Dobrodružství Augieho Marche
Saul Bellow
Chicagský rodák Augie prochází po vzoru hrdinů pikareskního a výchovného románu sérií epizod a životních dobrodružství, které ho z USA zavedou také do Mexika, Itálie či Francie. Na cestě potkává lidi z nejrůznějších vrstev od chudáků přes hazardní hráče a podvodné obchodníky až po společenskou smetánku a milionáře. Augie se však nepřestává řídit svými vnitřními hodnotami, jimiž jsou pravda, láska, mír, štědrost, užitečnost a harmonie...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Adventures of Augie March, 1953
více info...
Přidat komentář
Mám velice rád takovéto knihy. O životě. O cestách. O přátelství. O vztazích. O bolesti. O dobrodružství.
Skvělá kniha.
Po přečtení těchto komentářů jsem neměla chuť tuto knihu vůbec číst, ale zvědavost mi nedala. Je pravda, že s komentáři souhlasím, bylo to únavné, někdy těžko stravitelné, taky je pravda, že jsem se někdy musela vrátit na předchozí stránku,nebo přeskočit některé pasáže. Ale pro sebe jsem si vyvodila pouze jedno: hlavní hrdina nebyl tak materialisticky založen, jemu stačila práce, střecha nad hlavou, teplá lidská náruč. Pokud je pravda, co se píše na konci knihy, že je to částečně autobiografická kniha i když je tam medailonek o autorovi,pak se ani nedivím proč byl 4x ženat.
Další nově objevený americký klasik. Těžká, dlouhá kniha, avšak na rozdíl od jiných komentujících jsem se málokdy nudil, popisy, úvahy někdy sice složité a velmi košaté, avšak vždy účelné a jazykově vytříbené. Bellow mne uhranul a určitě budu pokračovat v jeho dílech. Augie je trochu neukotvený, okolnostmi zmítaný, ale sympatický, emotivní a v zásadě kladný hrdina. Amerika podána ve své jedinečnosti, rozporuplnosti, ošklivosti i kráse, ubohosti i bohatství.
Keď sa cez to prekušem a dočítam to tak sa sám nominujem na pulitzerovú cenu za čítanie, lebo táto kniha je fakt fuška.Úprimne sa nepamätám na kihu ktorá by mi šla tak tažko dolu krkom. A to isté sa mi stalo s Herzogom. Keď dočítam tak poviem viac ale prvých 220 strán 720 stranovej edície zatiaľ nič moc aj napriek dobovej autentičnosti a sympatickým hrdinom/antihrdinom
Knížka je psána stylem, který je pro mě naprosto nestravitelný. Navíc je to vytištěno hustým, nepříjemným fontem, písmenka mi úplně skákala před očima.
Autorovy další knížky
1968 | Herzog |
1999 | Henderson, král deště |
2009 | Dobrodružství Augieho Marche |
1992 | Humboldtův dar |
1966 | Ani den! |
Na začátku jsem myslela, že mě ta souvětí přes půl stránky snad zabijou; plus to mraveniště nejrůznějších lidiček, který jsem nevěděla, jestli můžu z hlavy pustit nebo ne; a že jestli to tak půjde dál, budu knížku číst až do ledna. Jenže člověk si zvykne na ledacos, i na styl, který mu zprvu třeba dvakrát nevoní. Takže uběhlo sto stránek a najednou to nebyla taková potíž.
Augie byl všelijaký. Snažil se hledat ve všem to dobrý a sám být zrovna takový, ale občas se cestou, s dobrým úmyslem, ztratil. Život je pes. Někdy na nás vrčí nebo nás chce dokonce sežrat. Jindy je to oddaný přítel. I všechny ty chyby, který pořád do zblbnutí děláme, jsou cesta, která má smysl, protože nás posouvá dál.
Knížka si rozhodně zaslouží další přečtení a skoro bych přísahala, že jí ho jednou dám. Parafrází a myšlenek je v ní tolik, že se těžko všechny chytí na poprvý. Kdybych jen tušila, jak mě nakonec bude bavit, asi by tu nečekala dlouhých jedenáct let.
„Svět se ještě neusadil úplně natuho. Ještě pořád je v něm místo, ale musíš si najít otvory, kudy vniknout dovnitř. Když to pořádně vykoumáš, tak je najdeš.“