Dobré znamenia
Terry Pratchett , Neil Gaiman
Spoločný román dvoch majstrov literárnej fantastiky. Koniec sveta sa nezadržateľne blíži. Zhromažďujú sa armády dobra a zla, z hlbín sa dvíha Atlantída, z neba padajú žaby, naplno horia vášne. Zdá sa, že všetko ide presne podľa Božieho plánu. Démon Crowley a anjel Azirafal už dlho žijú na zemi medzi smrteľníkmi a celkom si tu zvykli. Ak si chcú zachovať svoj pohodlný životný štýl, neostáva im nič iné, len odvrátiť hroziaci armagedon. Najprv však budú musieť nájsť nezvestného Antikrista. Román Dobré znamenia prvý raz vyšiel v roku 1990 a v roku 2019 sa dočkal filmového spracovania v podobe rovnomenného seriálu.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
Good Omens: The Nice and Accurate Prophecies of Agnes Nutter, Witch, 1990
více info...
Přidat komentář
Téhle knize přibývají komentáře jak houby po dešti a já se většinou nestačím divit, co se tolika čtenářům nelíbí. Přesto to dokážu pochopit a za sebe jsem ráda, že jsem si ji přečetla teprve nedávno, přestože ji mám v knihovně dobrých 15 let. Podle mě je na tuhle knížku potřeba mít trochu načteno, odžito a možná i být správně empatická povaha.
Takže za mne je to dokonalá mixáž Bible (hlavně proroctví sv. Jana), Jirkových rošťáren z pera Richmal Crompton, zesměšnění jinak opravdu neveselého tématu honů na čarodějnice, smrtelně vážně se beroucích motorkářů, věšteckého řemesla, nabubřelosti jakékoliv církve, neodbytnosti prodejců po telefonu, sběratelské vášně bibliofilů, gurmánství a mnoha a mnoha jiných aspektů naplno prožitého života.
A prodavač hamburgerů Elvis je báječná třešinka na dortu, i když chápu, že ten, kdo 30 let neslýchal zprávy, kde všude se ten chudák údajně objevil, to prostě nedocení.
Seriál si nepustím, možná není špatný, jenže já k téhle knize žádné omalovánky nepotřebuju, za mne je skvělá dost.
Jako první jsem viděla seriálové zpracování a prostě jsem musela porovnávat. Trochu mě u knihy štvaly sáhodlouhé popisy jezdců apokalypsy, hlavně tedy Války. Jinak se mi ale kniha moc líbila. Azirafal a Crowly jsou prostě peckové postavy.
Mam moc rada Gaimana, ale tohle nejak nebylo ono. Nevim, jestli to bylo castmi od Pracheta, ale mela jsem obcas problem se zacist. Nekdy jsem knizku cetla jako uspavaci knizku pred spanim, kdyz jsem chtela rychle usnout. Posledni tretina knizky uz byla fajn.
Knihu jsem přečetla až po shlédnutí seriálového zpracování. Mně osobně toto pořadí (nejdřív film/seriál pak kniha) vyhovuje, protože mám pak vyřešené podoby postav a to, že si je nemůžu představovat podle sebe, mně zas tak nevadí. Z postav mám nejraději Crowleyho, protože jsem spíše na pekelníky než na anděly. Je to velice pěkná knížka, která stojí za přečtení a za investici do ní. Musím ale uznat, že se jedná asi o první knihu, o které můžu říci, že seriálová podoba je možná ještě lepší než samotná kniha. Nemůžu srovnávat s jinými knihami od T. Pratchetta, protože tohle je (zatím) jediná kniha od tohoto autora co jsem přečetla, ovšem s N. Gaimanem mám už nějaké zkušenosti z jeho komiksových děl a o něm by se dalo říct, že biblická témata jsou pro něj opravdu typická. Od N. Gaimana pro všechny co čtou tento komentář doporučuji seriál Lucifer, protože tato postava (Lucifer Samael Morningstar) je jednou z postav na jejíž tvorbě se podílel a má opravdu co nabídnout.
