Vykladačka smrti
Ariana Franklin (p)
Dobrodružství lékařky Adélie série
1. díl >
První kniha série Adélie Aguilarová. Na počátku románu, který se odehrává v Cambridgi dvanáctého století, jsou čtyři brutálně zavražděné děti. Všeobecné zděšení, obracející se proti židovské komunitě, nutí anglického krále povolat specialisty až z jižní Itálie. Do Anglie přijíždí pozoruhodná trojice sestávající z vyšetřovatele židovského původu, arabského osobního strážce a především mladé lékařky. Lékařka je "vykladačka smrti", což je raná forma povolání zvaného v současnosti soudní lékař, a zároveň hlavní hrdinka celého příběhu. Příběhu plného napětí, v němž se dramatický spád vyprávění snoubí se znamenitě konstruovanou zápletkou. Příběhu, který nám zároveň připomíná, že střetávání kultur, náboženská zaslepenost a zápas humanity s intolerancí provázejí lidstvo od nepaměti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2009 , JotaOriginální název:
Mistress of the Art of Death, 2007
více info...
Přidat komentář
První setkání s autorkou, trochu jsem se toho bála. Teď musím říci, že zcela zbytečně. Velmi povedená detektivka ze středověku. Trošku pomalejší rozjezd, ale o to víc rozebrání hlavních hrdinů. Sice jsem velice brzy měla podezření a velice rychle o něj přišla. Pak jsem si tipla ještě jednou a uhádla jsem z polovičky. Moc mě mrzel osud Simona, Adélie s ním byla prostě skvělá dvojka skvělých mozků. Na tu dobu velmi osvícený převor a samotný anglický král.
Přesto záporných hrdinů nelituji.
Už se moc těším na další případ Adélie. Mohu tuto knihu jen doporučit.
K Vykladačce, což je 1.díl, jsem se překvapivě dostala v pořadí jako k poslednímu dílu z tetralogie. Adélku jsem si oblíbila už z předchozích přečtených dílů, a tak i tentokrát jsem se s ní pustila do vyšetřování hrůzného zločinu - vražd čtyř malých dětí. Mám ráda historické detektivky, a proto toto napínavé pátrání po záhadném vrahovi, zajímavé středověké reálie, troška romantiky a hodně překvapivý závěr byla rozhodně ta správná knížka pro mě.
Mám ráda příběhy zasazené do historie - člověk se něco dozví o době ve které se příběh odehrává bez nutnosti šprtání letopočtů :-) Ale zpět ke knize - krásně napsaná, plná děje, příběh měl spád a byl zajímavý od začátku do konce. Doporučuji!
Tohle byla moje první kniha ze středověku a musím říct, že jsem si ji řádně užila. Velice pěkně napsaná detektivka ,která Vás zatáhla do drsného prostředí Cambridge .Po dlouhé době se mi podařilo trefit vraha . Je pravda ,že to už jsem měla přečteno asi 3/4 knihy =). Takže kdo ještě nečetl velice doporučuji a určitě se podívám na další knihu z této série.
Napětí pěkně postaru
Pojďme se zase trochu napínat. Opusťme zmrzlý sever Evropy, opusťme větrem a deštěm bičované anglické pobřeží a vydejme se do jeho vnitrozemí. Konkrétně do středověké Cambridge. Zde se totiž recenzovaný příběh odehrává. Středověká Cambridge je pak nesmírně kouzelná. Samotná lokace a to ať už časová nebo místní si u mě vysloužila jedničku s hvězdičkou. Nezevšední, celkově je originální a ať tak či onak je kvalitně zpracovaná. Autorka popisem míst, chováním postav atd. dokáže textu opravdu vtisknout život jakoby z počátku dvanáctého století. Vše je prostě uvěřitelné, konkrétně na 400 stranách uvěřitelné. Spisovatelka se s ničím nepáře a tak tu máme za chvíli mrtvolu. Ono nestačí, že ta mrtvola je dítě, ono je těch mrtvol více, konkrétně čtyři děti a všechny brutálně zavražděné. Chudáci. Bohužel, jak už to tak v té době bylo běžné, tak vina padla na židovskou komunitu. Tito lidé to opravdu snad neměli nikdy jednoduché. Opravdu za tyto vraždy však může někdo z nich? To už si zjistěte sami. Sami si však nemusíte zjišťovat můj názor na hlavní postavy z knihy. Tady se zase autorka nejspíš držela hesla: proč to udělat jednoduše, když to jde i složitě a nabídla nám hned tři zajímavé postavy. Hotový charakterový, kulturní mišmaš, ale skvěle zpracovaný. Postavy mají hloubku, dokážou být i zábavné, vzájemná interakce mezi nimi je velice zajímavá a každá je hlavně svá a má něco do sebe. Dle popisu se tak zpočátku možná zdá, že půjde o nesourodé trio, ale opak je pravdou a navzájem se skvěle doplňují. Nejvíc prostoru pak dostává mladá lékařka a zaslouženě. Ta se z postav totiž nejvíce povedla. I další věci se však autorce v této knize povedly. Samotný děj nenudí, dokáže překvapit, perfektně zapadá do minulosti, nemá hluchá místa, není překombinován a čte se s lehkostí. K jazyku také nemám výtek. Franklinová ho dokázala přizpůsobit dané době a vymyslela i pár trefných přirovnání a krásné metafory. Vizuál knihy hodnotím také na výbornou. Zvláště mapa na vnitřních stranách knižních desek se vážně povedla. Celkově se tahle kniha povedla.
Jde o výtečnou alternativu současným detektivkám ze Skandinávie a jejím anglickým bratříčkům. Zasazení děje do minulosti knize rovněž pomáhá. Podíl na vysokém hodnocení mají pak i kvalitně zpracované postavy, nenudící děj, který ví kdy přitlačit na pilu a kdy naopak čtenáře nechat vydechnout. Závěr pak nic nekazí. Možná je pak tato detektivka oproti jiným trochu opomíjená a možná je to i škoda. Nicméně ani to jí neubírá na mém skvělém 100 % hodnocení.
Pokud se po jejím přečtení budete chtít vrhnout na spisovatelčinu další detektivku, tak mám pro vás dobrou zprávu. Vykladačka smrti je totiž prvním dílem série. Nějakou dobu si tedy s Franklinovou případně pobudete. Teď už si jen na ni najít ten čas.
Velké zklamání! Popis zněl výborně a hodnocení přes 80%. A pak zjistím, že to skoro nemohu číst. Jedině kvůli dobré záplatce jsem to dočetl. Nejvíc mi vadilo to, že místy nerozumím, co se děje - autorka často nedokázala situaci popsat tak, abych si ji mohl představit. Některým věcem se prostě nedalo uvěřit. A doktorka z 12 století, bojovnice proti trestu smrti s feministickými názory, nebyla jediná těžko uvěřitelná věc na té knize.
Tak nějak jsem nečekala, že by kříženec historického románu a Sběratelů kostí mohl být tak dobrý. Oceňuji geniální nápad (vykladač smrti = antropolog středověku), ale nejvíce si cením zápletky (vrahův komplic byl doopravdy nečekaný).
Bylo to překvapivě dobré, do poloviny knížky to bylo takové nesmělé detektivní oťukávání - mějme pár mrtvol a několik podezřelých, kdy každý/á z nich mohl/a být vrahem. Přihoďme něco historických reálií, vykresleme nelehké postavení žen a židů v Anglii 12.století a přikořeňme to lehce červenou knihovnou. Kniha se do správné temnoty a dramatičnosti dostane v poslední čtvrtině, kterou považuji za nejlepší část knížky.
Do poloviny knihy jsem si myslela, že ji snad ani nedočtu. Nějak jsem se nemohla dostat do děje. Až ke konci jsem se pořádně začetla. Zkusím další díl.
Je to první kniha, kterou jsem od autorky četla.
Zpočátku jsem se nemohla moc začíst, ale postupně se kniha vcelku pěkně rozjela. Měla jsem tip na vraha a bála jsem se od půli knihy, že děj bude takto předvídatelný a dál už se nic zajímavého nestane. Opak byl pravdou, byla jsem mile překvapena. Můj tip byl lichý - a za to jsem byla moc ráda.
Určitě zkusím další autorčinu knihu.
O anglickou historii se (s výjimkou Alžběty Tudorovny, kde mě vždycky fascinovaly její podivuhodné vztahy s docela zajímavými muži) nezajímám, takže by mě nechalo zcela chladnou, kdyby se autorce do historických skutečností vloudila chybka. Místy děsivé vyprávění o době stabilizace po bojích Štěpána s Markétou se zvláště zvrhlými pachateli (kdo vraždí děti ani jiný být nemůže). Zápletka byla přesně podle "dobrého" pátera Knoxe a závěr s králem ve stylu Deus ex machina poněkud krvavý (doslova a do písmene) a nevím jestli by v té době (byť jen obrazně) někdo někoho poslal do Indie. Ale tohle byla taková ta skutečná historická detektivka (pohádka pro dospělé - zlo potrestáno, dobro - no, řekněme odměněno) byť jsem četla mnohé o dost lepší (van Gulik, Tremayne) a prvky červené knihovny se tam skutečně najít daly, ale Adélku jsem si oblíbila (jinak bych jí takhle neříkala) a budu pokračovat znovu přečtením jejich dalších osudů. PS: Soudíc nejen dle této knihy ale i dalších historických a současných skutečností se asi v Durynsku rodí pěkní lidé...
Tak tohle jsem si přečetla opravdu s chutí. Mám ráda starou Anglii a příběhy z její historie. Hrdinkou knihy je sympatická, nebojácná a svéhlavá lékařka, která se společně se svými přáteli pouští do vyšetřování hrozného zločinu. Knihu doporučuji těm čtenářům, kteří mají rádi napětí, pohádkové kulisy, záhady a dobré konce. Že jde i o lásku, psát nemusím:)
Ariana Franklinová si pro svou historickou detektivku zvolila jako vyšetřovatele ženu, což už samo o sobě přináší mnoho obtíží; ženy ve středověku prostě moc velká práva neměly. Její postava je proto okořeněna tím, že se jedná - zjednodušeně řečeno - o soudní patoložku. A kupodivu to bez problémů funguje.
Jak spisovatele z Venuše pro jejich emocionální balast příliš nemusím, Franklinová mi v tomhle ohledu padla zcela do noty. Dokáže být komická i strhující zároveň, aniž by jedno bylo na úkor druhého. Její hrdinka zároveň není prototypem utiskovaného dívčete, které musí světu dokázat, jak si bez mužů hravě poradí. Autorka navíc umně pracuje se znalostmi středověké medicíny, které kromě toho, že jsou informačně zajímavé, dokážou zadělat na nejednu noční můru.
Snad jedinou vadou na kráse je přímočará zápletka, která sem tam ustupuje do pozadí na úkor milostným vzplanutím a odplanutím. Ale co, i vztahy k literatuře patří, o to víc, když je někdo dokáže podat tak, že je sami prožíváte.
Pro milovníky historických detektivek určitě doporučuji. Dobrá zápletka, pěkně plynoucí děj knihy a zajímavé rozuzlení . Už se vrhám na další díl této série.
Kdo má rád historické romány a detektivní příběhy k tomu, tak vřele doporučuji....četlo se to krásně, napnutá až do konce.
Thrillerem bych tuhle knihu nenazvala, spíš takovou krotkou historickou detektivkou, občas mi lezl na nervy překlad, občas trochu divné reálie, nicméně dám sérii ještě šanci, protože se zpravidla autoři na prvním dílu "rozjíždějí". Tak uvidíme, co Adélie příště...
Autorovy další knížky
2009 | Vykladačka smrti |
2010 | Labyrintem smrti |
2012 | Město stínů |
2011 | Relikvie mrtvých |
2011 | Vrahova modlitba |
Bylo to moc příjemné čtení, i když mi trvalo děsně dlouho, než jsem knihu přečetla. Kniha totiž patří k těm poctivým, kdy každé místo na stránce je vyplněno textem. Kniha se četla velice dobře, žádné nudné popisy, prostě fajnové čtení.
PS: Vraha jsem odhalila asi v polovině knihy,