Do tmy
Anna Bolavá (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482889/bmid_do-tmy-Vy1-482889.jpg
4
1550
1550
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.... celý text
Přidat komentář
Upřímně nevím, proč je okolo knihy takové haló. Mě osobně moc neoslovila. Od knihy jsem asi čekala něco víc. Pro mě trošičku zklamání.
Tato kniha voní bylinkami a bolí životem.
Anna Bolavá napsala knihu, o které budete hodně dlouho přemýšlet a které se jen tak nezbavíte. Leitmotivem je sběr bylin, ale taky zápas se životem. Nechce se mi psát klasickou recenzi, ale na té knize oceníte hluboký ponor do duše nemocného člověka. Autorka (vlastním jménem Bohumila Adamová) nepíše fádně, na české poměry je to mimořádně zdatná vypravěčka. Další prvek, který na knize oceňuji je vykreslení života na českém maloměstě. Věřil jsem jí to více, než třeba tolik oslavovanému Hájíčkovi. Do tmy je velmi zdařilá kniha, která ale určitě nenadchne každého. Je potřeba té knize věnovat péči a vstoupit do ní. Povrchnímu čtenáři bude hodně věcí nejasných.
Abych řekla pravdu, tak moc netuším, za co přesně kniha dostala Magnesiu Literu. Vlastně mě to dost zklamalo. Nechápu, jak někdo může být tak "závislý" na sběru bylin, a to takovým způsobem, že je ochoten při jejich sběru zdevastovat svoje tělo... (a ano, jsem milovnice přírody a přírodní léčby, ale samotná úchylka hlavní hrdinky mi přišla až silně nepřirozená). Sama hrdinka se před čtenářem neustále skrývá - anotace sice slibuje, že se o Anně dozvíme vše, protože s ní budeme non-stop, nedozvěděla jsem se o ní naprosto nic (vyjma její závislosti na bylinách a nějaké nemoci, která se projevuje modráním končetin). Nevyřešilo se nic. Postava si léčí mindráky, o kterých čtenář téměř nic neví. Co ale mohu ocenit je naprosto věrný koloryt malého města, kde i ta zatracená bába Tomanů věděla, co měla ráno na snídani. A vzpomínky na dětství... osobně si ale myslím, že je rozhodně kvalitnější literatury v současných českých vodách.
Prožívala jsem knížku podobně. Spíš mě upoutala, zaujala, rezonovala mi v hlavě, než že bych mohla říci, že se mi prostě jen moc líbí. Je příliš niterná, aby se dala jednoduše shrnout.
A je také pravda, že má přesah i do mého života. Prvně v životě jsem na zahradě obrala květy divizen a sledovala, jak schnou, jak se suší. Také se častěji dívám pod nohy do trávy a nevidím jen trávu, znovu si připomínám jména, která jsem znala jako dítě, kontryhel, jitrocel, hluchavka. Je zvláštní, že knížka tak prostá dětinskosti, v řadě čtenářů vyvolává obrazy z dětství.
Strasne zvlastni knizka. Hlavni hrdinku chvilku nenavidite, chvilku ji strasne fandite.
Ani nevim, jestli muzu rict, ze mi to libilo... byla jsem spis fascinovana, unesena.
Mimochodem vecer po precteni jsem se sla projit se psem a dekuji Anne Bolave za pripomenuti si intenzivniho vjemu z detstvi, ktery jsem si po dlouhe dobe zase naplno uvedomila: "Leto voni."
Stačilo u nás na chalupě vynést plasty do kontejneru a co jsem během toho potkala bylin, kterých jsem si už nějak nevšímala a zapomněla, že to vlastně není jenom plevel. Vzpomínám, jak jsme s babi byliny sbíraly do školy, hluchavka byla zábavná, taky jsem zkoušela vzít celé patro, vysávala sladkou šťávu, dávala pozor na mravence... A pak na půdě ta vůně, hmmm.
