Dobrodruhům
Tereza Ramba
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431044/bmid_dobrodruhum-3Ie-431044.jpg
4
613
613
Neplánujte cesty… prožijte je! Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky v kombinaci s autentickými fotografiemi a ilustracemi jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.... celý text
Přidat komentář
skvělá knížka! moc se mi líbilo zpracování a nádherné fotky. autorka má osobitý styl psaní, který nemusí sednout každému, ale mně se moc líbil a ke knize se skvěle hodil. zážitky jsou skvěle popsány a člověk se tak může alespoň na chvíli přesunout na ono místo.
super cestovatelská kniha, díky které můžeme cestovat u v této nelehké době.
Tak tohle byl tedy nářez! Ani ne tak cestovatelských zážitků jako emocí. I když jsem asi jako většina čekala něco trochu jiného, moc se mi líbí, jak Tereza popisuje své cestování skrze pocity. Dlouho už jsem nikde nebyla a tahle knížka mi připomněla, jaké to je, když je člověk na cestách a když se vrátí domů - často unavený, ale hlavně přeplněný pocity jako je nadšení, energie, hrdost, úcta, síla, radost, svoboda a ano, i láska. ( Ta hlavně, protože - vždyť víte : Láska je! :) )
Líbí se mi, jak je kniha poskládaná a líbí se mi i název, který si mohu vysvětlit různě: knížka pro dobrodruhy nebo přeji dobro druhům jako kamarádům nebo jako zvířatům a rostlinám...
Už teď vím, že Dobrodruhům bude jedna z nejlepších knih roku, ale možná taky jedna z nejlepších knih vůbec.
Tak trochu nemám slov, takže je možné, že to co napíšu, nebude dávat smysl.
Když jsem se o knize poprvé dozvěděla, okamžitě jsem věděla, že ji chci číst. Nic moc jsem si o ní nezjišťovala a i do čtení jsem se pouštěla v podstatě naslepo. Proto jsem čekala knihu spíš o cestování. To, čeho se mi dostalo je ale mnohem MNOHEM lepší. Mimo úžasné a krásné země je v knize popsán taky život. Zároveň je to ale skvěle propojeno.
Mám chuť všechna ta místa navštívit, přestože je autorka popsala bez přikrášlování a nebála se do knihy napsat problémy, které ji na cestách potkaly.
Styl psaní je jednoduchý, svižný, lidský a tak nějak se vás dotkne. Kniha se četla skvěle a až moc rychle.
Každý text je upřímný, normální, ale zároveň zvláštní a já si občas nebyla jistá, jestli všechno chápu. Upřímně mi to ale vůbec nevadilo.
V knize je spousta překrásných myšlenek, ale taky vtipných částí.
Vietnam je mým snem, takže mě opravdu potěšilo, že právě jemu byl věnován snad největší prostor.
Jsem knihy plná a nemůžu ji doteď zpracovat, tak moc se mi líbila! Vím, že se k ní budu v budoucnu ráda vracet.
Kniha není cestopis a není pro dobrodruhy. Není o tom, co naplánuješ, jaká místa navštívíš a co vidíš. Není psaná chronologicky ani spisovně.
Tereza o knize řekla, že je to kronika lásky.
Je pro DobroDruhy, Druhy v Dobru. Je o tom, co při cestách nenaplánuješ. O místech, na kterých skončíš omylem a která nevypadají tak, jak sis je vygoogloval. Je psaná o tom, jak a co na nich cítíš. A jak to cítí všichni okolo. A taky o tom, jak jsou cítit všichni okolo. A že jídlo je všude super. Kromě Peru. A že nemoci jsou všude a když cestuješ, chytneš každou z nich. A že když cestuješ, tak chceš domů. A že když jsi doma, chceš pryč.
A taky o tom, že láska je.
A jestli myslíš, že tento komentář je od věci, nebo taky zmatenej, tak knihu nečti :)
Bohužel mě tato kniha zklamala Kdo hledá jeden souvislý příběh plný cestovatelských zážitků, bude zklamán jako já. Kniha byla takovým mišmašem myšlenek a dovolených z několika let. Zdála se mi tato kniha ne příliš strukturovaná, chaotická Dne může být spisovatel každý...
Při prvních větách jsem se až lekla, že tohle se přece nedá číst, ale nakonec jsem přečetla za 1 den. Miluji cestopisy psané ženami, jsou jiné a tohle nebyl jen cestopis. Tady na mě dýchlo tolik emocí jako už dlouho z ničeho ne.
DobroDružné a navíc napsáno od srdce, až bych to nečekala, jak je Réza přirozená a upřímně nechává nahlížet do soukromí. Kniha je prostoupená kromě zážitků z cest i láskou nejen k panu fotografovi, ale lidem kolem sebe a vůbec životu jako takovému.
Cestopis trochu jinak - což pro mě bylo jedině dobře. Klasický cestopis bych si totiž ke čtení nevybrala. Tohle je psané tak, jak mám cestování ráda i já – především vše prožívám a vstřebávám, pozoruji a do srdce zapisuji. Nekoukám jen do průvodce a nedělám si dlouhý seznam, které památky musím vidět a udělat si s nimi selfíčko...
