Percepliquis
Michael J. Sullivan
Dobrodružství Riyria série
< 6. díl
Vše k tomu směřovalo… Elfové překročili řeku Nidwalden. O budoucnosti rozhodnou dva zloději… „Zahlédla jsem dlouhou cestu. Po té tě povede ta, jež nese světlo. Ta pouť vede hluboko pod zem a do zoufalství. Povedou tě hlasy mrtvých. Vrátíš se v čase. Tři tisíce let stará bitva znovu vzplane. Chlad se chce zmocnit světa, smrt si jde pro všechny a volba je na tobě. Ty jediný můžeš zachovat rovnováhu, ty nakloníš váhy, ale není jasné, na kterou stranu. Musíš volit mezi světlem a tmou a tvá volba mnohé ovlivní.“ tenkinská věštkyně Fan Irlanu Percepliquis je závěrečný svazek fantasy série Odhalení Riyria, ságy, na jejímž počátku byli dva zloději polapeni na nesprávném místě ve správný čas a tím vrženi do víru událostí, jež stále gradují a nakonec vedou k tomuto okamžiku. Uběhly tři tisíce let a nastal čas pro návrat Novronova dědice.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Percepliquis, 2012
více info...
Přidat komentář
Četlo se to jako vždy fantasticky a posledních několik desítek stran překrásně uzavírá dědicův příběh. Přesto mě to nevzalo za srdíčko tak, jako třeba poslední díl Eragona. Taky bych uvítal nějaký slovníček specifických elanských pojmů (Teshlor, Nevron, Maribor...). Nicméně i tak jsem si knihu moc užil. Na Percepliquis je speciální i to, že tenkrát se na společné výpravě ocitají všechny oblíbené postavy z minulých dílů, mnicha Myrona nevyjímaje.
UPDATE: Po dočtení dalších Sullivanových knih ze světa Elanu musím říct, že se pro mně konec Percepliquis stal výrazně emotivnějším. V mých očích daly konci Percepliquis nový rozměr a každému, kdo se Dobrodružství Riyria líbilo, a kdo se neštítí angličtiny, doporučuju si i tyto série přečíst.
Po pátém díle za mě zase zhoršení, rozuzlení děje poměrně předvídatelné, což sice samo o sobě nemusí být ke škodě, ale musí to být vyváženo dalšími kvalitami, které jsem tady postrádala. Až do konce série mi chybělo silnější pouto mezi Roycem a Hadrianem (kvůli kterému jsem se do čtení vůbec pustila; těch komentářů o skvělé bromance bylo opravdu hodně, ale ve srovnání s „podobnými“ dvojicemi z jiných knih je to opravdu slabé, a to nesrovnávám s těžkými kalibry typu vztah Lockeho a Jeana v Pánech parchantech od S. Lynche).
Závěr úžasné série. Už se hodně skákalo v pohledech postav na různá místa. Ale rozehrálo se toho opravdu hodně. Ani jsem nedoufala, jak to celé dopadne, a že to bylo dost velkým překvapením. Neustále se sázelo na určitého koně a stejně to skončilo naprosto jinak. Překvapivě... :-D Opět skvělé čtení....
Skvělé zakončení série. Opravdu povedené, s dobrým koncem, což se dnes už jen tak nevidí. Škoda jen, že je to už dlouho co jsem četla předchozí díly a moc jsem si je tedy nepamatovala. Vyzdvihla bych fakt že s přibývajícími díly Riyria neztrácela na kvalitě, spíše naopak.
Jedním slovem Úžasné. Ke konci mě spisovatel velmi překvapil ale mile. Mohu jen vřele doporučit
Tak a dalšímu skvělému fantasy cyklu je konec! Vynikající poslední šestý díl uzavírá celý dlouhý příběh o Roycem, Hadrianovi a dalších postavách. Byly momenty, kdy mě dění v příběhu (všech šesti dílů) přinutilo skřípat zuby a vykřikovat při čtení nahlas poznámky, což žena kvitovala zdviženým obočím či otázkami co se děje... odpověděl jsem jí, že mě zrovna něco dostalo v knize nad čímž kroutila hlavou. Prostě tenhle fantasy cyklus je tak dobře napsaný, že některé vypjaté momenty prožíváte s hlavními hrdiny! Kolikráte jsem, jako starý šermíř a rytíř probodl strážce Guye nebo zkrátil o hlavu strážce Thranice a podobné kreatury v ději knih... Toto je dle mého největší umění spisovatele románů, když vtáhne do děje svých knih čtenáře tak, že prožívají celý příběh také, občas třeba musí knihu i na chvíli odložit, když je některý vypjatý moment příběhu osloví tak, že musí zklidnit rozbouřené city a fantasii a až potom pokračovat ve čtení. Tenhle poslední, šestý díl jsem si vychutnal tak, že jelikož jsem věděl, že jej prostě musím přečíst v jednom zátahu, četl jsem od časného večera až do dvou do rána a to přesto, že jsem musel ve čtyři vstávat do práce a věděl jsem dopředu, že to vstávání a následných dvanáct hodin v práci bude opravdu brutus ! Ale jinak to prostě nešlo! Howgh.
