Dobrodruzi hlavního proudu
Jiří Hájíček
Milostný příběh Pavla a Dominiky odehrávající se koncem osmdesátých a hlavně v průběhu devadesátých let minulého století. Společenské přeměny po pádu komunismu a šance nové doby viděné střídavě ženským a mužským pohledem. Příběh o lásce a přátelství, o vzestupech a pádech, o fenoménu bouřlivých devadesátých let na východ od bývalé železné opony.... celý text
Přidat komentář
Ještěže jsem si od Hájíčka první přečetla Rybí krev. Kdyby to tak nebylo, tak bych se k ostatním knížkám od něj asi vůbec nedostala. Jenže to tak bylo, takže mě zajímaly i ty ostatní. Bohužel. Začátek "dobrodruhů" ještě celkem ušel, ale pak už to bylo jenom horší a do konce jsem se prokousala jen silou vůle :-( Trochu mi unikaly časové souvislosti a vůbec, některé pasáže bylo dost neuvěřitelné.
O něco slabší než ostatní knihy, které jsem zatím od Hájíčka četla; nikoliv však jeho vinou. Mi se příčilo celé to téma zhasínajícího socialismu a nástup kapitalismu v Čechách a pohled (zejména) postavy jménem David. Vůbec postavy jsou nějak tak hodně slabým článkem tohoto povídkového souboru, Pavel i Dominika mi přišli naprosto neuvěřitelní a nevěrohodní. 3,5* - přísný verdikt, já vím :)
Tuto knížku jsem si přečetla jako úplně první dílo od Jiřího Hájíčka. Přečetla jsem jí jedním dechem, navíc děj knihy se odehrává v době, kterou jsem přímo zažila, takže se mi do děje ,,vžívalo" mnohem lépe. Jen to mnoho skončit o trochu veseleji, ale zase je ten konec o to reálnější. ;)
Štítky knihy
90. léta 20. stoletíAutorovy další knížky
2012 | Rybí krev |
2005 | Selský baroko |
2020 | Plachetnice na vinětách |
2016 | Dešťová hůl |
2015 | Zloději zelených koní |
Skvěle napsaný příběh a v mnohém se neliší od skutečnosti. Kdo nezažil všechny absurdity té doby, těžko pochopí a uvěří, ale pro mne je Jiří Hájíček perfektní vypravěč.