Dobrodružný život kapitána Singletona
Daniel Defoe
Napněte plachty a vzhůru za dobrodružstvím! Příběh anglického dobrodruha, který byl v mládí prodán do otroctví, dostal se na loď, prošel pěšky Afrikou, stal se pirátem a do Anglie se vrátil jako bohatý muž. Vyprávění, kterému nechybí atmosféra, švih a nápad. Robert Singleton se nikdy nedozvěděl, kdo byli jeho rodiče, protože byl jako dvouletý chlapec unesen a pak prodáván z ruky do ruky. Sám to líčí s půvabným nadhledem: „Mou hodnou cikánskou matku později pověsili, zřejmě pro nějaké lotroviny… Myslím, že jsem byl často předáván z obce do obce, snad proto, že se jednotlivé farnosti přely o pozůstalost mé údajné matky. Nevím, zda mě posílali postrkem či jinak, ale město, kde jsem dlel naposledy, muselo být blízko pobřeží.“ To se stalo pro život Singletona osudným. Se svým novým pěstounem se plavil po moři, po ztroskotání prošel africkou divočinou – kterou Defoe popsal dokonale, aniž by tam kdy byl –, znovu se dostal na moře a stal se z něj postrach lodí, které na své plavbě potkával. A pirátský život byl tak výnosný, že na sklonku života bylo Singletonovi dopřáno v klidu si užívat „našetřené“ renty doma v Anglii.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2024 , TympanumOriginální název:
The Life, Adventures and Piracies of the Famous Captain Singleton, 1720
Interpreti: Petr Kubes
více info...
Přidat komentář
Vzpomínka na dětství, kdy jsem tuhle knížku objevil u dědy v knihovně. Není třeba brát v knize všechno vážně, jako například tygry probíhající po Africe. Ale člověk si odpočine.
Prostě dobrodružný román z první poloviny 18. století.
Mám toho Daniela Defoe opravdu rád. Každá jeho knížka má schopnost strhnout čtenáře, pobavit i zamotat mu hlavu. V patrně jediné ryze dobrodružné novele, které z prostředí pirátů napsal, tomu není jinak. Ač je to příběhem vyprávění celkem krátké, nechybí mu atmosféra, švih, nápad. A nápady, to je Defoe.
První téměř polovina knížky zahrnuje pěší cestu napříč Afrikou. Jelikož Defoe se čísly nikdy moc nezabíral, až mě téměř mrzí, že jsem si dobu Singletonova putování nespočítal. Ještě víc jsem byl okouzlen, jak skvěle Defoe africkou divočinu a dobrodružství s ní spojená napsal. Pro čtenáře 18. století jednoznačně fascinující příběh z jiného světa. Pro čtenáře 19. století nápadná podobnost s příběhy Verna, Haggarda nebo Kiplinga, jako kdyby Defoe znovu předběhl svou dobu.
A vzhledem k tomu, jaký Defoe byl velký filuta (a dovedu si představit, s jakým úsměvem se díval na reakce svých děl) a neznalec Afriky, patrně nepřekvapí, že jeho detailní popisy mě natolik zaujaly, že jsem až díky internetům autorovi s úsměvem zatleskal. Protože podle všeho Danielovy popisy Singletonova putování zapříčinilo dobrodružné i odborné bádání a reálné zkoušení, jak moc přesná novela ve svém popisu je. Většina cest probíhala víc jak sto let od autorovy doby. Věru, že vidím jeho úsměv=o)
Od jedenácté kapitoly ovšem příběh nabere zcela odlišný směr i spád. Pirátské běsnění kapitána Singletona, který by se daleko nedostal, kdyby nenabral na palubu kvakera Williama, ježto se stal skutečným kapitánem. Ač s onou kvakerskou obojakostí, že on nic, on světec. A že se pánům pirátům daří, přes těžkosti s domorodci, stanou se z nich obchodníci. Na závěr se promění ve šťastné poživatele ušetřené renty.
Příběh kapitána Singletona je dobrodružná četba na pár odpolední. Po uběhlých staletích knížka neztratila na atraktivnosti ani pro současného čtenáře, což je velká deviza. Ba naopak, téměř se nezdráhám tvrdit, že i tímto dílkem Defoe předběhl vlastní dobu. Ve své době vyvolal poprask. Jak řečeno, sláva knihy nepřímo zapříčinila zkoumání Afriky. Defoe do příběhu vložil malý Easter Egg, kdy popsal příběh Roberta Knoxe, jehož příběh autora ovlivnil při sepisování Robina Crusoe. Kromě toho, že Defoe nechal svého kapitána křižovat světem cik cak, zavedl kapitána Singletona i k Japonsku, kde se mohl setkat s anglickými hrdiny, kteří dosáhli Severního pólu. "Pár" let před hrdiny jako Shackelton.