Tento román je naprosto úžasný a dokonalý! Citlivě vypráví příběh nemocné Anny, která se chtě nechtě stává odtažitou vůči společnosti, která nechápe její zálibu ve sběru bylin. Postupně nechce Anna mít s ostatními lidmi nic společného a postupně se uzavírá sama do sebe a do svého světa a více se sbližuje s přírodou a se svými bylinami. Ten popis vnitřního světa Anny, její mysl a její duše – to bylo tak krásně a citlivě popsané, že to ve mne zanechalo nesmazatelnou stopu a rozhodně se ke knize ještě několikrát vrátím. Ocenění Magnesia Litera je rozhodně zasloužené! Kniha je působivá a těžko jsem se od ní odtrhávala. Jsem nadšená!
Celé zahalené mlhou, slabost a nejistota v kontaktu s vnějším světem i urputná vnitřní síla ženoucí hlavní hrdinku bylinkovou cestou kamsi ke konci.
Pro mě velmi (!) emotivní zážitek. Místy mě Anna až srala svojí urputností a bojem, který vedla s celým světem - vždyť se to dalo řešit i mírněji! a místy jsem se bála, že zešílím s ní. Ale na druhou stranu - co já vím? Co všechno jí potkalo? O její minulosti se dozvíme jen velmi málo a tušíme, že tam něco zasunuté má - ale co? Každopádně něco, co jí nutí jednat nepředvídatelně, šíleně a stahovat se ze společnosti do svého světa, kde je jí lépe a kde její jednání dávají smysl - asi snad, jelikož její svět je krásný a éterický, ale bohužel neslučitelný s tím "reálným". Trpěla jsem s ní a bála jsem se jejího konce, který tušíme od začátku. Závěr byl ale nádherným zážitkem vysvobození a vykoupení, tak jak předznamenal název kapitoly: VE VÝKUPNĚ V. Každopádně za mě 10 hvězd pro Annu Bolavou a těším se na další knihu!!
Jsem na straně 127, zbývá mi stovka do konce a mám chuť to zároveň přečíst jedním dechem hned teď a zároveň si ten zážitek šetřit na co nejdéle. Bolavý i voňavý zároveň. Anna se mi vryla pod kůži, cítím s ní únavu, bolest, zlost i vyčerpání, slyším šustění sušených květů a bzučení včel v korunách rozkvrozkvetlých lip, cítím, jak to voní u ní na půdě a v sadu... tahle kniha je zkrátka výjimečná.
Ze začátku čtení jsem si říkala, co jsem si to půjčila za knížku? A každým řádkem, stránkou jsem se ponořila do příběhu, který ve mě bude ještě dlouho rezonovat. Připomnělo mi to moji babičku a jak dřív bylo zcela normální znám bylinky a nasbírat si je buď jen na čaj a nebo na nějakou neduhu. Vůně bylinek a vnoření do přírody a nelehký příběh hrdinky, který je sice bolavý, ale nějakým způsobem i tajemný a krásný.
Nečekaně napínavé a milé čtení o sběru léčivých bylin, které ve mně vzbudilo zájem pozorněji se dívat kolem sebe. Až mi bylo líto, že jsem knížku nečetla v červnu. Jakoby náhodně se mezi řádky dozvídáme o hrdinčině osobitém životním postoji.
Ze začátku jsem nemohla uvěřit, že to čtu. Přišlo mi to neskutečně šílené a o ničem zároveň. Ale jak jsem se dostávala dál a hloubš do nitra samotné hrdinky, uvědomovala jsem si, že mě to začíná bavit. Že mi to něco přináší. Že je to o něčem. Že to snad má něco předat i čtenáři. Uvědomit si život, jeho smysl a to, jestli děláme to, co nás skutečně baví, zda nám to něco přináší. Zda jen nepřežíváme. Neunášíme se životem. Mě to dalo spoustu myšlenek, o kterých jsem začala přemýšlet. Kniha je dost silná, depresivní a emoční zároveň. Možná vás začátek odradí, ale nenechte se.
"Jaký je vlastně sesychací poměr člověka?"
