Zapomeňte, že jste měli dceru
Sandra Gregory
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7832/bmid_zapomente-ze-jste-meli-dceru-Eqk-7832.jpg
4
283
283
„Žila jsem s maniaky, zločinci a vrahy.“Pravdivý příběh pašeračky drog, která přežila peklo thajské věznice. Britská učitelka Sandra Gregoryová si dva roky užívala života v Bangkoku. Po vojenském převratu se ale její život začal hroutit - přišla o práci, vážně onemocněla a brzy se ocitla bez peněz. Zoufale toužila vrátit se domů, ale nechtěla rodiče žádat o peníze, takže souhlasila s nabídkou propašovat přes bangkocké letiště heroin. Byla však zatčena a odsouzena k pětadvaceti letům vězení. Nejdříve strávila čtyři a půl roku ve známém vězení LardYao, přezdívaném „bangkocký Hilton“, příbytku masových vrahů, maniaků, a dokonce i jednoho kanibala. V roce 1997 byla přemístěna do Británie, kde si odseděla další tři roky v několika věznicích, včetně jednoho s nejvyšší ostrahou. Scény popisující brutalitu, násilí a ponížení, kterých byla svědkem jak v Thajsku, tak i v Británii, jsou silné a nezapomenutelné - být tady, to je pomalé mučení, udržují mne tu naživu, abych mohla trpět. Úžasná vůle a vnitřní síla i podpora rodičů jí nakonec pomohou udržet si zdravý rozum a přežít.Sandra byla propuštěna v roce 2000 poté, co jí thajský král udělil milost. Sugestivním vyprávěním o své zkušenosti přináší obraz mrazivé reality a zároveň varuje, že se něco podobného může stát každému. Snad tato kniha uchrání mnoho dalších před podobným osudem.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2003 , JotaOriginální název:
Forget You Had a Daughter, 2002
více info...
Přidat komentář
Nejspis půjdu proti většině, ale já knihu nedocetla. Asi už jsem stará na čtení o pubertální vylevech jedné mladé slečny. Pasáže z vězení mohou být sice zajímavé, ale přes ten začátek se k němu nedostanu. Ale uznávám, že kniha může být varováním pro mladez, jak si nezkazit život.
Skvěle napsaná kniha o pašování drog a následném pobytu ve vězení. Autorka ukazuje, jaké rozdíly jsou ve vězení v Thajsku a ve vězení ve Velké Británii. Jediné co mi na knize vadilo je, že Sandra se provinila tím, že udělala něco, co se nemá, ano, odseděla si to, podmínky hrozné, a pak napíše knihu a je slavná? Kniha se čte, ano čte se, protože každého zajímá, jaké to je, sedět ve vězení v cizině. Když jsem knihu četla, trochu na mě dělala dojem, že Sandra se litovala, že dostala tak velký trest za něco tak malého, litovala se, že se k ní ve Velké Británii chovali tak nehezky, a to předpokládala, že tam si v klidu odsedí nějaký zbytek, nebo že ji propustí. Proč? Každý by měl nést následky svého chování.
Příběh jsem viděla i zfilmovaný, ale na papíře byl přeci jenom lepší. Velmi mě překvapilo čtení o vězení ve Velké Británii, to bylo poučné. Dala bych přečíst knihu každému, kdo jen vzdáleně uvažuje o tom převážet něco nelegálního. Vážně se to nevyplatí.
Ačkoliv jsem to nečekala, musela jsem dát za pět hvězd, protože přiznejme si to, kdo z nás v životě neudělal nějakou chybu? A Sandra se k ní postavila nanejvýš.. statečně.
Né, nezvládla bych tam ani jediný den. Nezvládla bych nic z toho! Já pevně věřím tomu, že bych v případě takové nouze prostě raději požádala rodinu o pomoc, vzala bych svou hanbu a se skloněnou hlavou a studem v očích se vrátila domů.
Nedávno jsem zrovna viděla v tv dokument o této, a ještě o mužské věznici v Thajsku, a byla jsem naprosto znechucena! Ale po čtení tohodle byl můj prožitek ještě horší.. o co víc mě ale překvapilo, že to bylo ještě horší v Británii, pro Sandru vlastně doma.. strašné zážitky má, věřím, že se domů vrátila o tolik silnější.
Jasný, udělala strašnou chybu, ale zaplatila za ní maximální cenu. Ztratila spoustu let.
Je to hodně silný čtení, ale stránky ubíhaly, ani nevím jak..
Rozhodně zajímavé čtení v tom, že je to čistě autentická věc. Já jsem kdysi hodně sledovala takové ty dokumenty o lidech co převáželi drogy a chytli je. Teď nevím na jakém to bylo programu, ale dávali to tam furt :D To mi tahle knížka hodně připomněla. Žádný normální člověk se prostě nerozhodne přivydělat si takhle. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale může si za to sama.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Pasáž v Thajsku mi přišla zajímavější než část po přesunu do Británie. Tam mi přišlo, že se Sandra hodně opakuje a nic nového už mi čtení nepřinášelo.
