Do tmy přehled

27.12.2024

(SPOILER) Pozitivní kritiky mě donutily sednout na kolo a poslední den před vánočními svátky si vyzvednout knihu z jedné ze vzdálenějších poboček místní knihovny. Stejný titul už totiž ležel doma na nočním stolku mé ženy a já opět pocítil potřebu čtené průběžně sdílet s duší nejbližší. A vyplatilo se. Kniha psaná v náznacích si o společné luštění s někým, kdo na narativní diskurz pohlíží jinýma očima, vyloženě říká.
Velmi silná, velmi dobře a v jemných náznacích napsaná je pasáž, kdy Anna navštíví v nemocnici svého tchána. Jedná se o nosný moment celého příběhu. To vše zahaleno modravou mlhou snad utlocitností způsobeným šokem, nebo pohnutým stavem hraničícím s šílenstvím. Jen na krátké momenty jakoby se nám z modré mlhy pootevřely průhledy, ve kterých zahlédneme skutečnost. Ale jaká je skutečnost doopravdy si nemůžeme být jisti téměř po celou dobu vyprávění. Autorka totiž lstivě samotným vypravěčstvím pověřila osobu, na kterou jsme čím dál více nuceni pohlížet jako na člověka, jehož střízlivý pohled na svět je den za dnem postupně zkalován jakousi nespecifikovanou duševní nemocí. Po dechberoucí nemocniční scéně proto před sebou máme nepoměrně více otázek, než odpovědí. Ty je nutné si postupně a trpělivě skládat z následujících dějů a Anniných myšlenkových pochodů. Jedná se o jemnou práci vhodnou pro pozorného a citlivého čtenáře. Věřím že mnohé z poodkrývaných kontextů nám může bez povšimnutí proklouznout mezi prsty. A právě tento autorský postup vnímám jako onu podstatu, která román činí tak podmanivým.

16.11.2024

Knihu jsem četla delší dobu, abych aspoň trochu pochopila smutný, až temný příběh Anny, která svůj život zasvětila sběru bylinek. Nepochopená okolím, potřebovala by pomoc, kterou ale odmítá.

Je jiná, ví to, ale zůstává svá.