Už na první pohled a otevření knihy je zřejmé, že to není kasický cestopis nabušený údaji o projetých zemích.
Proto moc nerozumím tomu, když knihu někdo označí za “odpad” - jen proto, že si ON špatně vybral knížku :-D
Tahle kniha jsou čisté emoce, plné dobrodružné duše, která je tak dobrá, jak jen to snad může jít. S knihou procestuje kus týhle země, ale taky procestuje kus sebe. Přesně tak niterně je tahle kniha napsaná. Tereza Ramba má velmi autentický styl, který se ale neuvěřitelně dobře čte a každou větu máte chuť opakovat a přemítat v hlavě. Tuhle knihu můžu doporučit všem dobrodruhům, co mají lásku v srdci, protože takhle kniha je láska.
Největší nádhernost jakou vlastním.
Chci se do ní ponořit a už nikdy nevyplavat. Zůstat v moři nadhernejch fotek, zemí, momentů, slov. V moři, kde je zavnímanej každej prťavej okamžik, každá troška štěstí schovaná v obyčejným člověku, výhledu, nebo kapce rosy. Kde konečně cejtim to, co jsem nikdy nikde necejtila. V takový míře, že mě to celou naplnilo a hrozilo vnitřním ohňostrojem, pokud to nevsáknu.
A tak jsem to vsákla. A teď necejtim nic než lásku. K životu. K planetě. K lidem. K Sobě. A tak to má být.
Láska je
Byla by chyba považovat tuhle knihu za klasický cestopis. Dobrodruhům není cestopis o zajímavých místech, ale o niterných pocitech a myšlenkách jedné české ženy, která sdílí své nadšení z poznávání nových míst. Přestože se při čtení občas nedozvíte zhola nic o tom, jak autorka cestovala, na kterých přesných místech že to byla a s kým konkrétně tam byla, dostanete nutkavý pocit sbalit si krosnu, vyrazit ven a zažít také nějaké to dobrodružství – ať už to bude na dalekém severním pólu nebo „obyčejné“ české řece.
ja by som to teda cestopisom nenazvala...možno má výpovednú hodnotu pre tých, čo Terezu "poznajú", fandia jej, a poznajú detaily jej života. ja som si knihu kúpila ako cestopis, a som tak trochu sklamaná. je to osobný denníček, ktorý si dievčatá schovávajú pod vankúšom. možno je problém v tom, že nečítam bulvár, ale netuším, ktoré texty sú o kom, a komu sú vlastne adresované.
v každom prípade je tam zachytených zopár cenných myšlienok, a fantastické fotky, za ne "smekám klobouk".
Miluji její styl psaní, miluji jak si všímá detailů a dokáže úžasně zachytit přítomný okamžik, pomíjivé chvilky a dokáže vypíchnout smysl toho, proč lidé vlastně cestují.
Už jsem dílo jednou komentoval, ale neodolám a dovolím si ještě jednou, tato kniha a reakce na ni totiž umožňuje úžasný demografický průzkum. Dle mého názoru se opravdu nejedná o cestopis, ale o cestu do nitra duše Terezy Ramba, což její fanoušci evidentně ocení, ale cestovatele to znechutí. Jsem toho názoru, že kniha má především zavádějící název, dobrodruzi totiž mají poněkud jiný pohled na cestopis. Na knize není vskutku dobrodružného zhola nic. Pár poznámek z několika menších dovolených po těch nejzprofanovanějších destinacích, kam dobrodruh nepáchne. Zbytek jsou duševní výlevy autorky. Jako nic proti tomu, chápu, že to někoho může bavit, pouze mě irituje ta propagace coby cestopisu. Jako cestopis je to pro mě jednoznačně odpad a měním podle toho své hodnocení. Pokud by se to jmenovalo například "Mé postřehy z cest" nebo dovolených se zařazením do autobiografie nebo deníků, neřeknu proti půl slova, především proto, protože bych to nevzal do ruky.
Druhý cestopis, co sem v životě četla a musím říct, že jim přicházím na chuť čím dál víc. Tento je navíc psaný spíše v pocitech než o faktech a zážitcích. Navíc, této knize nelze odepřít ta vizuální stranka. Grafika božská! Fotky, vazba knihy, texty. Je to prostě zážitek, číst takovou knihu. Jsem rada, že - ač to nebyla nejlevnější záležitost - jsem si knihu koupila. Pustila jsem se do ní hned, jak jsem jí držela v ruce. Opravdu! Doporučuju! Nečekejte cestopis typu Zibura, ale spíš poetičtější texty, nad kterými se budete zamýšlet (i když smát se občas budete taky, to zase neříkám, že ne) . Věřím, že budete spokojeni.
Dobrodruhům
Cestopis nejen po světě ale hlavně po Terezčině duši. Poutavý a čtivý text, doplněn o zajímavé fotografie. Originální pojetí knihy jen utvrdilo kreativitu autorky.