Tak jsem se konečně dostal k ukončení této série. Předchozí knihu (Zimní slavnost) jsem četl v roce 2016. Poté se Argo na 2 roky odmlčelo. Za tu dobu jsem přečetl přes stovku fantasy knih a moje standarty se značně zvedly. Trochu jsem se proto obával, že knihu už nebudu hodnotit tak kladně jako předchozí díly.
Naštěstí moje obavy byly zbytečné. Druhou polovinu knihy (250+ stran) jsem slupnul za jeden den. Sullivan zkušeně režíruje závěr série a i když je příběh celkem předvídatelný, tak postavy si mě znovu získaly - hlavně tedy Arista, díky které především to bude opět 5 hvězdiček.
Dlouho, dlouho jsem na poslední díl Royce, Hadriana a dalších musel čekat, ale ukázalo se, že se mé čekání vyplatilo. Existují světy a příběhy mnohem rozsáhlejší a propracovanější, než je tento, ale Sullivanův jednoduchý a přímý styl vyprávění si našel speciální místečko v mém srdci, protože mi prostě sedl a hlavně mě hrozně bavil. Upřímně, takovou chuť číst dál a zjistit co bude dál, ve mě zatím dokázal probudit snad Brandon Sanderson v Mistbornovi. Teď se to podařilo i Sullivanovi a já jsem hrozně rád, že jsem před dvěma lety na první tři díly narazil v Levných knihách, ale hlavně, že jsem si je pořídil, protože bych přišel o nezapomenutelné Dobrodružství Riyria.
Tak nám příběh Riyria dospěl do konce a musím před autorem smeknout. Napínavé od začátku až do konce, spousta pro mě nečekaných odhalení ve strhujícím závěru.
Jedna malá nelogičnost mi však po celé sérii přece jen zůstala, navíc si myslím že autor až mnohokrát sáhl a vypomohl si schopností Aristy, ale i tak, když to srovnám s Brettovým koncem Tetovaného tak Sullivan u mě v souboji autorských debutantů naprosto vede. Děkuji a těším se na nějakou jeho další tvorbu. :)
Vzhledem k tomu, co se všechno kolem téhle série dělo, tak vlastně nemůžu napsat nic jiného, než díky všem zatroleným bohům, že jsem to mohla po tolika letech a peripetiích (skoro stejně napínavý příběh jako ten v knize samotné a další pírko k tomu) dočíst. Protože to byl setsakramentsky dobrý pocit dostat se až na ten šťastný šťastný konec. (ne opravdu ještě nejsem takový ten okoralý čtenář, který nedokáže pořádně šťastný konec pořádně docenit) Takže za pět.
Štítky knihy
elfové znovuzrození fantasy hrdinská fantasy zloději
Autorovy další knížky
2011 | Královské spiknutí |
2011 | Avempartha |
2018 | Percepliquis |
2012 | Vzestup Nyphronu |
2014 | Smaragdová bouře |
Plný súhlas s komentárom od knihomolka_68. Dodám ešte pár mojich postrehov.
Hrdinovia počas svojej záverečnej misie prežvatlajú každý okamih svojej cesty. Síce sa nerozoberá politika, ale všetko možné od citov cez pocity až k precitnutiu. A keď jedna z postáv zázračne ovládne istú bytosť, nikoho nezaujíma prečo. Čitateľovi je to síce jasné, ale aj tak trvá ešte cca 100 strán, kým dôjde k veľkému odhaleniu. Hrdinovia s hubou dokorán a ja tiež. Ale, z autora - že WTF?
Celá séria je síce poňatá ako oddychovka s istým presahom (aspoň to autor tvrdí v doslove), no vo mne zostal pocit nevyužitého potenciálu, istej odfláknutosti či nedostatku rozprávačského talentu. Čakal som, že vo finále sa toto všetko vytratí. Nestalo sa. Škoda.