Vykladačka smrti
Ariana Franklin (p)
Dobrodružství lékařky Adélie série
1. díl >
První kniha série Adélie Aguilarová. Na počátku románu, který se odehrává v Cambridgi dvanáctého století, jsou čtyři brutálně zavražděné děti. Všeobecné zděšení, obracející se proti židovské komunitě, nutí anglického krále povolat specialisty až z jižní Itálie. Do Anglie přijíždí pozoruhodná trojice sestávající z vyšetřovatele židovského původu, arabského osobního strážce a především mladé lékařky. Lékařka je "vykladačka smrti", což je raná forma povolání zvaného v současnosti soudní lékař, a zároveň hlavní hrdinka celého příběhu. Příběhu plného napětí, v němž se dramatický spád vyprávění snoubí se znamenitě konstruovanou zápletkou. Příběhu, který nám zároveň připomíná, že střetávání kultur, náboženská zaslepenost a zápas humanity s intolerancí provázejí lidstvo od nepaměti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2009 , JotaOriginální název:
Mistress of the Art of Death, 2007
více info...
Přidat komentář
... těžko se mi čte. Dějově poněkud kostrbaté. Překombinovaná žádoucí témata. Psáno rádoby historickým stylem se spoustou středověkých výrazů, do čehož použité soudobé hovorové perly zcela "praští do očí". K tomu nádech anglického humoru ... jakoby se autorka snažila odlišit od ostatních a předčit jiná historická díla svým zvláštním stylem. Na mě to nefunguje. Vzdávám to, nebudu dočítat.
Krásná kniha, kterou jsem si zamilovala jren podle názvu. Nic ji nechybí je tam spousta detektivního vyšetřování, dobrodružství, romantiky a i vtipných pasáží.
Me prvni seznameni s autorkou a za mne spokojenost. Urcite se pustim i do dalsiho dilu.
Příběh mě bavil moc. Postavy jsem si zamilovala. Akorát mi vadil styl psaní. Často jsem se v ději ztratila a musela se kousek vrátit. Prostě čtení nešlo jak po másle, to bylo divný. Přesto jdu na druhý díl.
Historické detektivky beru jako zpestření. Tato kniha se mi líbila, chvílemi to bylo napínavější, jindy trochu víc popisu než děje. Celkově fajn, zkusím další knihy od této autorky.
Nějak mě tato kniha úplně nedokázala vtáhnout, ale příběh to byl zajímavý. Určitě tomu za nějaký čas dám druhou šanci.
Jo! Tož tahle historická detektivka měla šťávu a moc se mi moc líbila. Bez váhání dávám všechny hvězdy. Děj byl čtivý a inteligentní.
Wikipedia s určitou dávkou opatrnosti tvrdí, že na univerzitě v Salernu mohly studovat i ženy - https://cs.wikipedia.org/wiki/Salerno Paní Franklinová možná tedy historii v tomto směru neohýbá. A použité změny skutečnosti ve prospěch příběhu přiznává v doslovu, což lze hodnotit jen kladně.
Asi ani nechci hodnotit. Vubec nejsem fundovanej na hodnoceni. Jsem technicka hlava a cist knihy jsem se naucil az ve 30 ti letech. Je to trosku kpmplikovane napsano, mel jsem potize oddelit primou rec s myslenkovou rekapitulaci vlastne nenapsane konverzace. Ale, jak rikam, berte me s rezervou.
Hodnotím zpětně po několika letech, detaily si nepamatuju, ale byla to jízda, asi jsem deformována povoláním :-) Přečetla jsem následně všechny díly a ani tam jsem nebyla zklamaná, doporučuju (I když ne pro slabší povahy :-) )
No musím říci, že jsem čekal trochu více, díky recenzím. Pro mě malinko přitáhlé za vlasy, ve středověku, kdy ženy a jejich práva byla prakticky nulová, aby mohla vystudovat a následně přes půlku Evropy dojet do Anglie a tam se stát hlavním pátrajícím esem. Na druhou stránku autorka nemá problém s lehkým odlehčením po napínavé akci. Byl z toho cítit taková pro mě těžko uchopitelná poetika, kdy hlavní hrdinka tápe, v tom co chce, což si opravdu nedovedu úplně představit v době, ve které se děj odehrává. Ale jinak popis doby a středověké Cambridge, na pozadí detektivní zápletky je velmi povedený.
