Hranice nekonečna

25.12.2023

Nejsem velkým příznivcem válečných knih, ale knihy paní Bujold se mi hodně líbí. Uznávám, že děj je na některých místech v knize trošku "za vlasy přitažený", ale na čtivosti knihy to nic neubírá - ztotožňuji se s hodnocením lanusinky níže.

14.02.2022

Jednotlivé povídky spojují překvapivě znepokojující témata. Hlavně četba první mi byla až nepříjemná, ovšem otrlejší čtenáři pravděpodobně nebudou mít problém.

Ani jedna z povídek se nedá označit za nadprůměrnou, jednoduchá zápletka a závěr bez překvapení. Hlavní postava mi ani tímto (pro mne druhým) dílem nepřirostla k srdci. Milesovo chování je takové nepředvídatelně nelogické. Možná je to tím, že se stále hledá. Můj dojem mi však napovídá, abych hledal chybu v autorce, která si sama není jistá jeho psychologickým profilem. Přesvědčovací schopnosti hlavního hrdiny jsou patetické, nevěřím, že by s nimi v praxi uspěl mimo mateřskou školku.

Zatím si dám od série pauzu a po nějaké době zkusím pokračovat. Svět samotný a jeho mytologie je poměrně zajímavá.

09.02.2016

Druhá kniha ze série o Milesi Vorkosiganovi, která se skládá ze tří na sebe nenavazujících povídek. Před touto knihou však doporučuji nejprve přečíst čtvrtý díl ze série Vorova hra a pátý díl Cetaganda, kdy jsou tyto dva romány časově zasazeny mezi první knihu Učedník války a druhou knihu (a třetí povídku) Hranice nekonečna.
V úvodu této knihy se dozvíte, že po prvním Milesově neúspěšném pokusu dostat se do císařské armády, se mu to na druhý pokus podařilo a po studiích začal pracovat pro Císařskou bezpečnost, tedy pro tajnou výzvědnou službu Barrayaru.
První povídka Smuteční hory pojednává o vraždě novorozeněte v horách, kde stále ještě přetrvává zvyk zabíjet děti s „mutacemi“, přestože současné barrayarské zákony takové jednání považují za vraždu. Miles je svým otcem jako vévodův syn vyslán, aby tento zločin vyšetřil, vynesl rozsudek nad viníkem a případně i rozsudek vykonal. Celé vyšetřování mu komplikuje nejen zatvrzelost horalů, ale také jeho fyzické postižení (malý vzrůst), kvůli kterému je prostými lidmi často považován za mutanta, tedy za „nečistou“ osobu. Jedná se o detektivní povídku s jednoduchou zápletkou a s minimem technologií budoucnosti, přesto není problém být zachycen ve vypravěčském umu Bujoldové.
Druhá povídka Labyrint je již daleko akčnější. Miles má vykonat pro Císařskou bezpečnost nebezpečný, ale snadný úkol, který ho zavede na Jackson, planetu, na které vládnou zločinecké syndikáty. Miles zde vystupuje pod svou falešnou totožností admirála Naismithe, aby nebyl spojován s Barrayarem. Miles je však postaven před rozhodnutí, zda ukončit svou misi neúspěchem, nebo zda kvůli splnění mise daleko více riskovat. Výsledkem Milesovy iniciativy pak nejsou jen závažnější situace, které musí řešit, ale i daleko závažnější důsledky, které se projeví v budoucnosti.
Třetí povídka Hranice nekonečna se odehrává v cetagandském vězeňském komplexu pro zajaté vojáky, ze kterého se nedá uniknout. Stejně ale jako neexistuje nepotopitelná loď, neexistuje ani vězení, ze kterého by se nedalo uprchnout. Miles to ví, a i když to nebude snadné, má plán.

22.03.2013

Tři sci-fi povídky o nenávisti, toleranci a lidské spolupráci. Pozornost si zasluhuje zejména první z nich, ve které je žánr sci-fi zatlačen téměř úplně do pozadí detektivního příběhu odehrávajícího se na venkově rodné planety hlavního hrdiny. Naopak nejvíce sci-fi povídkou je ta třetí, ve které se Miles Vorkosigan snaží o "spasitelskou" záchranu lidí z jednoho vězeňského tábora. Druhá povídka je nejakčnější a zároveň i nejslabší, ovšem dokáže zapadnout do konceptu celku díla, který rozhodně nesnižuje.