Dobré znamenia
Terry Pratchett , Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436300/bmid_dobre-znamenia-u9b-436300.jpg
4
1841
1841
Spoločný román dvoch majstrov literárnej fantastiky. Koniec sveta sa nezadržateľne blíži. Zhromažďujú sa armády dobra a zla, z hlbín sa dvíha Atlantída, z neba padajú žaby, naplno horia vášne. Zdá sa, že všetko ide presne podľa Božieho plánu. Démon Crowley a anjel Azirafal už dlho žijú na zemi medzi smrteľníkmi a celkom si tu zvykli. Ak si chcú zachovať svoj pohodlný životný štýl, neostáva im nič iné, len odvrátiť hroziaci armagedon. Najprv však budú musieť nájsť nezvestného Antikrista. Román Dobré znamenia prvý raz vyšiel v roku 1990 a v roku 2019 sa dočkal filmového spracovania v podobe rovnomenného seriálu.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
Good Omens: The Nice and Accurate Prophecies of Agnes Nutter, Witch, 1990
více info...
Přidat komentář
Nadprůměrně vtipná bláznivá komedie na téma o konci světa s myšlenkou, že o něm si vlastně nakonec lidé rozhodnou sami,a jakékoliv nebeské či pekelné mocnosti s tím vlastně nemohou nic udělat. Až na tamtoho jednoho...
:-)
Bavil jsem se skvěle a z postav Newt je mi velmi blízký, co se týče schopností opravovat vše,co se týká věcí, jež začínají slovem elektro.... atakdále.
Spolupráce Pratchetta s Gaimanem se velmi povedla.
Seriál jsem ještě neviděl, musím to napravit.
Smícháním perfektních surovin nemusí vzniknout perfektní jídlo. Bohužel to platí i o autorech. Ano, je to solidní, ale asi to nejslabší z těch více než 50 knih, co jsem od těchto autorů četl. Připadá mi to takové neurovnané, bez pevné dějové linie. Jak kdyby psali paralelně a pak to redaktor pospojoval. Tak bych tipl 15-16 let cílová skupina.
Super kniha, vtipná, plná zvratů, absurdity, prostě klasika od Pratchetta. Obdivuju překladatele Kantůrka. Je to hodně složité, něco takového přeložit, ale stejně mám pocit, že některé vtipy mi prostě unikly kvůli překladu.
Původně jsem chtěla komentář pojmout jako deníkový záznam - nějak takhle...
Den první:
V očekávání intelektuálního zážitku kladu na nosič desku s přiměřenou hudbou (kvůli vhodnému pozadí), zaujímám nenucenou pozici v křesle, cinknu ledem ve sklenici a jmu se naslouchat.
Jenže to nějak... Sakra... Po prvních deseti minutách zneklidním, ale snažím se dál předstírat soustředěné zaujetí. Po další chvíli se obtížně vyhrabu z nenucené pozice, poškrábu desku s přiměřenou hudbou nešetrným odnětím přenosky, pocintám se zteplalým alkoholem a znervózním podezřením, že jsem hloupější, než "mí oblíbení". No ano, považovala jsem - odtažité řekněme - hodnotitele trochu za škarohlídy, ale že bych zrova já?!)...
Spát jdu zdecimovaná a s nulovým sebevědomím.
Ale takhle to P. & G. určitě nechtěli!!!
Tedy; nalejme si čistého vína. Ta knížka JE chytřejší než já, přiznávááám...
Aby totiž bylo možné, dělat si z něčeho psinu, je nevyhnutelně nutné něco (pokud možno co nejvíc) o tom vědět. Takže - bod jedna: všeobecný přehled nezaškodí. A to určitě i o biblických tématech, ne že ne. Protože čím víc informací máte, tím víc souvislostí vám dojde, a o to víc se (v tomhle případě) nasmějete.
(Ale není třeba házet flintu... Uživatelům "intelektuálně plašším" :) můžu zkušeně doporučit přednes Jana Zadražila. Díky němu se vychechtáte dosyta, aniž byste ty otravně se povyšující souvislosti nějak zvlášť postrádali). :)
A ono SDĚLENÍ, které je vpleteno do husté osnovy chytré a laskavé legrace bizarních, báječně nekorektních a ve všech ohledech velkorysých (byť možná trochu i co do počtu stránek :)) Dobrých znamení, určitě nepřehlédnete. Nepřehlédněme... Stojí za to.