Jistě, tohle jsou spíš takové nerdovské poznámky. I z malého díla se dá vyzískat mnoho. A kdyby nic jiného, pak styl Daniela Defoe dovede vyvolat touhu napnout plachty a za zvuků, které vydává velký dřevěné koráb, se vydat vstříc neznámým dobrodružstvím za horizontem. Co víc si od dobrodružné literatury přát?
(SPOILER)
Na svojí dobu určitě úžasný a nadčasový dílo. Dalo by se říct skoro cestopis s popisem různejch dobrodružství kap. Singletona, ale bohužel dost repetitivní, co se popisu cest po Africe v první části knihy týče. Je tu jmenováno dost zvířat (fascinuje mě ten tygr, ale nejsem odborník, tak nevim, jestli se v 18. století nemoh do afriky nějak zaběhnout, i když mi to příde nepravděpodobný), jinak je to podle šablony - potkali jsme kmen domorodců, buď byl kšeft nebo jsme je postříleli, nalovili jsme zvěř do zásoby atd...
Druhá část na moři mi sice bavila víc, ale postupně upadá do stejný šablonovitosti, kde se zase jede stylem - přepadli jsme loď, vydrancovali nebo ne, podle toho jak jsme se domluvili, zboží někde prodali a tak dál. Zde je navíc postava kvakera Williama, která vyprávění docela oživuje, jinak by to byla nebetyčná nuda.
Ale chápu, že v tehdejší době to muselo bejt docela poučný, dnes už to tak samozřejmě působit nemůže.
Knihu jsem si stáhl do mobilu a přečetl ve volných chvílích. První 1/2 je o putování Afrikou a druhá o životě na moři. Ideální čtení pro vyplnění volných chvil v čekárnách atd.
Daniel Defoe je klasik dobrodružná literatúry. Na príbehu je trochu poznať, že bol napísaný v 18. storočí ale nič mu neuberá. Je to životný príbeh rozprávaný Robertom Singletonom, ktorý v mladom veku prešiel krížom strednú Afriku a neskôr sa stal pirátom vo všetkých vtedy známych moriach. Kniha sa dobre číta, baví a prenesie Vás do zlatých čias pirátstva.
Autorovy další knížky
1975 | Robinson Crusoe |
2022 | Moll Flandersová |
1968 | Dobrodružný život kapitána Singletona |
1971 | Roxana |
1970 | Denník morového roku |
(SPOILER) Poprvé jsem tento dobrodružný román četl někdy na začátku 90. let. Nedávno jsem ho znovu objevil v antikvariátu, téměř v salátovém vydání, a nemohl jsem odolat - musel jsem si ho pořídit a během klidné neděle přečíst. Jedná se o příjemné, nenáročné čtení, ačkoli jazyk je již poněkud zastaralý, což není překvapivé, vzhledem k tomu, že kniha byla napsána v roce 1720.
Bob Singleton je prototypem dokonalého dobrodruha. Jako dítě byl unesen a vychován Cikánkou, dostal se na loď a stal se téměř otrokem (alžírští piráti u Newfoundlandu – to si ještě budu muset vygooglovat). Přidal se ke vzbouřencům a skončil vysazen na Madagaskaru. I když byl nejmladší mezi portugalskými vzbouřenci (mimochodem, podle Singletona jsou Portugalci nejhorším křesťanským národem na světě), stal se téměř jejich vůdcem. Dokázal se dostat z Madagaskaru na africkou pevninu a během několika měsíců, snad i jednoho či dvou let, prošel Afrikou až k Nigeru a západnímu pobřeží. Cestou obchodoval s mnoha domorodci, potkával tygry a lvy, objevil prameny Nilu, prošel pouštěmi a mimochodem objevil zlatonosnou řeku.
S velkým množstvím zlata se vrátil do Anglie, ale během dvou let všechny peníze rozházel, a tak se stal pirátem, který loupí v Karibiku, Indickém oceánu a dokonce i u Japonska. Nakonec se v něm ale pohne svědomí, přes Persii se pěšky vydá do Benátek a pak se vrací jako bohatý obchodník do Anglie, kde se usadí.
Kniha je krásně napsaná a v roce 1720 musela způsobit pozdvižení a přilákat lidi do Afriky a vzdálených moří. Ačkoli je děj šablonovitý a plný nepřesností, má své kouzlo.