Do vody
Paula Hawkins
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou… V říční tůni se najde tělo svobodné matky – a to právě na místě, kde bylo téhož léta objevena mrtvola mladého děvčete. V historii malého městečka Beckford to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy zdejších obyvatel. A z temných vod začínají najednou na světlo dne vyplouvat dlouho zamlčovaná tajemství… Druhý román Pauly Hawkins, jejíž předloňský debut Dívka ve vlaku se stal fenoménem, když překonal všechny rekordy v rychlosti prodeje (doposud se ho po celém světě prodalo přes 18 milionů výtisků), 79 týdnů se držel na prestižním žebříčků bestsellerů New York Times a na jeho motivy byl natočen znamenitě obsazený film. Není pochyb – tohle bude knižní událost roku!... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Into the Water, 2017
více info...
Přidat komentář
Je pravda, že ze začátku jsem také měla problém se zorientovat v postavách, jinak mě ale čtení vlastně bavilo, takže nakonec hodnotím kladně :-)
Četla jsem před knihou dívky ve vlaku a za mě zajímavé dílo, které není stavěné na čtení na posezení. Spíše na postupné zamyšlení nad dějem a psychologii lidí.
Po Dívce ve vlaku, bylo toto veliké zklamání :(
Začátek byl hrozně zmatečný, protože kapitoly byly rozdělené z pohledů postav a těch bylo na zorientování moc.
Hned po představení hlavních postav jsem si domyslela, co se stalo a na konci se mi to jen potvrdilo.
Průběh příběhu byl dále pohodový a postupně gradoval, ale konec tam přišel z čista jasna a působil nepatřičně.
"Dívka ve vlaku" od Pauly Hawkins mě rozhodně zaujala více. K dílu asi nemám co více říci, jelikož jsem jej přečetla spíše sporadicky s nadšeným očekáváním, že mě zaujme obdobně jako výše zmíněné dílo. Dvě hvězdičky dávám za téma napjatých rodinných vztahů, tajemné tůně a zviditelnění traumat ústředních postav.
Dívka ve vlaku byla rozhodně lepší, ale celkově bych řekla, že knihy od Pauly Hawkins nejsou tak napínavé, že by se nedaly odložit. Ze začátku bych s tím neměla problém. Člověk se musí opravdu začíst, aby se dostal k tomu, že ho zajímá, co se bude dít dál. Tady bylo navíc i poměrně hodně postav, z úhlu pohledu jedné se vyprávělo v ich formě, v druhé v er formě, což je i vzhledem k počtu postav poměrně matoucí. Často jsem i po straně 100 listovala zpátky, abych zjistila, kdo že ta postava je.
Ale jinak příběh je vcelku fajn ale chybí mi tam v některých částech napětí. Sáhnout po této knize nebyla špatná volba, ale neurazí ani příliš nenadchne. S tématem by se dalo pracovat lépe, protože námět určitě není špatný
No dívka ve vlaku byla rozhodně lepší. Tady se skáče od postavy k postavě a ze začátku mi to dělalo problémy. Jinak jsem si knihu užila na maximum. Je to takový průměr
Nějak jsem se v tom motala. A ani konec se mi moc nelíbil. Mám spíš víc otázek a ani ne v tom dobrém smyslu. U některých knih to bývají otázky o kterých chci debatovat s ostatními. Zde ne.
Kniha na mě čekala v knihovně 2 roky. Kdysi jsem ji začala číst ale nechytila mě a odložila jsem ji.
Teď napodruhé se mi zalíbila a vytáhla mě do děje a závěr jsem teda nečekala. Moc smutné čtení o smutných osudech, chvílemi mi to vehnalo i nějakou tu slzu do očí. 4*
Knihu jsem měla dlouho v knihovně, a po dlouhém uvažovat i jsem po ní sáhla a nezklamala.
První byl dej zamotaný hlavně s postavami, nakonec se kniha pěkné rozjela a dokonce jsem vůbec netipovala člověka, který měl vše na svědomí.
Dohromady jsem v knize napočítala cca 30 postav.
Knize se četla rychle, měla spád a dej mě zaujmul.
více postav, více osudů, více zmařených životů, každý si opět nese svou temnou minulost a nikdo není čistý. Zapletka prědvídatelná ale děj přesto napínavý a plynulý. U této autorky mě více baví psychologie a realistické postavy, než samotná krimi zápletka. Nic není nikdy černobílé.
