo se nedozvíme a je to vlastně skoro jedno. Je potřeba uctít památku a dále se nad tu událost povznést a jít dál.
Jak už bylo popsáno několikrát. První stránky knihy byly zajímavé. O životě a o tom, jak se autor dostal do několika táborů a pár událostech tam. O pochodu smrti. Další část o tom, kolik a jaké měli jídlo v nemocnici a jestli měl nebo neměl horečku mě nebavilo. Fotky a nějaké popisy byli zajímavé, ale jinak pro klasického čtenáře jako mě mi kniha nic moc nedala
(SPOILER) Příběh je velmi drsný a syrový a "vypovídá" o životě narkomanů z pohledu jednoho z nich. Jak se dostal do závislosti (dle mě z důvodu zvědavosti, stereotypu a nespokojenosti se svým životem). Závislost je plíživá a když má člověk k droze ze začátku snadný přístup a jen si užívá stavy a člověk ani nechce přestat a neuvědomuje si, že už kolikrát ani nemůže, což ale zjistí později. Hlavně, když má kolem sebe partu a vztah, ve kterém se fetuje oboustranně. Dále se průběh odvíjí špatným směrem, člověku to jen bere, ale nemůže si sám pomoci a odbornou pomoc často odmítá. Zničí mu to rodinné vztahy, zaměstnání, často se dostane do vězení, do léčebny, na psychiatrii, do nemocnice (mnohdy i opakovaně). Nakonec je z člověka totální troska a ve velké časti případů i zemře (ať už kvůli zdraví těla, sebevraždě nebo předávkování). Tento člověk přímo nezemřel, ale lidé okolo něj ano. Dopadl, ale otřesně. Skončil jako nemohou a nedokáže o sebe postarat. Dále již kniha nepokračovala
(SPOILER) Kniha je čtivě a velmi zajímavě napsaná. Přináší odlišný, jiný pohled na hrůzy koncentračního tábora než je ve většině ostatních knih s touto tématikou. Přináší příběh z pohledu pracovníka, který měl za zaznamenávat peníze ze zavazadel věznů. Občas sloužil i na rampě, když přijíždějí transporty. Hrůz se snažil nevšímat, přehlížel je a tvrdil hlavně sám sobě, že jeho se to netýká a že plní rozkazy a toto není v jeho kompetenci. I když několikrát chtěl podat žádost o přeložení nikdy se k tomu neodhodlal. Smutné za mě je, že nebyl nikdy potrestán. Sice byl několikrát vyšetřování, ale vždy to utichlo. Nakonec zemřel stářím než stihl být potrestán. Prožil celkem plnohodnotný život. Podávál svědectví i toho nejspíše litoval, ale...
Čtivě a příjemně napsáno. Prolínaly se zde příběhy třech žen, které se přestěhovali do stejného sousedství. Každá měla své tajemství a prožívala jiný životní příběh, ikdyž všechny zažívaly těžké chvíle. Na sociální sítích se nějakým způsobem prezentovaly,ale realita byla jiná. Nakonec došlo u všech k přiznání a postupnému řešení situací k dobrému. Zůstali při sobě i ve špatných a i v dobrých chvílích a získali kamarádky a důkaz, že přátelství je hrozně důležité
Čtivé, zajímavé a poučné. Člověk někdy jedná, aniž by si plně uvědomoval následky. Za chyby se platí a slečnu to "bohužel" dohnalo. Jestli byl trest a jeho výše spravedlivá je na posouzení každého. Ale myslím, že slečna si "své" odpykala a vypadá to, že se i poučila. Rozdílné podmínky a pocity mezi vězněním v Thajsku a Velké Británii byly za mě velice zajímavé.
Čtivě napsané. Byla velmi krásná žena a dobrá herečka. Prožila spoustu negativních zážitků. Pomluvy, perzekuce, nemohla hrát, nemoci. Pravda je, že svatá rozhodně nebyla. Žila bohémským životem, večírky, pitky, spousta milenců. Hodně můžu využívala a oni využívali ji a mnohdy ji i zradili. Krásná doba první republiky zase tak krásná rozhodně nebyla, druhá světová válka a komunismus beze sporu taky ne. Prožila bouřlivý život v bouřlivých dobách. Alespoň konec života měla klidný a více méně šťastný.