[audiokniha]
Jan Zadražil jako interpret této skvostné záležitosti, odvádí práci na úrovni kompletního divadelního souboru. Napoprvé ani nejde každou jednotlivou hlasovou drobnůstku pochytit a ocenit. Snad jen "hlas barvy starého pláště do deště" oceníte okamžitě.
A to, jak sehrál evangelický sbor, mě donutilo smát se na ulici nahlas.
Smekám klobouk i s čepicí a ke čtyřem hvězdám přidávám jednu za neviditelného herce :o)
Vůbec nejsem "parapsychologicky citlivá", zato jemně citlivá na katolickou dogmatiku, stejně jako sám G. K. Chesterton, jehož památce je dílko připsáno. Však je to "jediný básník dvacátého století, který se přiblížil pravdě".
Proto mi třetinu příběhu naskakovala obezřetnost, ostražitost a respekt při všech těch ďábelsko satanských odkazech a vychytávkách protože armagedon nám nehrozí, ale apokalypsa může být kdesi za dveřmi . . . jenže Crowley, "démon, co má lidi rád" a "anděl teplejší než parta opic, co se nadýchala rajského plynu" si brzy získali moje ️️
Uznávám, že po celou dobu jsem se chvílemi ztrácela v ději a fakt přemýšlela nakolik jsou oba hoši "osobností vyváženou asi jako pyramida postavená na špičku" a souzním s těmi, kdo tvrdí, že je příběh zbytečně dlouhý a jeho obrovský potenciál naředěný. Určitě má hlavu i patu, jen je chvilkami obojího trochu navíc.
Top koment Knizectvi, puczmeloun a Mirka2778
4/4
Určitě ano, číst o apokalypse v této době je ozdravné, už dlouho jsem se tak nezasmála a nebavila a chtěla jsem si ji číst, dokud ji nedočtu... Přišla jsem ke knize náhodou, koupila jsem ji v anglické verzi synovi k vánocům, tak jsem chtěla vědět, co to vlastně ten chlapec čte?
Opravdu mě to bavilo, navíc jako třešnička na dortu - výborně přeložené panem Kantůrkem, klobouk dolů!!! Tak mám zase o autora víc.
kniha me moc bavila, je zajimava a casto se v ni vyskytuji barvite popsane pasaze. nejvic se mi libi crowley a jeho nebojacne kyticky, tema, u ktereho jsem se hodne nasmala. nektere pasaze jsou trosinku zdlouhave, bez dialogu, ale i tak se mi pribeh moc libil a kniha patri mezi me oblibene. urcite se k ni znovu vratim a doporucuji precist, pokud jste fanousky nadprirozena.
hodnotim 5/5
Úvodem si dovolím malé doznání: Oba autory znám, ale nijak zvlášť jsem je nečetla. Od Gaimana dvě knihy, u nichž mi přišla lepší adaptace (Hvězdný prach, Koralína); Sandmanovi jsem nijak na chuť nepřišla (v době, kdy u nás začal vycházet, jsem na něj ještě neměla správný věk a číst něco jen proto, že je to OD GAIMANA jsem byla líná). S Pratchettem to je ještě komplikovanější. Přečetla jsem od něj jedinou knížku, kterou mi půjčila na VŠ kamarádka. Naprosto dokonale mi ho totiž zošklivil můj bratr, který ho četl v době, kdy já četla Morressyho. Ani jeden z nás nepřečetl nic od autora toho druhého, ale bratr měl tendenci neustále mluvit o tom, že Zeměplocha je 100x lepší než trapný Kedrigern, vše posunul do osobní roviny, a tak mi dokonale zhnusil Mrakoplaše i sira Terryho. Vím, vím, že Pratchett je v tom nevinně, ale pokaždé, když někdo řekl jeho jméno, všechny ty dávné křivdy se mi vybavily. A když jsem si ho konečně rozhodla přečíst a zapomenout na minulost, zjistila jsem, že bratr celou sérii věnoval kamarádovi a doma nemáme ani ťuk. S ohledem na to, že jsme měli všechna první vydání, to považuji za další neodpustitelný hřích, kterého se na mě dopustil.