Výborné, přímočaré a tím značně sugestivní čtení o jedné utrápené duši. Aneb jak se z naprosto náhodně vybrané knihy v knihkupectví může stát srdcovka. Oceňuji jednoduchý deníkový jazyk, který je přesto plný až magické symboliky. K naprosté dokonalosti chybí jen ilustrace bylin u každé kapitoly.
Tuto knihu bych nazvala "Emočním bylinkářským zážitkem"... Jedná se o naprosto dokonalou knihu plnou skvěle dopodrobna vylíčených pocitů a zážitků z minulosti hlavní hrdiny... Popisy a charakteristiky okolí vás donutí se do příběhu vžít, jako bychom my sami byli jeho součástí... A i když jsem alergik, tak jdu hned na louku mezi luční kvítí, nějaké si natrhám na sušení a potom budu dál přemýšlet nad tímto příběhem..
P.S. Tato kniha rozhodně není lehké čtení!
Skvostna kniha, u ktere musite cist mezi radky. S Annou jsem nesympatizovala ani ji neodsuzovala, brala jsem ji takovou jaka je, ale tak nejak vnitrne (i prestoze od zacatku bylo jasne jak vse skonci) jsem doufala po jejim uzdraveni a stastnem konci (ale to si ani hlavni postava neprala). Jeji styl zivota je diametralne odlisny,ale ja ji chtela videt ve spolecensky prijatelnejsi roli. :( Kniha mi dala jedno velke plus a tim je, ze jsem si zacala vsimat stromu a rostlin kolem sebe. Roman neni podobny Zitkovskym bohynim,presto jsem na ne porad podvedome myslela. :)
Poetika sběru bylin s nádechem osobní, rodinné, vesnické tragédie (?). Při čtení se ve vás bude mísit klid a mír s napětím a strachem (a půjdete si něco natrhat, možná třezalku ;-) ).
nezbývá mi nic jiného, než tiše, osaměle smrdět ve tmě/ jsem ráda, že je tu alespoň jeden člověk, se kterým začínám od začátku, nezašpiněná vzpomínkami/ bolest je vždycky menší, když se jí nepodléhá/ ať člověk zažije cokoliv a pozná kohokoliv, je v tom sám, sám si večer lehá do postele a sám dá ráno pokyn nohám
"Možná bych do té hromady bylin vlezla a umřela tam. Existuje hezčí smrt? Nikdo by mě tam nikdy nenašel. Rozpustila bych se v té pronikavé vůni, seschla bych tam ve tmě na zemi na novinách jako jeden podivný lidský květ. Jak dlouho by to trvalo lípě, a jak dlouho mně? Jaký je vlastně sesychací poměr člověka?"
Skvělá kniha! Poklona Paní Autorce! Víc nenapíšu, nemám čas, musím ještě pro pár pytlů listu ořešáku.
Tato prekrasna, poeticka a vcelku vazna kniha mne parkrat necekane i rozesmala, Anna si ziskala veskere moje sympatie a jsem rad, ze jsem pribeh cetl prave v cervnu na zahrade a mohl kolem sebe pozorovat i ostatni hrdiny knihy - lipu, trezalku, listy oresaku...
Štítky knihy
bylinky nemoci česká literatura tajemství rodinné vztahy samota osamělost posedlost jižní Čechy Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2015 |  Do tmy |
| 2017 | Ke dnu |
| 2020 |  Před povodní |
| 2022 | Vypravěč |
| 2013 | Černý rok |
Tato kniha se nečte, ta se žije. Pro mě byly chvíle s románem nezapomenutelným zážitkem, k voňavým bylinkám mám velice blízko, a s Annou jsem prožívala její radosti z bylin i její rozčarování z lidí. Věděla jsem, že to bude výjimečné dílo, ale až takovou sílu jsem neočekávala. Ke sběru v Praze jsem se často vracela a skutečně jsem cítila hrdinčino zadostiučinění a pocit svobody, naopak u předposlední kapitoly Výkupny jsem nemohla zadržet slzy. A takových příkladů bych našla hodně. Četlo se to jedna báseň. Kniha rozhodně předčila má očekávání. Rozhodně doporučuji.