Strašný, otřesný příběh. Původně jsem myslela, že to ani nedokážu dočíst. Neuvěřitelné co vše se děje dětem ze strany vlastních rodičů, kteří by je měli chránit, milovat a chtít pro ně to nejlepší. Literárně to bylo napsáno v pořádku, četlo se to dobře (když člověk zapomněl na ten příběh). Druhý díl už asi nejspíš nepřečtu (z důvodu duševního zdraví)
Velmi čtivé, dechberoucí. Smutný příběh
Na konci přišlo zadostiučinění. Tak by to mělo být, i když v životě bohužel vše takto spravedlivě nekončí
Čtivé. Velice zajímavá a bláznivá grafická úprava. Příběh drsný a prostě masakr, ale hlavně, že to dobře dopadlo. To je na tom právě hodně inspirativní a poučné. Ono je "jednoduché" spadnout na dno. Udělat chyby může každý. Dokázat se z toho vyhrabat chce vůli a velkou odvahu. Je to podle mě hrdinství. Palec nahoru a klobouk dolů
Nebylo to špatné, ale ani nějaké skvělé. Téma bylo ponuré, mě ovšem zajímá. Na začátku jsem byla trochu ztracená v prolínání dějů. Konec a rozuzlení bylo za mě opravdu nečekané a zajímavé
Mě kniha příliš nenadchla. Chápu, že je to nejspíše ukázka a svědectví běžného a těžkého života v té době. Vše bylo přímé a kruté a nikdo se s ničím nemazal. Průběh a konec příběhu byl velmi smutný, to ano. Za sebe ale nechápu, proč je kniha tak přeceňovaná a označována jako "musíš přečíst" nebo jako povinná četba.
Mně se kniha četla dobře, ale musela jsem ji číst "na fáze" kvůli opravdu strašnému obsahu. Je to fakt těžko uvěřitelné a děsivé, že je napsaná podle skutečných událostí. Děje se to, bohužel organizovaně a skrytě někde dál. Jsem znechucená a zhrozená, čeho jsou někteří "lidé" schopni. Ať už jsou to rodiče, členové satanské sekty nebo obchodníci s bílým masem a pornografií. Také některé instituce, orgány a policii do toho musím zahrnout, i když se podílely mnohdy nepřímo. Připomíná mi to v mnohém mafii (organizovanou a všemi sférámi a povoláními prorostlou), která dokáže tahat za správné nitky, zametat vše pod koberec a vyviňovat se. Co se týče problematiky mnohočetných osobností , tak té vůbec nerozumím a nevěděla jsem a překvapilo mě, že těch osobností může být až tak moc. Mohou být uvnitř člověka schované a s určitou situací nebo vjemem vystoupí. A také o sobě někdy vědí a můžou komunikovat (někdy i mezi s sebou). Z té představy mě úplně mrazí a obdivuji naprosto všechny, co s "rozštěpenou osobností" dokážou vůbec žít natož ještě relativně "normálně" a fungovat. Terapeuti, co toto vydrží a sami si dokážou zachovat duševní zdraví a přesto ty osoby=klienty neodepsat a jakkoli pomoci, jsou u mě hrdinové
Těžký příběh z období holocaustu. Lidé, kteří jsou k tomu donuceni,udělají všechno pro to,aby přežili. Nepředstavitelné a nelidské podmínky. Naštěstí byl alespoň s dobrým koncem, ikdyž ne zas tak docela
(SPOILER) Mně se kniha líbila. Čtivé a napínavé, i když velmi těžké čtení. Dva mladí lidé se velice milovali, až tak že jeden byl ochotný splnit přání druhého za každou cenu, aby se ten druhý netrápil. Emily byla v dětství sexuálně zneužitá a to ji poznamenalo natolik, že nebyla schopná se plně nikomu svěřit. Kdyby někdy dokázala říct, co se stalo a vyhledala odbornou pomoc, třeba by mohlo dopadnout vše jinak. Dokázala by se svěřit se svým těhotenství a vyřešit vše pozitivně. Ale to je těžké říct a hodnotit.
Konec byl překvapivý a to právě pro přiznání pravdy. Ale stejně se vše změnilo a vztahy byly narušené a vše bylo poznamenáno událostmi a traumatem
Velmi čtivé. Poutavě napsáno. Hrozné svědectví, které nutí člověka přemýšlet o různých otázkách. Např. Jak tenká je hranice mezi dobrem a zlem. Co všechno je schopen člověk vydržet (fyzicky a hlavně psychicky). Proč lidé i různí představitelé zavírali oči před tím, co se dělo a co páchali Němci a jim podřízení. Znamená mlčení souhlas...atd.
Mě to nebavilo. Možná je to tím, že jsem nečetla první díl a taky je to možná tím, že jsem už poněkud starší než střední škola.
Čtivé a velmi zajímavé. Rozhodně k zamyšlení-nad životem,nad osudem,nad karmou,nad vírou a smyslem života. Co je dobré a co je špatné? Je dělat chyby a vědomé "zlo" přípustné?
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla