Dobrodružství Billa Madlafouska
David Laňka , Markéta Vydrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383046/mid_dobrodruzstvi-billa-madlafouska-n7W-383046.png
5
28
28
Bill Madlafousek série
1. díl >
Jmenuje se Pravdomil, ale říká si Bill. Je mu devět, ale strašně by si přál být dospělý. Byl zvyklý na velkoměsto, ale musel se kvůli špatnému vzduchu přestěhovat na maloměsto. Má malou sestru, ale raději by byl zase jedináčkem, protože to ho všichni obskakovali a on se nemusel starat o to malé, věčně plačící a počurané mimino. Jediné, co by neměnil, jsou jeho kamarádi: Bedna, který si ví se vším rady, Bůček, jenž spořádá všechno, co je k jídlu, a nikdy s ním není nouze o legraci, a konečně hlava party, srdnatá dívka Madla, na kterou si Bill tak trochu myslí. Není dne, aby nezažili nějaké dobrodružství. Ale ať už chytají zloděje, vyrážejí na koupaliště, účastní se helloweenského průvodu, jedou na školní výlet, zkoušejí si zapálit svou první cigaretu, pomáhají blízkým nebo vydělávají peníze na Bůčkův narozeninový dort, pokaždé si dokážou poradit, každý problém hravě překonat a z každé chyby si vzít ponaučení. Tak se také stane, že si Bill pod vlivem svých přátel uvědomí, že není důležité, kolik mu je let, že není důležité, kde žije, že není ostudou, když se stará o svou malou sestřičku, ale že nejdůležitější ze všeho je mít kolem sebe lidi, na které se můžete za všech okolností spolehnout. A na ty má Pravdomil (kde jen ti jeho rodiče na tohle jméno přišli?) opravdu nebývalé štěstí.... celý text
Přidat komentář
Tento komentář napíšu k prvním dílům hned dvou sérií - o Billu Madlafouskovi a Pachatelích dobrých skutků. Obě série vycházejí z oblíbeného a prověřeného konceptu - líčí bláznivé či dobrodružné příhody party kamarádů. Na databázi mají skvělá hodnocení, u nás doma ale zůstaly nedočteny.
U mě se není moc co divit, že se mi knihy nelíbily - jsem odchovaná Boříkem a spol., Mikulášem a žáky Kopytem a Mňoukem, takže mi v těchto "novinkách" připadal humor na sílu, křečovitý a z historek čišela touha pobavit za každou cenu.
Co je ale podstatnější, knížky nezaujaly ani mého sedmiletého syna. Je to zdatný čtenář, ale Madlafousek i Michal s Filipem v něm vyvolali úplnou čtecí krizi, z níž se musel léčit na Ztřeštěném domě na stromě. (Léčba byla úspěšná, naštěstí.) Přitom Boříkovy lapálie jsme spolu četli už dříve a líbily se mu moc, stejně jako Mikulášovy patálie.
Syn dostal na Vánoce a i mamince se kniha moc líbila. :-) Trochu Mikuláše, trochu Boříka a přitom originál. Smála jsem se nahlas a top jsou kapitoly Jak jsme zkoušeli kouřit a Jak jsme drželi bobříka mlčení. No, budu muset koupit i ty ostatní díly. :-)))
Hezké, zábavné, jak pro rodiče tak především pro malé děti. Navíc v podání pana Kaisera hezký poslech.
Společně s bráchou jsme, jako menší, oba tuhle knížku četli (i ostatní dva díly) a byli jsme z toho naprosto nadšení. Krásné kamarádské prostředí, lumpárny, vtipné momenty a krásné obrázky. Určitě doporučuji !!!!
Průměrná knížka. Četla jsem ji až teď, ale kdybych to udělala už dřív asi bych změnila názor. Každopádně byla napsaná dobrým způsobem a menší čtenáře určitě zaujme.
Milá dětská knížka. Dobrodružství čtyř kamarádů, kteří jsou každý jiní a proto se doplňují. Doporučeno knihovnicí pro dceru ve druhé třídě. S chutí jsem si knížku přečetla a vůbec nelituji. Hezká dobrodružství. Musím souhlasit s tím, že je až nepravděpodobné, že by se to dělo v současné době. I to skládání uhlí mi spíš evokovalo dobu minulou. V současnosti jsou menší děti pod dohledem rodičů a starší děti sociální interakci zažívají kromě školy pouze na sociálních sítích. Snad se to zlomí a mé děti budou také zažívat taková hezká dobrodružství v reálu a přírodě.
Vtipná, milá knížka. Předčítala jsem svým dětem a v mnoha dialozích a situacích z rodiny, v mnoha úsměvných rodičovských napomenutích a poučováních jsem se poznávala nebo zavzpomínala na příhody ze svého dětství. Je to kniha o radostech a strastech obyčejného kluka, skoro se ani nechce věřit, že by dnešní děti ještě mohly zažít něco podobného. Možná to pro ně bude trošku návodem, jak si užít života (bez počítačových her, tabletů, mobilů a facebooku)...
Billův předobraz je od prvních vět jasný. Pro mě, coby novostrašeckou náplavu, to byla skoro povinná literatura - takže jsem na ty Mikulášovy patálie z Bubákova koukala jako na staré (nebo spíš nové :) ) známé. Čte se to dobře, ale uznávám, že kdo četl Mikuláše, Billa už číst nemusí.