Rok 2024 už je nějaký ten pátek tady a já bych vám dnes ráda přinesla knihu, se kterou jsem do nového roku vstoupila. A i když to nebylo perfektní, naštěstí neplatí “Jak na nový rok, tak po celý rok a já touto cestou moc děkuji @stafety.rachel.roo.
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou.
Na dně řeky v malém městečku Beckford se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. Avšak v historii místa to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel.
Pro mě šlo o první setkání s autorkou a s největší pravděpodobností taky poslední. Kniha, na to jak drobně působí, obsahovala 416 stran hustě pospaného textu, ale svým způsobem o ničem.
Už v nějaké 5. kapitole jsem se začala ztrácet ve jménech postav, kterých bylo na můj vkus požehnaně a možná tím autorka chtěla zmást čtenáře v honbě za pachatelem.
Příběhy obyvatel se zajímavě prolínaly, ale některé pasáže byly dle mého zbytečné nebo naopak přehnané. Konec poměrně předvídatelný.
Zujala mě však moc hezká obálka a i když se rozhodně nejednalo o thriller roku, byla to milá zkušenost. Od autorky už toho ale víc číst nepotřebuji.
Na Divku ve vlaku to nema. Tady uz je slabsi dej, na zacatku zmatek v postavach, musela jsem se fakt soustredit a i vracet. Ale autorka umi velmi hezky vytvorit atmosferu, diky tomu me bavila i jeji dalsi knizka Pomalu horici ohen. Urcite bych si od ni precetla i dalsi vec.
Překvapilo mě nízké hodnocení této knihy. Osobně jsem váhala mezi 4 a 5 hvězdičkami. Nahlíženo zpětně, kniha sice nebyla naditá zvraty, přesto velmi napínavým způsobem pozvolna vykreslovala děsivé okolnosti smrti několika žen a odkrývala souvislosti mezi různými událostmi skrze pohledy různých osob.
Nic v ní není, jak se na první pohled zdá.
Postavy mi v úvodu přišly studené a podivné a dění jako vykousnuté z deníku šíleného pisatele. Trvalo to pár stran, ale příběh se slibně rozvinul a zaujal. Závěr odvyprávěný z pohledu mnoha postav byl překvapivý a vnesl do jinak ponurého příběhu jiskřičku světla.
Kdyby tam bylo bývalo tak o polovinu méně postav, možná by to bylo i na plný počet hvězd. Takhle je to takové trošku "nepohodlné" čtení, kde je těžké se neztratit a zde dne na den udržet vše v paměti...
Opět velmi komplikovaný příběh s různými časovými skoky a množstvím postav. Což nepovažuji za zápor, ale nuto říct, že sledovat několik provázaných situací z různých úhlů pohledu různých postav už vyžaduje opravdu soustředění. Kniha má silnou atmosféru, celé to prostředí a vodní živel, všechno to v člověku doznívá, ale je to stísňující. Některé věci napravit nejdou. Rozuzlení bylo nečekané.
Poslouchala jsem jako audio a tentokrát si nejsem jistá, zda by četba nebyla lepší. Audio mělo až příliš výraznou (ambiciózní) režii a podání některých postav mi nesedělo.
Kniha se četla celkem dobře. Možná jsem od ní čekala trošku více, některé pasáže se mi zdály příliš natažené, ale závěr byl nakonec překvapivý.
Tak nevím, dala jsem Paule všechny šance, které mohla využít a opět NE. A opravdu už si další knihu nepřečtu. Myslím, že to stačilo. Opět jsem se ztrácela, jak v ději, tak v postavách, nepřehledné a neuspořádané čtení, nesympatické a naprosto "divné" postavy. Ať už, dle popisu, vzezřením, tak povahově. Díky, ale už ne, stačilo.
Štěstí, že jsem nedala na hodnocení, protože mě kniha opravdu bavila. Četla jsem Dívku ve vlaku a tak jsem se po letech pustila do další knihy od Pauly Hawkins. Ze začátku jsem byla lehce zmatená z velkého množství postav, ale po chvilce jsem se zorientovala. Několikrát jsem měla pocit, že už je všechno naprosto jasné, ale kniha byla plná překvapení až do úplného konce.
Štítky knihy
Anglie vraždy napětí tajemství rodinné vztahy strach voda maloměšťáctví thrillery pro ženy
Zorientovat se byla fuška..ale jinak skvělé čtení...a ten konec..