K Dobrým znamením jsem se dostala více méně náhodou... přes pohlednici! SBH se mi již několikrát vyznávala, že má ráda Pratchetta a já ji chtěla potěšit a vybrala pro ni k svátku dílko Leny Gnědkové, aniž bych tušila, z jaké je to knihy nebo že je snad napsaná se spoluautorem. Ta pohlednice je fakt pěkná a probudila ve mně zvědavost, stejně jako pochvalné ódy adresátky (na knihu... ale na pohled taky). Po přečtení mohu konstatovat, že ódy byly zasloužené a knihu chci mít v knihovně. Dost mi připomínala Špinavou práci Christophera Moorea, v něčem Monty Pythony či film Kevina Smithe Dogma. (Zejména to poslední si vychutnají ti, kteří mají znalosti (nejen) z Bible, ostatní to to vyhodnotí asi jako pěknou ptákovinu.)
Souhlasím s tím, že některé pasáže byly rozvleklé, některé zdlouhavé a jiné filozofické. Ač se zprvu mohlo zdát, že jsou třeba samoúčelné, postupně se začaly spojovat a propojovat, což jim zpětně dalo nový smysl - ostatně obdobně tomu bylo i s proroctvími Agnes Magorésové. Bohužel jsem si dvě z point díky tomu domyslela, ale celkovému dojmu to neubralo. Ani se mi nechce věřit, že kniha je z roku 1990, jak je aktuální. Jen humor už by dnes asi neprošel cenzurou, protože byl místy poněkud nekorektní (což je dost smutné).
Nebudu vychvalovat vše, co mě zaujalo, pobavilo či se mi líbilo. Jsem si navíc jistá, že při dalším čtení objevím něco nového, protože ač o bibli i jiných věcech něco vím, všechno přece jen nevím, a těch "Easter eggs" je v knize ukryto mnohem víc, než kolik jsem jich našla. Snad jen smutná douška, že zástupce Pekla tu opět byl ten víc cool než ten jižanskej buzík...
Ač souhlasím s tím, že Armageddon, o němž je celou dobu řeč a k němuž vše směřuje, byl nakonec takový nějaký odbytý, celkové vyznění bylo velmi smířlivé a i to špatné, co se v knize stalo, bylo odčiněno. A ten závěr... kdo by nechtěl žít v tak malebném a milovaném koutku země? Po přečtení mě jímá známá nostalgie, kdy bych o svých hrdinech chtěla číst ještě alespoň o malou chvilku déle.
Po hodně dlouhé době vtipná temná kniha s nadějí na konci. Takže za mě ... pět hvězdiček.
Ani démon není schopen zvěrstev jako člověk. Ani anděl nedokáže vykonat tolik dobra jako člověk. A ano můžeme se stále bavit o jednom a tomtéž člověku. Tak trochu filozofický příběh, plný Gaimanovského pojetí mytologie, zabalený do typicky ztřeštěného Pratchettovského vyprávění. Co když se démon, který ponoukl Evu skamárádí s andělem ? Co když se novorozený antikrist dostane do úplně obyčejné britské rodiny a do party úplně obyčejných neobyčejných dětí? Co když bylo všechno co se vám kdy stane předpovězeno a napsáno do knihy, kterou si čtete už od malička? Co když příjde apokalypsa a vy nebudete mít čas o tom napsat rozhořčený dopis do místního plátku? Jak změníte svět když budete mít tu možnost? A co když vám u toho všeho bude teprve 11 a vaše představivost je hodně bujará?
Praštěný příběh plný postav a událostí, u kterého se budete smát i přemýšlet. Naprostá dokonalost a must read pro každého kdo má rád britský humor a knihy typu Stopařův průvodce po galaxii. Nic míň než dokonalou knihu jsem ani nečekal. Když se spojí mistři slova, jakými Gaiman a Pretchett beze sporu jsou, kvalita, zábava i poučení jsou zaručené.
Môžete mať radi Pizzu aj Hamburger, ale Pizza-Hamburger vás neoslní. Toto bol môj prípad, každého osve môžem, ale spolu to nebolo ono. Takého čerta s anjelom by som čakal skôr v Troškovom filme. Občas som sa cítil asi ako keď sa ma deti stodesiaty krát spýtajú "tatí vieš čo" a ja rozmýšľam že vlastne ani nechcem vedieť ....