Dodala bych, že za blbost člověk většinou zaplatí a že to nejjednodušší řešení nemusí být to nejlepší.
Sandra je toho důkazem.
Velmi zajímavé čtení. Období strávení v thajské věznici bylo čtivé ale postupně knížka ztrácela na atraktivitě.
Miluji knihy se skutečným prožitkem. Samozřejmě díky editorovy je to napsáno velice poutavě. Co se týká zaslouženosti či nespravedlnosti nechci komentovat.
Poslední věta anotace je tristní. (Ještě, že začíná slůvkem "snad"). Odměna za převoz drog je obyčejně lákavější . A nedovedu si představit, že pašeráci četli, či budou číst tuto knihu. A nejen to, změní svůj názor a dají se na pokání. Tak to ve světě fetu nefunguje !
Autorka patří svou profesí mezi skupinu inteligentnější.
U nás je aktuální případ jisté nanynky, která chtěla docílit téhož a sedí ve vězení v Thajsku již nějaký rok.
Kdo navštívil Thajsko, tuto krásnou zemi, a pozorně sledoval po příletu speciální oddíl v maskáčích, ihned mu došlo, že ti mládenci mají hlášku a jdou najisto !
Stále platí Fučíkovo "LIDÉ BDĚTE !"
Rozhodně čtivé, ale na druhou stranu - každý, kdo se propůjčí k tomu, dělat dealera a pašeráka si musí uvědomit, kolik lidí dostane svým pašeráctvím do neštěstí. Patří jim to, trest smrti bych jim dala a to bez pardonu - kolik dětí se tím dostane na dno , kolik rodičů trpí, kolik nevinných lidí má zkažený život.... kolik strachu, neštěstí a bezmoci tím zapříčiní..... a to všechno jen kvůli penězům, aby se měli dobře a nemuseli pracovat...Ať jdou do háje a trpí si po věznicích- oko za oko, zub za zub.....
Za hloupost se platí, ale hlavní hrdinka zaplatila několikanásobně. Kniha velmi čtivá, doporučuji.
Hodnotit situace a hloupá lidská rozhodnutí která napsal sám život mi nepřísluší.
Není nic co mohlo být jinak protože takhle se to stalo a takhle to bylo. Mohu jen poděkovat autorce a viníkovi zároveň že se s námi podělila o její zkušenosti, že nám umožnila nahlédnout do prostředí věznic a pogratulovat ji že svůj trest zvládla jak nejlépe mohla.
Chyby nás dělají lepšími. Dík !
Moc zajímavá knížka. Rozhodně stojí za přečtení a snad lidem poslouží jako vykřičník...
Kniha je velice ctiva. Pribeh jedny ženy a toho, jak moc se platí za chyby. Porovnání věznice v Thajsku a v Británii. Moc se mi líbilo, jak k tomu přistupovala. Drsné podmínky a prislo mi teda, ze v Británii to měla těžší. Knížku doporucuju.
Zkusím knihu popsat jen v pár bodech (omlouvám se, že mám - pokud si procházím dřívější komentáře - poněkud/hodně - jiný pohled na věc:
- dalo se
- je mi líto, ale žádné emoce ani úžas příběh u mě nevyvolal (asi jsem zvyklá na "tvrdší kalibr" z témat válečných)
- a nebo to bude tím, že jazyková stránka/překlad bylo nic moc. přišlo mi to celé takové studené. Stručné. Jen jako by tak mimochodem napsané.
- jen mi zůstal rozum stát na naivitou Sandry, když si myslela, že jí to projde, vždyť to bude jen jednou. Ach jo :-(
- naopak velmi, velmi obdivuji, jak se k ní zachovali rodiče, rodina a přátelé. I když zrovna prožitkům těchto postav bylo v příběhu věnováno ne mnoho prostoru
Upřímná zpověď ženy, která se dostala do nelehké životní situace. Kniha stojí za přečtení.
Musím uznat, že tahle knížka byla natolik dobře sugestivně v některých pasážích napsaná, že jsem se otřásala odporem a musela knihu odložit. Tohle se nedá komentovat. Toto se nedá pochopit a člověk se jen modlí, aby mu jeho život něco takového nepřipravil.
Druhý aspekt, který v knize vidím, je neskutečná láska k Bangkoku. Je tam vykreslený jako země plná protikladů, ale plná krás a života. Možná i vy nakonec budete chtít vycestovat... vycestovat, nikoli pašovat drogy! ... A v neposlední řadě Je to příběh o tom, že osud si vždycky najde cestu, jak nám udělit lekci.
Toto všechno z jejích stranek dělá dílko, které stojí za přečtení.
Zapomeňte, že jste měli dceru
Čtivé, zajímavé a poučné. Člověk někdy jedná, aniž by si plně uvědomoval následky. Za chyby se platí a slečnu to "bohužel" dohnalo. Jestli byl trest a jeho výše spravedlivá je na posouzení každého. Ale myslím, že slečna si "své" odpykala a vypadá to, že se i poučila. Rozdílné podmínky a pocity mezi vězněním v Thajsku a Velké Británii byly za mě velice zajímavé.