Dobrá mysl
Helena Šmahelová
Dívenka Dora se načas dostane na zámek, který má zvláštní jméno Dobrá mysl. Bydlí v něm s tatínkem, který tu opravuje staré malby. Zámek je ponurý, skoro strašidelný. Daleko víc dívku láká okolní svět a noví kamarádi. Ilustrovala Dagmar Berková. Edice Jiskřičky. První vydání.
Přidat komentář
Četla jsem v dětství, ale nic jsem si z knihy nepamatovala. Teď jsme četly s 10letou dcerou a už se nedivím, že mi v paměti nic neuvízlo. Kniha neurazí, ale ani nenadchne, přijde mi taková průměrně šedivá - přesně jako byla doba, ve které se příběh odehrává.
Knížku jsem si koupila ve čtvrté třídě, dodnes si vzpomínám, že kartonovany výtisk stal třináct korun, což je neuvěřitelné. A také šlo o první a jakési osudové setkání s tvorbou paní Smahelove - v následujících letech jsem její knihy hltala.
Restaurátor Jasný a jeho dcera Dora přijíždějí na čas na státní zámek Dobrá mysl, kde Dorina otce čeká restaurování zámeckých maleb. Zpočátku Dora neni spokojená - stýská se ji po Praze a kamaradkach, navíc nemá příjemný pocit ze zámeckého kastelána. Postupně si však najde přátelé Danu a jejího bratra Karla, ale zejména Martina, syna paní ucitelky. S paní učitelkou se postupně sbližuje i Dorin otec. Dora zjišťuje, že i pan kastelán je obyčejný a srdečný člověk a nakonec se ji ani nechce vrátit se do Prahy........
Krásne ilustrácie, milý príbeh, veľmi som túto knižku mala v detstve rada, keď som doma "marodila", často mi prišla do ruky. Nostalgia zostáva...
Pěkná kniha mého dětství. Sice na rozdíl od jiných přečtena pouze jednou, ale ráda na ni vzpomínám.
Příběh plyne poklidně bez většího vzruchu, na čtení jsem potřebovala dávku trpělivosti...
Podle mne jedna že slabších knih Šmahelové, kterou mám jinak moc ráda.
Milý příběh malé Dory a jejího tatínka, kterým se podaří najít jak nového kamaráda, tak novou maminku. Vše v kulisách strašidelného zámku, kde společně bydlí. Čtení spíš pro menší čtenáře.
Pamatuji se, že knihu dostala sestra za nějaký úspěch v pionýru :-). Celá léta ležela v knihovně a nikdy jsem k ní nenašla cestu. Až teď po letech jsem se k ní konečně dostala a byla jsem mile překvapena. Příběh malé Dory je opravdu milý a myslím, že by se mi v dětství moc líbil, také bych chtěla zažít stejná dobrodružství a ještě k tomu na zámku:-). Teď už jsem bohužel některé věci viděla dospěláckýma očima - tatínek nechá Doru s Timem samotné v zámku a pak ta svatba o které nikdo nevěděl.... I tak má kniha své kouzlo časů minulých...
Přečetla jsem ji, prokousala jsem se příběhem. Jedná se spíše o četbu pro děti, ale nějak mi unikla pořádná akce až na záchranu čápa.
Kniha splnila má očekávání - díky ní jsem se na pár hodin vrátila do dětství a z něj plynoucího dobrodružství. Také jsem se ptala sebe samé, zda by takové čtení bavilo dnešní dívky.
Bylo tam kouzelné naznačení vztahu jejího tatínka s paní učitelkou, Šmahelová mu věnovala přesně tolik místa, kolik mu věnuje dětská hlava. To jen rodiče čekají detaily, a ono nic :-)
Milá knížka o dívence Doře, která se s tatínkem přistěhuje do tajemného zámku, aby zjistila, že ne všechno je tak jak vypadá. Moc hezká vzpomínka na dětství.
Četla jsem ji jako malá, několikrát. Dodnes na ní vzpomínám. Když jdu na podzim po polní cestě za vesnicí, často si vzpomenu na atmosféru té knížky.
Knížka z dětství, jejíž příběh se mi vybavuje už jen matně, ale příjemný pocit z ní získaný přetrvává :-)
Štítky knihy
pro dívky restaurování, restaurátorství dětská dobrodružství hrady a zámky dívčí rományAutorovy další knížky
1959 | Velké trápení |
1984 | Stíny mých otců |
1979 | Žena roku 1900 |
1964 | Dobrá mysl |
1985 | Stopy mých otců |
Knihu jsem četla kdysi jako dítě a teď se k ní vrátila kvůli Čtenářské výzvě. Na začátku mi vadila ulitba režimu, že spisovatelka napsala větu proti aristokracii, i když fakticky v knize žádná nebyla. Jinak to byl takový obyčejný neslanny nemastný příběh o dětech z vesnice, kam přijede Dora s tatínkem z Prahy kvuli práci a na konci se z dvou neuplnych rodin stane jedna kompletní.