Tato kniha je neuvěřitelná. Dá se číst jako vtipný příběh o dobrodružství, který je plný fantazie a obrovského množství nápadů. Může se brát jako dokonalý popis lidství zahrnující vše od válek přes náboženství po přátelství a lásku. Čtenář si u Dobrých znamení může odpočinout a užít si radost ze samotného dobře napsaného textu. Je možné v nich vidět třeba i parodii dneška. Zároveň ale přináší možnost zamyšlení a varovně zdviženého prstu, přitom velmi nenuceně a jakoby mimochodem. Je možné v knize listovat a hledat neodhalené vtipy, skryté odkazy nebo naplňující se proroctví*. A hlavně, i kdyby ji člověk četl po sté, vždy v ní najde něco nového a zábavného.
A když je bonusem množství skvělých ilustrací (speciální sběratelské vydání), nebo interpretace skvělého Jana Zadražila, člověk by až přidával šestou hvězdičku. A mimochodem, musím důrazně potvrdit úvod (i dovětek) zmiňující Dobrá znamení jako knihu Pratchettem a Gaimanem nejvíce podepisovanou v těch nejdivnějších stavech. První kus mi byl kdysi kamarádem sebrán a už nevrácen. Druhý mám doma v dost zbědovaném stavu, schovaný vzadu v poličce a plný poznámek, odkazů a doplnění. Třetí a čtvrtý (ilustrovaný a audioknihu) už si opečovávám. ;)
Do Dobrých znamení je zajímavé se vrhnout i po přečtení jiných knih obou autorů. Je vidět, že v nich svá témata a vtipy pilují, aby je právě zde mohli následně použít jako takové "the best of". Já se zrovna trefil s Americkými bohy a Čarodějkami na cestách, kde jsou podobná témata rozvíjena. A sem tam je použit i podobný vtip nebo kulturní odkaz...
* Prakticky vše, co vám v knize přijde trochu divné/nehodící se/příliš zdůrazněné, má svůj smysl. A může jít o odkaz na reálný svět, nebo další/předcházející stránky. Vždy, když se mě někdo ptá na moji nejoblíbenější knihu, vyberu si právě Dobrá znamení a příklad Elvise. Takovéto skryté vtipy prostě miluju. A přitom tenhle není ani zdaleka jediný. Nekompletní přehled odkazů na vnější svět naleznete třeba na webu "lspace", "vnitřní" odkazy na stránky knihy samotné už musíte najít sami. Stojí to ale rozhodně za to, doporučuji celým svým čtenářským srdcem...
K dobrým znamením se ráda vracím. Vždycky mě uklidní. Vždyť i Armagedon pravděpodobně dopadne dobře. A možná si ani nevšimnu že už tu byl. Jeden anděl a jeden démon si tolik oblíbili lidi, že jsou ochotni pochybovat o pokynech shora (zdola) a tak je máme na své straně. Antikrist je kluk, který chce s partou kamarádů svět objevovat a ne ničit. Takže je to na nás, na lidech jak to dopadne.
Kdysi, při prvním čtení jsem hltala stránky, teď už si dokážu mnohem víc vychutnávat nejenom děj, ale i vtipné odkazy a narážky. Dobrá znamení mě už dlouhá léta moc baví!
Autoři v předmluvě píší, že psát tu knihu byla legrace. Věřím tomu. Já jako čtenář jsem se bavila hodně a celý týden se moje sny nápadně podobaly ději knihy. :) Určitě si ji chci znovu přečíst/poslechnout. Audioknihu v podání Jana Zdražila vřele, vřele doporučuji. :)
"Všechno bylo temné, pochmurné a strašlivé. Na konci tunelu nebylo žádné světlo - a i kdyby, byl by to přijíždějící vlak."
Vánoce za dveřmi, za okny tradičně bláto, doma bordel, nálada celorepublikově extra blbá, protože covidová opatření jsou ekonomicky ničivá na celé generace dopředu, aniž by se počty nakažených dařily držet na přijatelné úrovni. V tomto natlakovaném emočním papiňáku jsem se rozhodla přechodně opustit četbu o zločinech komunismu a zakousnout se raději do něčeho veselého. A co může pobavit lépe než konec světa?
Armageddon v podání pánů Pratchetta a Gaimana jsem poprvé absolvovala coby dvacetiletá trubka – s výsledkem „dobrý, ale čekala jsem více legrace“. S dvojnásobnými životními zkušenostmi už jsem se usmívala / chechtala od začátku až do finiše, s výjimkou těch pasáží, kde se má čtenář zamyslet nad bezohledností lidstva, devastujícího rodnou planetu. Jsem člověk ekologicky smýšlející, kterého ovšem zelení fanatici v politických řadách naprosto odpuzují a stala jsem se díky nim alergická na podobná moralizování (jakkoliv v obecné rovině souhlasím a chovám se podle toho). A za ten dětinsky zjednodušující pohled na problematiku, jenž nafouknul stránky ve střední třetině, ubírám půl hvězdy. Další půlku za to, že se veškeré trable ve finále vyřešily jaksi lusknutím prstů.
