Do třetího a čtvrtého pokolení. První díl (dvousvazkové vydání)
Jan Herben
První díl dvoudílné kroniky, jež náleží do zlatého fondu české literatury, autor sleduje vývoj moravského venkova ve století, které zbavilo vesnici nevolnictví a pak roboty, a tím jí dalo možnost svobodného podnikání. Soustřeďuje se hlavně na rub získávání svobod: na rozvrat pospolitosti, úpadek obcí i rodin. „Všeobecná volnost převrátila se ve všeobecnou bezhlavost," komentuje důsledky roku 1848 pro venkov. Postupný rozvrat demonstruje na čtyřech generacích selské rodiny Hrabců, a to od nejstaršího příslušníka, panského drába a později bezohledného utiskovatele lidu až k národně buditelskému úsilí jeho pravnuka. Zachycuje zároveň i vliv významných dějinných událostí na život a myšlení venkovského lidu hanáckého Slovácka, kde se děj odehrává. Biblický výrok o tom, že hříchy otců se mstí ještě na čtvrtém pokolení, dává autorově kritičnosti vůči jednomu století pak rozměr mnohem širší.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1990 | Proč nejsem komunistou |
1958 | Bratr Jan Paleček, šašek krále Jiřího |
1946 | Hostišov |
1946 | Chudý chlapec, který se proslavil |
1997 | Proti proudu |
O tuto knihu jsem měla zájem když jsem po babičce našla učebnici literatury ze školy. Tato kniha tam byla uvedena jako dílo, které se zabývá životem 19. století na venkově, popisuje společenskou hierarchii i sociální dopady po rozvolnění v době nevolnictví, především na Moravě, pokusem připojit se k českým zemím. Tak tento díl nebo spíš kniha končí rokem 1848, kdy se bojí panští úřednici o svůj chléb a především bývalý pánský pohůnek o svoje chatrné postavení na vesnici.