Krásně zpracované nové vydání s pěknými ilustracemi a skvělá myšlenka, toť ale bohužel vše, co se týče pozitiv z mé strany. Příběh je od prvopočátku zmatený, některé pasáže je potřeba louskat vícekrát a stejně jim nejste schopni porozumět. Mnoho postav, které (jak později zjistíte) jsou absolutně nedůležité (a přesto se o nich píše zbytečně velké množství informací). Přeskakování z místa na místo a mraky poznámek pod čarou, které ne vždy považuji za vtipné. V textu se často odkazuje na další a další postavy a zápletky, což způsobí, že se po několika stranách ocitáte ve stavu, kdy už absolutně netušíte, o čem byla původní pasáž. Pokud se přesto vydáte napříč příběhem, doporučuji číst při plné koncentraci a velmi pomalu, protože jedině tak se nebudete ztrácet a zamotávat. Bohužel ani závěr nebyl nijak explozivní, v podstatě jen tak normálně vyplynul. Jinak má kniha určitě hluboký smysl, ale je tu bohužel ale...
2. kniha od Prattcheta a 2. zklamání!
Slátanina nesmyslů, nepochopitelné skákání od postavy k postavě, které celistvost děje narušuje a příšerné dialogy. Už nikdy víc. 1, 5*.
Dokonalost. Četla jsem ilustrovanou verzi, která mě vracela k úžasnému seriálovému zpracování. Kdo by nemiloval Azirafa a Crowleyho?
Na styl humoru této knihy si musíte chvilku zvykat. I když se vás budou všichni snažit přesvědčit o opaku, Pratchett a Gaiman nemají stejný smysl pro humor. V knize tak narážíte na části, které jsou očividně Pratchettovy, jiné zase bijí do očí a křičí Gaiman. Obě části jsou dobré, ne že ne, ale někdy k sobě prostě neladí.
Nic to ale nemění na tom, že kniha má zajímavou premisu, zábavné postavy (i když je jich někdy přespříliš) a rozhodně nenudí.
Velká sranda o konci světa. Měl jsem za to, že jsem Dobrá znamení už kdysi četl a že si je teď tím krásným novým vydáním nostalgicky připomenu. Jenže po pár desítkách stran mi to bylo jasné - ne, tu knihu jsem nikdy nemohl číst, protože takovou švandu bych si rozhodně pamatoval. Terry Pratchett a Neil Gaiman do toho ohromně šlapou, vtip střídá vtip a ten zase střídá další, ale zároveň je vidět, že to nemá být jen vtipné, ale má to být i chytré. A přesně takové to taky je. Radost číst, radost prskat smíchy, radost o tom přemýšlet.
Dobrý a místy i vtipný příběh, který v sobě skrývá i vážný podtext. Doplnění ilustracemi dělá knihu poutavou, ale... Ale není to Zeměplocha a klasický Pratchett. Z tohoto důvodu 4 *.
Když už na mě tak dlouho vykukoval seriál, tak jsem si řekla, že si nejdřív přečtu knihu. Moje první zkušenost s Gaimanem a Pratchettem a zda-li poslední, to se uvidí, jestli budu mít chuť na mírně potřeštěnou zábavu. Rozhodně to nebylo špatné, ač jsem přišla i kvůli Crowleyemu a Aziraphaelovi a těm tam na můj vkus nebyl dán takový prostor, jaký bych si přála. Mohlo za to především množství postav, u kterých jsem si někdy říkala, proč tam vůbec jsou. Ono se to nakonec dalo hezky dokopy, ale ze začatku v tom byl chaos. Konec mi přišel docela nedotažený, ale jelikož jsem se za celou dobu nenudila a brala to jen jako takovou oddechovku, tak jsem tomu odpustila.