Nejsem úplný nadšenec historických románů, ale musím uznat, že Adélii jsem si zamilovala hned od jejího prvního lékařského zákroku - cévkování :D Gylta s Ulfem ji hned následovali. Detektivní zápletka, k tomu trocha romantiky, Adéliin smysl pro humor a je z toho parádní kniha :)
Napínavá historická krimi, na které oceňuji fakt, že odhalením pachatele kniha nekončí jak by se dalo očekávat. Místy jsem se pravda v ději ztrácela, jakoby mi chyběly souvislosti, ale onen dojem je možná dán podmínkami při čtení.
Tento žánr čtu poprvé a celkem se mi příběh líbil. Je dobre napsaný a hezky se čte. Děj je poutavý, někdy i v tipný a napínavý. Sice bych některé pasáže zkrátila, ale i tak knihu doporučuji k přečtení.
Pro mě nová autorka a skvělá.... Miluji historický román a ještě s detektivní zápletkou, jelikož nejsem detektiv, knihu jsem si vychutnala až do konce, než přišlo na odhalení pachatele. Musím také pochválit překlad - moc hezky se to četlo, všem vřele doporučuji, v této knize je lehkost, nádherně vylíčené prostředí, napínavý děj, zkrátka vše, co má taková kniha mít .... jdu na další díly a moc se těším, co přinesou....
Výborný historický román. Od Ariany som čítala dve knihy, táto sa mi zdala lepšia ako Winter Siege, hoci obdobie mi viac sedelo práve pri ňom (aj keď ten rozdiel v rokoch nie je veľký). Nápad je oveľa lepší tu, aj hlavná hrdinka mi sedí viac so všetkými kladmi a zápormi. Nádych úzkosti tiahnuci sa celou knihou je veľmi zvláštny. Určite odporúčam. Kvitujem opis jednoduchších ľudí - čo samozrejme súvisí s dejom, ako inak.
Velmi prijemne napsana kniha, libive prostredi (misto i cas), pomerne svizny dej (narozdil od zanrove podobneho Mlynu na kosti), prekvapive rozuzleni (byt osobu vraha si asi tipnete mnohem drive). Velmi pusobive je stridani prvni a treti osoby vypraveni - je to o dost autentictejsi a ctivejsi. urcite se vrhnu na dalsi dily tetralogie!
Velmi chytlavá kniha. Detektivka z 11. století plná nečekaných zvratů. Tým mladé lékařky, eunucha a detektiva hledají šíleného vraha malých dětí. Velmi doporučuji.
Autorovy další knížky
2009 | Vykladačka smrti |
2010 | Labyrintem smrti |
2012 | Město stínů |
2011 | Relikvie mrtvých |
2011 | Vrahova modlitba |
Možná bych dala i 4 hvězdičky za čtivost této knihy a také za působivé navození atmosféry středověké Anglie. Co mi však velmi vadilo a kvůli čemu mám potřebu se k této knize vyjádřit: zločiny páchané na dětech mi přišly neuvěřitelně odporné a hodně dlouho jsem se z četby této knihy vzpamatovávala. Už nikdy si od této autorky nechci nic přečíst, nemůžu vůbec pochopit, jak může jakožto žena (tj. potenciální nebo i skutečná matka) vymyslet takový způsob mučení a vraždění dětí a dát jej na papír (resp. do počítače). Nedovedu si představit, že bych něčeho takového byla schopná a děsí mě to. Jako autorka takové knihy bych se asi za sebe strašně styděla. A to celkem často čtu válečné romány, kde se samozřejmě smrt a násilí vyskytuje a nejsem žena typu "matka kvočna". Vím, že osobnost autora se nerovná tomu, co popisuje, ale toto bylo opravdu příliš. To, že mi postava vyšetřovatelky přijde absolutně nevěrohodná, toleruji, chápu, že potřebuje-li autor vytvořit napínavou knihu tohoto žánru, často stvoří hrdiny, jejichž životní osud se nedá považovat za reálný.