Dobrodružství sebeobjevování

21.05.2024

Překvapeně musím říct, že jak jsem se na Grofa těšila, protože se mi před mnoha lety hrozně líbil (jeho Vědomí a tajemství smrti mám dokonce v seznamu doporučených knih), tak tohle bylo zklamání. Mám celkem toleranci na to, když si vědec některých disciplín trochu uletí do divočejších hypotéz (a psychiatrie k tomu dost vybízí), protože lidské poznání je omezené a mnoho toho nevíme. Tahle Grofova kombinace transpersonálních, mytologických a paranormálních jevů mi ale místy připadala dost přitažená za vlasy, stejně tak zvláštní odkazování se na některé výzkumy nebo to, jak se kniha snaží tvářit jako odbornější pojednání, ale dává dohromady primárně reporty pacientů. Zdá se mi, že psychedelické vědě tohle může působit trochu i škodu, ač nerozporuju Grofův nesporný životní přínos na tomto poli. No, nevím - asi se nyní k žádné další Grofově knize vracet nepotřebuju…

13.01.2023

Skvělá kniha, samozřejmě pouze pro probuzené...

16.07.2022

Problém u hodnocení knih oproti hodnocení filmů je, že lidi hodnotí knihy, které čtou, a čtou knihy, které je zajímají. Jelikož ale přečíst knihu zabere více času a úsilí než zkouknout film, dochází tu k podivnému jevu, kdy knihy hodnotí nadšenci té oné knihy nebo autora.
Žel, mám to jinak a rád se občas potrestám nějakou nesmyslnou knihou, abych si rozšířil obzory. Vím, že Grof figuruje jako kapacita v oblasti psychologie a nepopírám, že mnoho pacientů může mít různé "mimosmyslové" zážitky, když si zafrčí na nějakém psychedeliku. Ale závěry, které z nich vyvozuje Grof, jsou úplně mimo jakoukoli vědeckou mísu, proto se za vědce nedá považovat. To, co je v knize prezentováno jako transpersonální psychologie, je spíš pseudopsychologie.
Autor pracuje především s tím, co mu pacienti vykládali, nepopisuje příliš, v jakých podmínkách probíhaly experimenty a zda se je se stejnou úspěšností podařilo replikovat, proto se to, co zde píše, nedá považovat za příliš věrohodné.

21.10.2021

Pro každého, kdo se věnuje sebeobjevování - Grof přišel s konceptem perinatálních matric a vlivu, jaký na náš život má porod a jeho 4 fáze. V téhle knize tuhle teorii rozpracovává, ukazuje, co jsou hlavní aspekty a jak se vyrovnat s některými následky této první fáze našich životů. Skvělá kniha.

15.06.2017

Základní průvodce pojmoslovím a postupy psychedelické terapie, jak holotropní, tak drogové. Vhodný pro seznámení s problematikou a k pochopení systému, kterým autor chápe poznatky získané za léta práce. Pro hlubší vhled do problematiky s větší mírou přesahu je vhodné pokračovat knihou "Za hranice mozku" od stejného autora.

21.12.2016

Naprostý skvost. Musím říct, že už dlouho jsem nečetla tak poutavou a neskutečně zajímavou knihu o možnostech, které nabízí psychoterapie za pomoci psychedelických látek. Grof výborně popisuje, jak západní medicína odmítá existenci zážitků z prenatálního období či transpersonálních jevů a absolutně je neuznává jako velmi úspěšnou léčbu psychosomatických a psychických poruch či neuróz. Kniha byla psána v průběhu 80.let 20.století a bohužel, přístup moderní vědy se za těch více než 30 let téměř nezměnil. Na mnoha případech z historie i současnosti můžeme vidět k čemu vede zneužívání drog a právě tyto případy vytváří názor, že drogy jsou špatné. Droga podaná odborníkem pod dohledem má totiž pozoruhodné léčebné účinky a moc nerozumím tomu, proč se v psychedelické psychoterapii nepokračuje.
Líbí se mi příběhy jednotlivých pacientů a nejvíc jsem si užila popisy ztotožňování se s přírodou, flórou, moři a oceány, vesmírem. Zaujalo mě pojetí drog mnoha různých úhlů a závěrečný souhrn psychedelických látek.
Můj první kousek od Grofa, a rozhodně ne poslední - doporučuji. :)

„Nikdy nepocítíš tu pravou radost ze života,
dokud se  moře nebude přelévat ve tvých žilách,
dokud se nezahalíš oblohou
a na hlavu si neposadíš hvězdnou korunu,
dokud nepocítíš, že jsi jediným dědicem celého světa,
a víc než to, dokud nepocítíš, že jsou tu i jiní,
každý z nich univerzální dědic jako ty.“

19.09.2013

Když se mi tato kniha dostala v roce 1993 do rukou, zapůsobila na mne jako zjevení. Jako návod na vyjevení samotné podstaty vesmíru. Transpersonální rozměr vědomí? Duševní stavy plodu během porodu? Navíc různé stavy navozené nedrogovou metodou (holotropní dýchání)? To byla tedy opravdu síla ! Světoznámý čechoameričan prof. Grof zde podrobně popisuje celou škálu možných prožitků plynoucích z mimořádných stavů vědomí a staví ji do psychoterapeutických, vědeckých a filozofických souvislostí. Nutno přiznat, že vyvodit závěry z takového výzkumu je přinejmenším problematické. Grof byl udělením bludného balvanu nařčen z nezodpovědných experimentů s „intoxikovanými hyperventilanty“. Ani s dvacetiletým odstupem času však neztrácí tato závažná, leč kontroverzní studie na půvabu ani na významu. V devadesátých letech jsem knihu přečetl snad pětkrát a pokaždé jedním dechem. Povinná příručka pro všechny psychonauty. 5*