Jinak jsem si perfektně užila postřehy ohledně prolínajících se vlivů Nebe a Pekla, čutání do biblických nesrovnalostí, oblíbila jsem si Crowleyho (no jistě, démona), Agnes Magorésová zdatně zakonkurovala Bábi Zlopočasné, přepočítala jsem si bradavky na počest lovců čarodějnic, nasmála jsem se u osmi apokalyptických motorkářů, nostalgicky zavzpomínala na dětství – zvláště prázdninové měsíce na chalupě… „Dobrá znamení“ jsou zkrátka ideální volba, potřebujete-li rozhýbat bránici a zároveň si podumat o různých podobách člověčenství. 80-85%
P.S.: Detailní znalost Bible není nutná, ovšem doporučuji před četbou absolvovat film „The Omen“ a trochu se orientovat v hudbě kapely „Queen“.
Pre mňa bola táto knižka, ako vyplýva z jej názvu, len dobrá. Je pravda, že som skôr fanúšikom Gaimana, a Pratchett ma nikdy nelákal a možno preto sa mi aj táto kniha ťažko čítala. Nápad skvelý, ale na môj vkus to bol prílišný chaos a tá omáčka okolo ma nudila.
" Okej, takže tentoraz sa proti nemu obrátilo peklo. Okej, svet sa končil. Okej, studená vojna sa skončila a začínala sa svetová - ale na kvadrát. Mal asi také šance ako hippies valiaci sa z festivalu na čistý močový test. Ale aj tak, šanca ešte nezahynula."
Ťažký rozbeh, ale nakoniec sa oplatilo vydržať. Dvaja silný spisovatelia fantasy sa spojili a napísali príbeh boja medzi nebom a peklom, kde sa konečne narodil antikrist a svet má byť zničený. No Crowley a Azirafal si celkom ľudí obľúbili a aj keď nie je spolupráca anjela a démona ľahká, tak sa im záchrana sveta darí.
Antikrist celkom rozosmial. Obaja autori sa to snažia podať v humornom podtóne a preto ničitel svetov je len malý chlapec, ktorý spoznáva svet svojimi očami dieťaťa. Peklo mu posiela smaotné psa pekiel, ktorého antikrist Adam pomenuje jednoducho Pes. Adam je aj členom bandy, ktorú tvoria jeho kamaráti Pipa, Brain a Wensleydale.
Ďaľšia skvelá dvojka je lovec čarodejníc Newt a čarodejka Anatéma. Nikdo by nečakal, že sa tieto dva protiklady dokážu spojiť, no tu im spolupráca dokonale vyšla. Nemôžem hlavne zabudnúť na jazdcov apokalipsy. K týmto jazdcom sa pridala skupina motorkárov, ktorý boli geniálny. Táto pasáž bola podľa mňa najlepšia, hlavne keď si vymýšlali svoje alter ega.
Terry Pratchett a Neil Gaiman jsou stylem psaní naprosté protiklady a oba jsou skvělí. V této knize se kombinuje Gaimanova tajuplnost a Pratchettův humor naprosto přirozeně, až se mi tomu nechce věřit.
Oboch autorov mám rada a teším sa, že som sa ku knihe dostala. Páčil sa mi humor, aj parodovanie rôznych konšpiračných teórií, tajných agentov, biblických motívov a ľudstva všeobecne. Postavy boli super, avšak neviem prečo musel nastať Armagedon zrovna keď mal antikrist 11rokov. Úplne niesom fanúšikom čítania o 11ročných deťoch, ktoré majú súvis so záchranou sveta. Azirafal a Crowley však boli skvelí. Miestami sa mi zdal príbeh príliš rozvláčny. Knihu som čítala na svoje pomery dlho, nevedela som sa úplne začítať. Niektoré časti boli vtipné, ale viac vecí tam bolo z môjho pohľadu navyše, kniha mohla byť kľudne o dosť kratšia, možno by bol aj príbeh pútavejší. Zostávam pri Zeměploche :-) Celkovo lepší priemer, je mi ľúto, že nemôžem dať plný počet *.