Určitě hodně zajímavý námět, ale tak nějak jsem čekal, že budu slzet smíchy stejně jako u Zeměplochy. Místo toho jsem se spíš jen sem tam pousmál a asi dvakrát opravdu zasmál. Příběh je super, nicméně je potřeba se naladit na tu správnou bláznivou až trochu bizardní vlnu, což mi u reálné Anglie šlo trochu hůře. Bohužel spousta vtípků spočívá v odkazech ta tamní kulturu, takže našinci nic neřeknou, ačkoliv krom poznámek autora jsou zde i výborně vysvětlivky překladatele. I přes to jsem téměř nezažil pocit, že zrovna teď nemůžu se čtením přestat, protože musím vědět, jak to bude dál a klidně jsem si dal vánoční pauzu. Postupně si ale člověk zvykne a nakonec jsem si závěr i pěkně užil, rozhodně dost na to, aby mi to bylo líto a tak jsem se aspoň zakoukal do stejnohmeného seriálu, který, ač to bývá většinou přesně naopak, zpracovává a rozvíjí některá témata daleko víc do hloubky a přidává vtípky, které v knize nebyly (na scénáři pracoval sám autor, tedy Gaiman, Pratchett bohužel během příprav zemřel). Každopádně, za ten gzávěr se přikláním spíše ke čtyřem hvězdám, takže slušných 70 %
no myslela sem, že to bude prda... ale jaksi mě to neusadilo vůbec na zadek.... druhá zkušenost s pratchettem a zase nevalná a další zkušenost s gaimanem v próze a taky nevalná.... těžko tady hádat, co z toho byl pan P a pan G, jasné hranice to mít nebude....
námět a postavy - super, bylo to i místy dost úsměvné, ale zdálo se mi to až celé zbytečně překombinované, upovídané a těch postav tam taky mohlo být míň.... množství postav podle mě nutilo autory dát v knize každé svůj prostor, ovšem na úkor děje a čtivosti... snad kdyby to bylo psané jako sága, na více dílů a v posledním by se ty osudy spojily, možná by to mělo správný náboj.... takhle mi to připadalo, že se moc dobrého snaží vměstnat na malý prostor....
Nezaujalo. Typický Pratchettovský humor to tentokrát nezachránil. Možná jsem neměl náladu... Z úcty k autorovi 3*
Příběh tak nějak přesně odpovídá tomu, kdo jej napsal. Náš svět není přesně takový, jak se zdá (Gaiman) a obývají jej lidé se zvláštními jmény a osudem (Prattchet). Už z toho vyplývá, že má vysokou řemeslnou kvalitu, ale přesto mi v něm chybělo něco navíc.
Co mi naopak vadilo je velké množství redakčních chyb. A zdálo se mi, že pan Kantůrek v tomto případě nebyl ve stoprocentní překladatelské formě. Např. 1 shilling = 5 pees opravdu neznamená 1 šilink = 5 vyčůrání.
Osobně nechápu ty hejty tady. Na druhou stranu chápu, že Pratchettův humor nesedne každému, stejně jako Gaimanův styl psaní. Oba autoři jsou ale geniální a jejich spojení nemá chybu - kniha je plná perfektního humoru a narážek, kterým, pravda, rozumí zřejmě jen znalí a sečtělí lidé, lidé se všeobecným rozhledem a schopností dívat se na mnoho věcí s nadsázkou. Je to čtivé, je to vtipné (já osobně jsem se bavila neustále a nemůžu říct, že by mě nějaká pasáž byť jen trošku nudila) a překlad pana Kantůrka tomu dodává ten správný šmrnc. Seriál je taky bomba, ale rozhodně bych nezatracovala kvůli jednomu to druhé. Jen seriál možná víc sedí lidem, kterým Pratchettova literatura připadá těžší.
Zábavné a chytré. Humor asi nesedne každému, to je normální. Odkazů je tam hodně, asi málokdo pochytí všechny.
Doporučuji zvlášť těm, kdo mají rádi chytrý humor, v němž se dají najít i otázky k zamyšlení.
Nedoporučuji fanatickým věřícím v Boha ani fanatickým satanistům.